Zakáže nám Evropská unie plynové sporáky? Škodí stejně jako krabička cigaret

Letošní říjen pomohl odhalit velkou neznámou ohledně plynových vařičů, konkrétně proč majitelé plynových kotlů umírají předčasně. Trochu morbidní otázka, fakta jsou ovšem jasná – plynová zařízení přispívají k předčasným úmrtím přibližně 40 000 Evropanů ročně. Proč?

Již téměř 50 let si svět uvědomuje nebezpečí oxidu dusičitého (NO2) vypouštěného plynovými vařiči. Nyní vědci z University Jaume I’s School of Health Sciences ve Španělsku odhadli roční počet obětí propojením existujících zdravotních studií s hodnotami NO2 v evropských domácnostech.

V průběhu této studie zjistili, že ve 14 evropských zemích se uvnitř průměrného domova vytvářejí nebezpečné podmínky, protože výpary z plynových sporáků se kombinují s dalším znečištěním v domácnosti, což dohromady porušuje směrnice Světové zdravotnické organizace (WHO).

Rozsah problému je přitom mnohem horší, než jaké byly předpoklady studie. Vytvořené modely naznačují, že až polovina evropských průměrných domácností překračuje limity doporučené WHO. Znečištění venkovního ovzduší přitom sice pokládá základ pro tato porušení, ale jsou to právě plynové vařiče, které tlačí domy do nebezpečné zóny.

Kvalita vnitřního vzduchu je přitom dlouhodobě vážným zdravotním problémem, protože Evropané tráví téměř všechen svůj čas uvnitř (ať už doma nebo v práci) a budovy mají menší přístup čerstvého vzduchu než na jiných kontinentech, protože domy jsou navrženy tak, aby byly vzduchotěsnější.

Pokud jde o vnější znečištění celkově, NASA zaznamenala v posledních desetiletích výrazné snížení znečištění NO2 nad evropskými městy díky pravidlům EU pro emise vozidel a technologii vozidel. Znečištění vzduchu však zůstává hlavním přispěvatelem k nebezpečným úrovním zjištěným novou studií.

Proč mají sporáky tolik škodit?

Plynové sporáky spalují zemní plyn, při kterém vzniká řada neviditelných vedlejších produktů. Největším problémem pro lidské zdraví je oxid dusičitý (NO2). Tento plyn vzniká při spalování zemního plynu při vysokých teplotách v přítomnosti dusíku v atmosféře. V současné době existují limity pro venkovní emise NO2 a normy pro bezpečnou expozici, neexistují ale žádné podobné normy pro vnitřní expozici.

Dopady dýchání NO2 uvnitř se nijak neliší od účinků venku. Studie také zjistily, že ze sporáků uniká nespálený zemní plyn – a tento plyn obsahuje benzen, známý karcinogen. Navíc při vaření obecně vznikají jemné částice o průměru 2,5 mikronu nebo méně (PM2,5), což je známá dráždivá látka, která může způsobit nebo zhoršit dýchací potíže.

Při analýze studií na toto téma z roku 1992 vědci zjistili, že expozice oxidu dusičitému, která je srovnatelná s expozicí plynového sporáku, zvyšuje pravděpodobnost, že se u dětí vyvine respirační onemocnění, asi o 20 %. Od té doby četné další studie zdokumentovaly účinky vystavení plynovému sporáku na zdraví dýchacích cest. Analýza 41 studií z roku 2013 zjistila, že vařením na plynu se zvyšuje riziko astmatu u dětí a že expozice NO2 souvisí se sípáním při dýchání.

Poslední studie zveřejněná loni v prosinci zjistila, že 12,7 % dětských případů astmatu v USA lze připsat používání plynového sporáku. Většina studií o zdravotních účincích plynu na vaření byla pozorovací, protože by samozřejmě bylo neetické záměrně vystavovat děti environmentálním rizikům. Přesto některé minulé studie měřily koncentrace NO2 v různých vnitřních prostředích a ukázaly, že lidé s astmatem mají závažnější příznaky, když jsou vystaveni vyšším hladinám plynu.

Uspěli, kde dříve jiní pohořeli

Předchozí studie ovšem nemohly aplikovat míru rizika na skutečný svět až do loňského roku, kdy nizozemští vědci provedli rozsáhlá měření NO2 v domácnostech i mimo ně v mnoha evropských zemích, aby vytvořili dosud nejpřesnější snímek znečištění vnitřních prostor plynovými vařiči.

Španělská univerzita použila vládní datové soubory k rozšíření těchto zjištění a vytvořila regionální mapy vnitřního znečištění NO2 vzniklé spalováním sporáků. Ty umožnily výzkumníkům vypočítat první reálné, vědecké odhady předčasných úmrtí a případů dětského astmatu způsobených NO2 v Evropě. Skutečný počet obětí vaření, či pouhého existování v domácnosti s plynovým sporákem, jsou však pravděpodobně výrazně vyšší.

Nedostatek údajů totiž znamenal, že výzkumníci museli vyloučit některé dopady znečištění, které mohou také přispět k vyššímu počtu úmrtí a astmatu, a zaměřili se pouze na znečištění NO2, protože jde o epidemiology dobře prozkoumaný faktor. Mezi další škodlivé znečišťující látky vznikající spalováním plynu patří oxid uhelnatý, benzen, formaldehyd a pevné částice. Vědci ve své studii tvrdí, že jim chyběly údaje potřebné k přesné předpovědi dopadu těchto znečišťujících látek.

Jaká je skutečná cifra?

Pomocí méně přesné metody lze odhadovat, že plynové vařiče způsobují zhruba 367 000 případů astmatu u dětí a 726 000 případů astmatu ve všech věkových skupinách v závislosti na znečištění domácnosti výše jmenovanými znečišťujícími látkami (všemi jmenovanými) s výjimkou oxidu uhelnatého, který nemá žádnou známou souvislost s astmatem.

Studie tak může být podkladem pro aktualizovaná pravidla pro plynové sporáky, která Evropská unie plánuje navrhnout již koncem tohoto roku. V těchto pravidlech již NO2 má mít své místo – jak významné, to se teprve ukáže. Jisté je, že EPHA (nezisková bruselská organizace bojující za lepší zdravotní podmínky Evropanů) již na Brusel naléhá, aby rychle vyřadil plynové vařiče z domácností prostřednictvím emisních limitů a zároveň zavedl finanční pobídky k přechodu na čistší sporáky. Sporáky přitom přirovnává k cigaretám – příliš dlouho bylo snadné odmítnout nebezpečí plynových sporáků, přitom jako u cigaret lidé nemysleli na zdravotní dopady.

Cigarety jsou stejně jako plynové vařiče malým ohněm, který naplňuje domov znečištěním. A stejně jako vlády zemí EU pomohly změnit smýšlení občanů o cigaretách, EPHA tvrdí, že by nám také měly pomoci přestat tolik záviset na plynových sporácích. Začít by se dle EPHA mohlo například polepením sporáků povinnými spotřebitelskými štítky, které by signalizovaly rizika znečištění, samozřejmě ve spojení s veřejnými vzdělávacími kampaněmi o rizicích spalování paliv v uzavřených prostorách.

Zdroj: EuronewsGreen, ScientificAmerican, TheGuardian, Harvard.edu