Splnit závazky EU lze větším využitím zemního plynu

Ochrana životního prostředí patří stále častěji mezi priority všech států světa. I EU má ambici hrát v zápase proti klimatickým změnám celosvětově vedoucí roli. Energetika a s ní spojená diskuse o klimatických změnách je tak již nyní a i zůstane  jednou z klíčových priorit našeho předsednictví na jaře 2009.

Pozice EU v oblasti změn klimatu a udržitelné energetické politiky vychází ze závazků, které byly deklarovány Evropskou radou. Jedná se o tzv. „třikrát dvacet procent“, tedy závazek EU do roku 2020 snížit emise o 20 procent oproti stavu v r. 1990, zvýšení energetické účinnosti o 20 procent a navýšení podílu obnovitelných zdrojů v energetickém mixu o 20 procent. Dosáhnout těchto závazků lze mimo jiné i větším využitím zemního plynu, což sdělil i premiér Topolánek minulý týden na Jaderném fóru EU. I podle průzkumu, který provedla v listopadu 2007 společnost Ipsos Tambor, více než 60% veřejnosti se domnívá, že vhodným řešením pro krytí budoucích energetických potřeb státu je přechod na efektivní technologie na bázi zemního plynu. A dokonce 39% občanů si myslí, že podíl zemního plynu na roční spotřebě energie v ČR by se díky jeho přednostem měl oproti dnešnímu stavu zvýšit.

„Z hlediska současných i budoucích požadavků na zajištění bezpečnosti a stability dodávek dostupných paliv a energií pro potřeby ČR nabízí zemní plyn jedny z nejlepších podmínek. Proto není dle našeho názoru objektivní zpochybňování budoucího významnějšího podílu zemního plynu na palivoenergetickém mixu ČR z důvodu tzv. ohrožení bezpečnosti a spolehlivosti dodávek. ČR je v přepravě zemního plynu tranzitní zemí, což je z hlediska energetické bezpečnosti velmi významné. Na rozdíl např. od ropy, kde jsme koncovou zemí, nemusíme se u dodávek plynu do EU obávat, že by byly přerušeny,“ říká Josef Kastl, generální sekretář ČPU. Tranzitní dohoda na přepravu zemního plynu do EU se společností Gazprom export Ltd. je podepsána do roku 2035. To znamená, že jedna třetina budoucích dodávek ruského zemního plynu pro západní Evropu (prakticky současný tranzit) bude transportována do roku 2035 českou cestou. ČR má diversifikované zdroje zemního plynu (Rusko, Norsko), infrastrukturu umožňující přepravu plynu oběma směry (východ – západ i západ – východ) a smluvně zajištěné dodávky rovněž do roku 2035 s možností prodloužení. Ve vztahu ke spotřebě máme druhou největší skladovací kapacitu zemního plynu v EU atd. Strašení energetickou závislostí v dovozu plynu na Rusku je silné zjednodušení celé problematiky. Stejný problém se totiž týká i jaderného paliva a zanedlouho i černého uhlí. Naopak u zemního plynu se v rámci EU intenzivně zajišťuje zabezpečení další diverzifikace zdrojů prostřednictvím dovozů  zkapalněného plynu.

Velké světové zásoby zemního plynu postačují na 100 – 150 let. Kromě toho jsou otevírána další nová ložiska tak, jak se zlepšuje technologická úroveň zařízení pro těžbu plynu.