Tato vláda rozšíření Temelína nepotvrdí
Vicepremiér a ministr životního prostředí Martin Bursík byl silně rozladěn z některých závěrů tzv. Pačesovy komise, která nezavrhuje jadernou energetiku, a doporučila vládě její další rozvoj. Jak by se zachoval, kdyby vláda schválila rozšíření Temelína?
Mně se nelíbilo, že z komise unikly dílčí informace, a zdrojem úniků byl sám profesor Pačes, což mne zklamalo. Veřejná debata se tak de facto vedla nad uniklými informacemi, které se přitom nikde nedaly ověřit.
Rozladěn jsem také proto, že přestože komise zatím zveřejnila jen dílčí výsledky, už si pospíšila dát doporučení vládě. Závěrečná zpráva bude hotova až v září, pak se teprve bude oponovat. Dokonce ani některé výstupy z komise, analýzy nebyly oponovány, lítaly tam úplné nesmysly, třeba odhad budoucí ceny emisních povolenek nebo naše budoucí závazky v oblasti ochrany klimatu, což jsme opravili.
Když si propojím to doporučení vládě s tím, že pár dnů na to ČEZ požádal o provedení EIA na dostavbu Temelína a odkazoval se na doporučení Pačesovy komise, tak se mi to vůbec nelíbí.
Žádost o EIA je standardní, tu může podat každý investor, a MŽP ji musí ze zákona převzít, ale skutečnost, že se ČEZ odvolává v tiskové zprávě na závěry komise, je pro mě důkazem, že Pačesova komise byla zneužita, aby podpořila jadernou lobby. V ČR je tradice, že veškeré komise při energetických prognózách dojdou vždy ke dvěma závěrům: prolomit limity těžby uhlí a stavět další jaderné bloky. Na to nepotřebuji komisi, stačí mi přečíst si volební program ČSSD, KSČM nebo ODS, plány uhelných společností a ČEZ.
Vy prosazujete oproti tomu zemní plyn, ale nedávno nám Rusko přiškrtilo kohoutky s ropou, a proto ani ruský plyn nevypadá jako bezpečný zdroj…
Já vycházím z evropské energetické politiky, která sází na ochranu klimatu. Zemní plyn má nízké měrné emise CO2 a dalších znečišťujících látek, proto má jeho role v EU vzrůst. V EU se totiž řeší energetika a klima dohromady, kdežto u nás ne. Jestliže Pačesova komise doporučuje prolomení těžebních limitů, je zřejmé, že jí je jedno, že se bude pálit další uhlí. Dívá se na to čistě ekonomicky, což je poněkud plochý pohled.
Nyní je důležité změnit oponentní tým Pačesovy komise, jen stěží v něm může být člen dozorčí rady ČEZ atd. Tam musí být jen nezávislí odborníci, kteří se věnují energetickým úsporám, ochraně klimatu, jaderné a uhelné energetice apod. Aby se zpráva Pačesovy komise zobjektivizovala, což se o ní nyní říci nedá.
Co se stane, když v září Pačesova komise zveřejní závěrečnou zprávu, doporučí vládě rozvoj jaderné energetiky, a vláda se k ní přikloní? Odejdou pak Zelení z vlády?
Vláda se nepřikloní k jaderné energetice. Má v programovém prohlášení, že nové jaderné reaktory se stavět nebudou. Premiér ví, že kdyby rozhodla vláda, že se stavět budou, je to zásadní porušení koaliční dohody.
Takže do roku 2010 se asi nebude dít nic, že?
Bude probíhat EIA na rozšíření Temelína. ČEZ realisticky odhaduje, že bude trvat asi 2,5 roku. To je mezinárodní EIA, účastníky budou i Rakousko a Německo, takže to bude složité. Tato vláda však o rozšíření Temelína nerozhodne.
Vy jste mi před časem ale řekl, že apriori nejste proti jaderné energetice, pokud bude vyřešeno, co s vyhořelým palivem…
To ale vyřešeno zatím není. Ale dogmatik nejsem, záleží na vyřešení palivového cyklu, na vývoji politiky na ochranu klimatu, technologií. Kdyby se vyřešila koncovka, kdyby se ukázalo, že současná evropská politika na ochranu klimatu není dostatečně efektivní, že jsou nové technologie, tak by se vůle po prosazení jádra zvýšila. Ale nové technologie nejsou ještě dovyvinuty, ani není vyřešeno ukládání vyhořelého paliva, takže je to jen hypotetická úvaha. Jen zdůrazňuji, že dogmatici nejsme, jsme otevřeni diskuzi a sledujeme vývoj jaderné energetiky. Nežádáme také uzavření stávajících jaderných elektráren.
Zatím tedy sázíte jen na úspory, obnovitelné zdroje a plyn? Je možno snížení emisí docílit jen těmito prostředky?
Ano, s jadernou energetikou jako prostředkem na snížení emisí nepočítáme. Podporujeme třeba malé kogenerační jednotky, decentralizovanou výrobu energie, úspory v domácnostech i ve firmách. Chceme, aby se zvýšila účinnost elektráren, používaly se čisté uhelné technologie. Na tom se shoduje i Evropská komise. V pohledu na jadernou energetiku se však jednotlivé země naprosto rozcházejí a ke shodě hned tak asi nedojde.
Podobně se rozcházejí také názory EU i na roli biopaliv… Někteří europoslanci volají po přehodnocení jejich významu…
Zpravodaj směrnice o biopalivech v Evropském parlamentu Claude Thurmes navrhl, že místo 10% podílu biopaliv na motorových palivech v roce 2020 by se přijal cíl jen 4 % v roce 2010 a do roku 2015 by se vyhodnotilo, zda má být cíl v roce 2020 jen 8 nebo 10 %. Je to tedy mírný ústup od biopaliv. Zároveň se dokončují kritéria udržitelnosti biopaliv, což bude základ pro posuzování jednotlivých typů biopaliv. Aby byla certifikována, že přispívá ke snižování emisí, musí je snížit alespoň o 35 %. Musí být přitom započítána fosilní energie, která se vynaloží při jejich výrobě. Také se sleduje, kde se biopalivo vyrábí, zda není výroba na úkor deštných pralesů či výroby potravin v rozvojových zemích.
Takže vy si nemyslíte, že biopaliva jsou slepá ulička?
Ne, ale je potřebné sledovat kritéria udržitelnosti. Například v Česku vyráběná biopaliva tato kritéria splňují, není to na úkor výroby potravin. Myslím si, že biopaliva 1. generace hrají startovní roli, je nesmyslné je šmahem odsoudit na základě konkrétních příkladů, kde způsobují problémy sociální či ekologické. My ale potřebujeme alternativy klasických motorových paliv. Nyní už spějeme ke komerčnímu využívání biopaliv 2. generace, která se vyrábějí synteticky, z nepotravinářských surovin. Ty už by neměly způsobovat problémy.
Alena Adámková
Autorka je spolupracovnicí redakce.
