Revize směrnice o energetické náročnosti budov (EPBD)
V souladu s dlouhodobými strategickými cíli snižování emisí a zlepšování energetické efektivity vydala Evropská komise v listopadu 2008 v rámci tzv. balíčku energetické efektivity návrh revize směrnice o energetické náročnosti budov. Během roku 2009 probíhala intenzivní jednání o úpravách dokumentu, a to jak v Evropském parlamentu, tak i v Radě Evropské unie. Kompromisu o konečné podobě revize této směrnice bylo v Bruselu dosaženo 17. listopadu 2009. Nový dokument vejde v platnost v první polovině tohoto roku po jeho publikaci v oficiálním věstníku EU.
Stávající směrnice byla důležitým prvním krokem ke zlepšení energetické náročnosti budov, ale i po její implementaci zůstával značný potenciál dalších úspor. Z analýz Evropské komise vyplývá, že na budovy připadá v EU až 40 % konečné spotřeby energie a 40 % emisí CO2. V případě plného využití potenciálu úspor v budovách by se v EU snížila konečná spotřeba energie o 11 %. Budou-li plně zavedena opatření navržená v revizi, bude v roce 2020 v EU snížena konečná spotřeba energie a emise CO2 o 5 až 6 % a vytvořeno minimálně 280 tisíc nových pracovních míst na expertní úrovni. Současně bude vyvíjen tlak na vývoj nových materiálů a technologií, které jsou limitující pro přechod na nízkoenergetické a pasivní domy. To se projeví snížením závislosti na dovážené energii, nižší potřebou energie a podporou regionálního rozvoje.
Cílem všech jednání bylo dosáhnout takové podoby dokumentu, která bude dostatečně ambiciózní a povede k rychlému nastartování trendu energeticky efektivní výstavby a rekonstrukcí budov. Zároveň byl kladen důraz na to, aby nová úprava zohledňovala ekonomické a technické možnosti jednotlivých členských států i vlastníků budov a minimalizovala administrativní zátěž. Podle revidovaného návrhu směrnice by měla být preferována a podporována pouze ta opatření, která jsou nákladově efektivní.
Nulové budovy jako standard
Pravděpodobně největší změnou je fakt, že směrnice už není zaměřena pouze na velké budovy nad 1000 m2, jak tomu bylo doposud, ale týká se v podstatě všech typů budov. Výjimku tvoří samostatné budovy menší než 50 m2, historické a sakrální budovy, dočasné objekty a některé typy prázdninových objektů. Výrazně se tedy rozšíří působnost směrnice a zvýší se potenciál energetických úspor.
Důležitým bodem revize je důraz na stanovení dlouhodobých trendů a vizí, jako je například stavba nových budov s téměř nulovou spotřebou energie. Právě takový standard by měl platit pro nové budovy v členských státech od roku 2021; pro budovy veřejné správy je termín stanoven již o dva roky dříve. Takováto stavba se vyznačuje vysokou energetickou efektivitou a malým množstvím potřebné energie, která bude pocházet z obnovitelných zdrojů umístěných v blízkosti budovy. Členské státy jsou navíc vyzvány, aby přijaly opatření k podpoře rekonstrukcí stávajících budov do tohoto standardu.
Průkazy a požadavky
Revize směrnice výrazně rozšiřuje používání průkazu energetické náročnosti budovy (PENB). Dva a půl roku po vstupu směrnice v platnost začíná platit opatření, podle kterého se certifikát bude vydávat v případě stavby nebo prodeje budovy či bytu nebo nového pronájmu, tak aby byl kupující (nájemník) vždy informován o vlastnostech objektu. Certifikát bude vydáván i pro budovy nad 500 m2 obývané státní správou (pět let po vstupu směrnice v platnost se hranice snižuje na 250 m2) a státní správa je navíc povinna tento certifikát vyvěsit na viditelné místo. Certifikáty budou mimo jiné obsahovat doporučení na zlepšení energetické účinnosti.
Nově budou také stanoveny požadavky na technické systémy existujících budov týkající se celkové energetické účinnosti, správné instalace, nastavení a dimenzování použitého systému. Tyto požadavky se budou vztahovat na systémy vytápění a systémy s teplou vodou, klimatizační a ventilační systémy. V souvislosti s tímto se také dosavadní inspekce kotlů mění na inspekce všech dostupných částí systémů vytápění.
Implementace v ČR
Nový požadavek revize směrnice vyžadující výstavbu domů s téměř nulovou spotřebou energie bude v ČR navazovat na zavedení nízkoenergetického standardu. V rámci připravované novely vyhlášky č. 148/2007 Sb., o energetické náročnosti budov, navrhuje Ministerstvo životního prostředí ČR zavést požadavek na dosažení nízkoenergetického standardu pro všechny budovy stavěné po 1. lednu 2013. Aktualizovaná norma ČSN EN 73 0540, která upravuje tepelnětechnické požadavky na budovy, bude obsahovat také hodnoty součinitele prostupu tepla U, jejichž dodržení je nutné pro splnění nízkoenergetického standardu. Pro zavedení požadavku na nízkoenergetický standard bude tedy v budoucnu stačit pouhý odkaz na tuto normu.
Prostřednictvím nařízení vlády zároveň navrhuje MŽP upravit také požadavky na energetickou náročnost budov, jejichž novostavba, resp. podstatná rekonstrukce je financována z veřejných prostředků. V této oblasti by mělo dojít k přehodnocení požadavků v nejbližší době a nízkoenergetický standard pro novostavby by měl být samozřejmostí s platností od 1. ledna 2011. Od stejného data by měl pro rekonstrukce těchto budov platit požadavek na dosažení doporučené hodnoty součinitele prostupu tepla pro rekonstruované části podle ČSN 73 0540.
Závěr
Přesto, že v některých oblastech se ČR snažila prosadit odlišná ustanovení, panuje obecně s výslednou podobou dokumentu spokojenost. Nová směrnice je považována za dostatečně ambiciózní, aby byla jedním z klíčových prostředků ke zvýšení energetické efektivity v sektoru budov a k naplnění strategických cílů EU. Směrnice povede k rychlému nastartování trendu energeticky efektivní výstavby a rekonstrukcí budov napříč EU a zároveň respektuje dané ekonomické a technické možnosti jednotlivých členských států a vlastníků budov.
Ing. Pavel Rothbauer
Autor působí na odboru udržitelné energetiky a dopravy na Ministerstvu životního prostředí ČR.
Foto: Dano Veselský
Článek byl uveřejněn v časopisu TZB HAUSTECHNIK.
