Zelená elektřina – řešení budoucnosti?
Zelená elektřina je označení elektřiny vyrobené výhradně obnovitelnými zdroji, tedy například nejčastěji solárního, větrného nebo vodního původu, může ale jít i o elektřinu z bioplynových stanic či ze zpracování biomasy.
V praxi je tak zelená elektřina například ta, kterou vyrobíme domácí fotovoltaickou elektrárnou pro vlastní spotřebu, s dodavatelem energie se ovšem můžeme domluvit na odběru zelené energie přímo i za sítě. Klíčový je v takovém případě certifikát původu elektřiny, tedy že ji obchodníkem s elektřinou koupil od výrobců, kteří využívají výhradně obnovitelné zdroje.
Průběh celého procesu dozoruje operátor trhu s elektřinou (OTE) společnost, která má v Česku na starosti dohled nad energetickým trhem. Zelenou elektřinu v Česku nabízí celá řada dodavatelů, vč. všech “velkých” jako ČEZ, E.ON, innogy či PRE. Nabídkou zelené elektřiny se dodavatelé snaží vyjít vstříc poptávce po elektřině z obnovitelných zdrojů. Důležitým údajem je, že elektřina je jen jedna a v zásuvkách konečných zákazníků se při odebírání zelené elektřiny nic nemění.
Jaký je rozdíl mezi běžnou a zelenou elektřinou?
Uhelné elektrárny velkou měrou přispívají k celosvětové produkci CO2, který je skleníkovým plynem a tedy přispívá k celkovému oteplování planety (nemluvě o nutnosti těžby, která se podepisuje na krajině). Řečeno čísly – energetika je zodpovědná za téměř 50 % emisí v ČR a výroba elektřiny tvoří více než 90 % z tohoto čísla.
Právě na snížení uhlíkových emisí je postavena celá řada ekologických řešení ve světě, přechod na ekologičtější elektřinu, která ke svému vzniku nepotřebuje CO2, je proto jen dalším logickým krokem. A samozřejmě – čím více lidí a čím více velkých provozů přejde na ekologičtější elektřinu, tím viditelnější bude dopad na uhlíkovou stopu.
Zelená elektřina v zásuvce
Pro běžného koncového uživatele se zavedením zelené elektřiny v praxi nic nemění – v zásuvce ji od běžné odlišit nelze. Hlavní rozdíl funguje na jednoduché matematice. Dodavatel nakoupí množství zelené elektřiny od prověřených výrobců, kteří elektřinu získávají z obnovitelných zdrojů a toto stejné množství energie pak dodá koncovým spotřebitelům.
Pokud si tedy zákazník přeje přejít z “běžné” elektřiny na “zelenou”, dodavatel musí toto množství zohlednit ve svém nákupu od prověřeného výrobce. Celý proces nakládání se zelenou energií pak hlídá OTE, který i vystavuje certifikáty původu. Záruku původu musí poskytnout i dodavatel zelené elektřiny.
Ať už se rozhodneme přejít na energii ze slunce, větru, vody (či jiných obnovitelných zdrojů), vždy je třeba si pohlídat původ, abychom měli jistotu, že opravdu využíváme zelenou energii.
Jak poznáme zelenou elektřinu na účtu?
Účtování zelené elektřiny vždy záleží na jednotlivých dodavatelích, zpravidla se ovšem jedná o přirážku ke stávajícímu tarifu. Slovo “přirážka” samozřejmě není v současné době vnímáno právě pozitivně, zejména kvůli neustále rostoucím cenám energií, je proto vhodné říct, že cena zelené energie není až o tolik odlišná od té běžné, v některých případech je cenově i srovnatelná.
Přirážka v současné době činí až několik stovek korun za MWh.
“Klasa” elektřina
Obdobně jako u potravin, kde se v posledních letech velmi hledí na jejich původ a poctivé české potraviny získávají i záruky a známky kvality, i elektřinu můžeme odebírat pouze z lokálních zdrojů. Producenti zelené elektřiny jsou menší než uhelné elektrárny, najdeme je ovšem po celé republice, zejména tam, kde využití obnovitelných zdrojů dává největší smysl (tj. v nejvíce osluněných lokalitách, lokalitách s dostatkem biopylnu a zemědělského odpadu atd.).
