Využívání OZE ve veřejných budovách

Projekt nazvaný CEC5 patří do oblasti možnosti úspor energie ve veřejných budovách a má ambici vyvolat diskusi o možnostech šetření energií v budovách především v procesu plánování jejich výstavby nebo rekonstrukce.

Projekt CEC5 (Ukázka energetické efektivnosti a využívání OZE na příkladu veřejných budov) běží od října 2011 a jeho ukončení je naplánováno na prosinec tohoto roku. Je zaměřen na zhodnocení současných metod a nástrojů certifikace energetické efektivnosti a environmentální kvality budov jak ve středoevropském regionu, tak i na národní úrovni u jednotlivých projektových partnerů.

Do projektu je zapojeno dvanáct projektových partnerů z osmi středoevropských zemí. Jediným projektovým partnerem na Slovensku je Trnavský samosprávný kraj (TTSK) se sídlem v Trnavě, který na realizaci projektu úzce spolupracuje s odborníky z Institutu pro energeticky pasivní domy v Bratislavě (www.cec5.enks.sk/sk/o-projekte/strana/4).

Vedoucím partnerem projektu je rakouská veřejnoprávní instituce Regionalentwick­lung Vorarlberg eGen (VLBG) se sídlem v Alberschwendu.

Cíle projektu

Nadnárodní certifikační nástroj (CESBA)

Jedním z hlavních cílů projektu je vytvořit společný nadnárodní certifikační nástroj (CESBA) a nabídnout ho jako tzv. otevřený zdroj odborné i laické evropské veřejnosti. Zpřístupněním tohoto nástroje hlavně veřejným institucím má projekt ambici zahrnout hledisko hodnocení energetické efektivnosti a environmentální kvality do procesu plánování a realizace veřejných investicí. Zároveň se tak zdůrazní fakt, že kvalitním plánováním lze dosáhnout významných úspor energie a financí při údržbě a provozu budov.

Využívání OZE ve veřejných budovách
Druhou klíčovou oblastí je podpora vy­užívání obnovitelných zdrojů energie (OZE), která je na Slovensku v porovnání se západoevropskými členskými státy EU stále poměrně nízká. Cílem je prostřednictvím instalace vybraných druhů zařízení na využívání OZE poskytnout reálnou ukázku možností jejich využívání ve veřejných budovách a podnítit zájem dalších veřejných institucí – přede­vším škol – o podobné projekty.

Podpora a demonstrace možností využívání OZE na regionální úrovni se realizuje u projektových partnerů prostřednictvím rekonstrukce/výstavby sedmi demonstračních budov, v nichž se budou instalovat různá zařízení na využívání OZE a zvýšení energetické efektivnosti. Protože partnery projektu jsou převážně veřejné organizace (např. město Ludwigsburg – Německo, město Bydgoszcz – Polsko, město Udine – Itálie, rozvojové agentury, kraje, profesní komory) a projekt se téměř výhradně spolufinancuje z veřejných zdrojů, jeho cílovými skupinami jsou veřejní investoři a veřejné budovy (například školy a školské komplexy).

Veřejné „demonstrační“ budovy

Hlavní aktivitou v rámci podpory využívání OZE bude tedy výstavba, resp. rekonstrukce sedmi veřejných, tzv. demonstračních budov. Všechny tyto budovy mají podle názvu sloužit i k demonstračním účelům pro laickou a odbornou veřejnost, to znamená, že v určených hodinách budou zpřístupněny veřejnosti formou provázených návštěv.

Za demonstrační budovu byla na Slovensku zvolena budova jídelny a kuchyně Střední odborné školy Senica (www.sossenica.sk), kde Trnavský samosprávný kraj v rámci projektu plánuje instalovat solární kolektory, tepelné čerpadlo vzduch/voda, kotel na spalování dřevních peletek z biomasy a malou fotovoltaickou elektrárnu. Ve škole bude zároveň zřízena demonstrační učebna, kde se bude na malém „velínu“ demonstrovat aktuální výroba a spotřeba energie z instalovaných zařízení.

Po skončení projektu CEC5 bude škola v určených dnech rovněž zpřístupněna veřejnosti a formou provázených návštěv bude možné prohlédnout si instalaci uvedených zařízení. TTSK zabezpečoval v dubnu 2014 zpracování realizační projektové dokumentace, přičemž samotnou instalaci uvedených zařízení spolu s nevyhnutelnými stavebními úpravami plánuje ukončit do konce listopadu 2014.
Významnou aktivitou bude i ohodnocení tří vybraných budov certifikačními nástroji PHPP (software používaný při plánování energeticky pasivních domů), Ecosoft (software vytvořený společností IBO, Vídeň, Rakousko, který se zaměřuje na výpočet kritérií hodnotících některé environmentální parametry budov) a nástrojem CESBA (návrh společného certifikačního nástroje vytvořeného v rámci projektu CEC5).

TTSK si jako tři budovy pro uvedené hodnocení vybral budovu Denního stacionáře Domova sociálních služeb v Zavaru, budovu kuchyně a jídelny SOŠ Senica (demonstrační budova projektu) a jednu z budov komplexu Střední odborné školy v Rakovicích. Všechny uvedené budovy jsou organizacemi v zřizovatelské působnosti TTSK.

Tvorba standardů: CESBA

Současný člověk stráví většinu svého života v budovách, které vytvářejí prostor pro jeho život, práci, ale i volnočasové aktivity. Naše zdraví, komfort a bezpečnost, stejně jako ekonomika a přirozené životní prostředí jsou proto neoddělitelně spojeny s činností ve stavebnictví.

V této souvislosti se stále více mluví o udržitelné výstavbě, která by měla zohledňovat mnoho různých aspektů – ekologické, ekonomické, zdravotní i sociální, nevyjímaje ani ty estetické. Dnes existují desítky certifikačních systémů a standardů, které udržitelnost budov hodnotí. V Evropě jsou nejznámější britský BREAM, německý DGNB, americký LEED nebo SBTool s různými variacemi. Vedle nich je tu mnoho národních certifikačních systémů.

Problematická je však vzájemná porovnatelnost certifikátů ze zmiňovaných systémů. Různé jsou kategorie hodnocení i jednotlivé parametry, což je nakonec pochopitelné, protože každý vznikl v jiném prostředí a v jiné stavební kultuře. Nikoli nepodstatná je i otázka vysokých nákladů na tuto certifikaci. Důsledkem je snaha vytvořit v podobných klimatických a kulturních podmínkách společný, snadno dostupný a relativně jednoduchý evropský certifikační rámec.

Tento hodnoticí rámec byl nazván CESBA (Common European Sustainable Building Assesment / Společný evropský rámec hodnocení udržitelných budov) a právě během trvání projektu CEC5 by měly vzniknout varianty přizpůsobené národním podmínkám. Cílem je otevřít cestu k lepšímu porozumění udržitelné výstavby, jejímu zavádění a podpoře v širokém rozsahu. Na jeho základě budou moci veřejné i soukromé subjekty v jednotlivých zemích ohodnotit své stávající budovy, resp. zformulovat požadované kvalitativní standardy pro připravované investice. Hodnoticí kritéria CESBA jsou shrnuta do těchto okruhů.

Lokalita

Výběr lokality pro výstavbu významně ovlivňuje spotřebu energie v oblasti dopravy. Při navrhování budov se často příliš soustředíme na potřebu energie samotné budovy a zapomínáme na fakt, že vzdálenost a způsob, jak se k budově dostaneme, vyžaduje nezanedbatelné množství energie, především jde-li o individuální automobilovou dopravu. Proto dostupnost hromadnými dopravními prostředky, na kole nebo pěšky může energetickou náročnost výrazně snížit. Taktéž blízká dostupnost dalších funkcí občanské vybavenosti zlepšuje skóre udržitelnosti budovy v daném místě.

Projektová příprava

Aby investor dokázal jasně zformulovat požadavky, musí mít představu o tom, jaké míry udržitelnosti chce dosáhnout nebo na které oblasti se chce zaměřit. Od jasně formulovaného investičního záměru se odvíjí úspěšná koncepce návrhu a později architektonická studie. Architekt díky tomu přesně ví, o co se má snažit, a tyto požadavky může už v raném stadiu zahrnout do projektu. Je to pro investora mnohem levnější než později upravovat už vypracovaný projekt.

V této souvislosti je vhodné (především u veřejných budov) vypsat architektonickou soutěž, která umožní vybrat z několika návrhů ten nejlepší. Další způsob zvyšování kvality už ve fázi projektování je tzv. integrované navrhování. Návrh udržitelné budovy totiž pro úspěšné dosažení vytýčených cílů vyžaduje spolupráci architekta a odborníků (specialistů) od samého začátku projektových prací. Po dokončení budovy je důležitý monitoring a vyhodnocování dosažených parametrů, hlavně u systémů technického zařízení budov. Autorům slouží jako zpětná vazba, která je informuje o smysluplnosti jednotlivých opatření.

Energie a média

V oblasti energetické hospodárnosti jsme svědky rychlého zpřísňování tepelnětechnických požadavků v normách a vyhláškách. Nejbližšími milníky jsou 1. leden 2016 a hlavně 1. leden 2021, po němž by se měly realizovat už jen budovy s téměř nulovou potřebou energie, tj. i s využitím obnovitelných zdrojů. Do roku 2020 by se měla spotřeba energie snížit o 20 %, o 20 % by mělo stoupnout využití obnovitelných zdrojů a o 20 % by měly klesnout emise CO₂. Mění se i metodika energetické certifikace, kde se konečným hodnoticím ukazatelem stává potřeba primární energie.

Oblastí, v níž existuje velký prostor k zlepšování, je i hospodaření s vodou. V důsledku nastupujících klimatických změn se stále častěji začínají vyskytovat extrémní projevy počasí, buď ve formě mimořádného sucha, nebo náhlých přívalových dešťů spojených se záplavami. Proto je důležité dešťovou vodu zachytávat na pozemku, kde spadla, a neodvádět ji okamžitě do kanalizační soustavy. Vsáknutá voda pomáhá udržovat hladinu spodní vody a současně odpařováním zpříjemňuje mikroklima prostředí.

Kvalita vnitřního prostředí

V souvislosti se zdražováním energie v posledních desetiletích stavíme dnes budovy mnohem těsnější a často i nevědomky méně větráme. Ve stavebních materiálech však používáme stále více produktů stavební chemie, které způsobují uvolňování mnoha škodlivin do vnitřního ovzduší. Jsou to například prchavé organické sloučeniny, formaldehyd a mnoho jiných sloučenin, které mají nepříznivý vliv na naše zdraví. Součástí uživatelského komfortu je kromě vyloučení škodlivin i požadavek tepelné pohody, která je výsledkem souhry několika faktorů a přímo souvisí i s kvalitou tepelněizolačního obalu budovy.

Stavební materiály

Podmínkou snižování emisí škodlivin ve vnitřním prostředí je důsledný výběr a aplikace materiálů, které tyto vlivy minimalizují. Vhodné jsou tisíciletími prověřené přírodní materiá­ly nebo ty, které mají ověřené nižší hodnoty obsahu škodlivin. Na Slovensku však ještě neexistuje databáze, kde by byly tyto materiály uvedeny. Ani téma zabudované energie není u nás moc známé a sledované. Díky němu však umíme posoudit, jak energeticky náročná byla výroba stavebních materiálů použitých při výstavbě budovy a kolik emisí CO2 se během její výroby uvolnilo do prostředí.

Navrhování a výstavbu je třeba posunout směrem k udržitelnosti

Zmínili jsme hlavní oblasti hodnoticího rámce CESBA, jehož ambicí je posunout navrhování a výstavbu směrem k udržitelnosti. Pro běžné využívání těchto kritérií je třeba, aby byl tento hodnoticí systém otevřený a dokázal ho použít každý vyškolený autorizovaný architekt nebo stavební inženýr. Současně by měl být přiměřeně jednoduchý a finančně relativně nenáročný, což umožní jeho využití i ve státní a veřejné správě.

Více informací na www.cec5.enks.sk,
www.projectcec5.eu.

Ing. arch. Lorant Krajcsovics, Ph.D., Ing. arch. Tatiana Pifková
Autoři působí na Fakultě architektury STU a v Institutu pro energeticky pasivní domy.
Foto: Ing. arch. Lorant Krajcsovics, Ph.D.