Renovační strategie: možnosti úspor energie v budovách

Aliance Šance pro budovy na základě statistických dat provedla celkovou analýzu možnosti úspor energie všech budov v Česku včetně nákladů na tyto renovace. Nejvíce se Česku vyplatí provádět důkladné renovace. Je pro ně ovšem nutná podpora státu.

O smysluplnosti energeticky úsporných renovací dnes pochybuje málokdo. Méně jasné však je, jak rychlý způsob renovace fondu budov zvolit, aby byla nákladově co nejefektivnější. Odpověď se pokouší najít studie aliance Šance pro budovy zpracovaná jako podkladový materiál pro plán plnění požadavků směrnice o energetické účinnosti (2012/27/EU).

Výsledky nové studie
Jde o dokument, který poprvé podrobně vypočítává možný potenciál úspor renovací všech budov v Česku, náklady na tyto renovace a modeluje různé scénáře postupných energeticky úsporných renovací. Studie počítá s potenciálem úspor pro všechny budovy, podrobně pro rodinné a bytové domy a dále také pro budovy sektorů služeb a zemědělství, pro které však existuje méně dostupných dat. Budovy byly dále rozlišeny podle věku a velikosti a byly vypočítány tepelně izolační vlastnosti obálky budov. S využitím informací z několika zdrojů byl také odhadnut podíl již zrenovovaných budov. U rodinných domů je to asi 25 % a u bytových domů 40 %. Autor pak výsledek zpřesňuje vlastním unikátním výpočtovým modelem. Studie počítá s možnými úsporami energií na vytápění, ohřevu teplé vody a osvětlení a bere v úvahu vždy více možností energeticky úsporných renovací od méně důkladně provedených renovací až po důkladné.

V roce 2011 byla konečná spotřeba energie v domácnostech (rezidenčním sektoru) na úrovni 252 PJ (petajoulů) a zhruba 40 PJ z toho činila spotřeba energie na domácí spotřebiče. Celková možná úspora energie v rezidenčních budovách je odhadována na 92 PJ při středně energeticky úsporné renovaci fondu budov a 155 PJ při důkladné renovaci budov. Konečná spotřeba energie na provoz ostatních (nerezidenčních) budov je odhadnuta na 124 PJ. Možné celkové úspory na provoz budov v sektorech služeb a zemědělství jsou pak vyčísleny na 55 PJ. V sektoru průmyslu není pro nedostatek potřebných dat odhad úspor proveden.

Odhad budoucích nákladů
Dále studie provádí odhad investičních nákladů na renovaci těchto budov při dodržení tzv. doporučených hodnot na zateplení obvodových stěn, střechy, podlahy atd. Náklady v sobě zahrnují nejen vlastní materiál a práce, ale také projekční práce, stavbu lešení, likvidaci odpadu apod. Celková potřebná investice do renovace obálky rodinných domů na doporučený standard je odhadnuta na 654 mld. Kč a na pasivní standard 777 mld. Kč.

Celková potřebná investice do renovace obálky bytových domů na doporučený standard je odhadnuta na 261 mld. Kč a na pasivní standard 304 mld. Kč. Dále autor připočítává nutné investice do obměny technologií (např. rekuperační jednotky) a přičítá také velmi hrubý odhad nákladů na renovace ostatních – nerezidenčních budov. Na kompletní renovace všech budov v ČR by tak teoreticky bylo potřeba celkem 1,5 biliónu Kč při doporučeném standardu a 2,1 biliónu Kč při pasivním standardu.  

Oba výpočty, jak výpočet možné úspory energie v budovách, tak výpočet nákladů na dosažení těchto úspor, jsou samozřejmě hypotetické. Není možné najednou zrenovovat celý fond budov v Česku, v reálu bude postup pomalejší. Jak rychlé a efektivní budou renovace, záleží na evropské legislativě i vůli českých politiků. Studie se pokusila pro snadnější rozhodování namodelovat pět možných scénářů postupu renovací. Základní scénář uvažuje nejpomalejší možné tempo renovací, kdy politici neučiní žádná nová politická opatření (business as usual). Druhý scénář uvažuje rychlé, ale mělké renovace fondu budov, třetí počítá s pomalou, ale energeticky důkladnou renovací, čtvrtý scénář popisuje rychlou a důkladnou renovaci fondu budov a pátý je zcela hypotetický a ideální, tedy uvažuje 3 % důkladně renovovaných budov již od zítřka a pak každý rok. Scénáře jsou modelovány pouze pro rezidenční budovy, pro které je dostatek dat. Pro ostatní je hodnota odhadnuta. Porovnávají náklady a možné úspory energie i peněz od roku 2014 do 2080.

Jak dál?
Základní scénář, který nepočítá s intervencí státu, vede v k renovaci 92 % zatím nezrenovovaných budov do roku 2055 a k roku 2050 snižuje spotřebu energie o zhruba 50 PJ oproti současnému stavu. Potřebné investice jsou asi 20,6 miliardy euro. Hypotetický – ideální scénář předpokládající naopak výraznou intervenci státu zajistí renovaci veškerého nezrenovovaného fondu budov. K roku 2050 snižuje spotřebu energie v rezidenčních budovách o 110 PJ při investičních nákladech 39,8 miliardy euro. Tři zbylé scénáře jsou uprostřed těchto extrémních hodnot.   

 
Z modelování se jeví jako nejvhodnější zajistit naplnění alespoň scénáře č. 4 (rychlý a důkladný), který by přispěl celkovou úsporou na konečné spotřebě energie 25,4 PJ (se započtením ostatních budov mimo průmysl). Celkové náklady jsou odhadnuty na 8,9 mld. euro. Tento scénář má (s výjimkou hypotetického ideálního scénáře) nejlepší možný podíl nákladů a příjmů z úspor, je tedy nákladově nejefektivnější. Pokud se u tohoto scénáře podíváme na výpočet pro konkrétní rok 2020, konečná spotřeba energie ČR v tomto roce bude přibližně 54 520 GWh. Díky renovacím budov uspoříme v daném roce 5 161 GWh a bude nás to stát dohromady 6 493 milionů euro. Ušetříme 1 545 milionů euro, tedy více než ve scénářích 1,2,3, které počítají s mělčími renovacemi. Platí tedy, že čím důkladnější a rozsáhlejší renovace, tím větší finanční úspora, a to jak v krátkodobějším (2020) tak v dlouhodobém horizontu.

K realizaci příslušných scénářů by ale bylo potřeba vybraný scénář zahrnout do Státní energetické koncepce a dalších strategických dokumentů a pracovat cíleně na jejich dosažení. Velký potenciál skrývají evropské strukturální fondy a program Nová zelená úsporám, který dle názoru aliance Šance pro budovy zdaleka nevyužívá svůj absorpční potenciál.

Mgr. Jan Charvát  
Autor je mediální koordinátor aliance Šance pro budovy.

Ilustrační foto: Dano Veselský