Česká republika odstavila přes Velikonoce své solární elektrárny. Proč?
Eliška Hřebenářová 
Spotřeba elektřiny byla na Velikonoční pondělí v České republice poměrně nízká, což v kombinaci se slunečným počasím vedlo k nutnosti odpojení stovek solárních panelů poté, co vyrobily více energie, než by síť mohla zvládnout. V rámci ochrany sítě tak ČEPS přistoupil k vypnutí stovek solárních elektráren. Jednalo se o historicky první den, kdy bylo nutné k takovému opatření přikročit.
Dle názoru Solární asociace je situace odrazem (ne)připravenosti České republiky na aktuální boom obnovitelných zdrojů, jelikož síť a skladovací kapacity jsou pro tyto případy zkrátka nedostatečné.
Proč došlo k vypnutí a jak tomu zabránit?
Za slunečného počasí dokážou solární panely logicky vyrobit velké množství energie – často více, než dokáže přenosová síť, kterou se elektřina pohybuje. Pokud navíc tato energie nemůže být nikde uložena, způsobuje nestabilitu v síti a poškozuje elektrické zařízení. V extrémních situacích mohou tyto výkyvy napětí vést k výpadkům proudu. Aby se proto předešlo případným škodám, národní podnik v inkriminovaný den vypnul elektrárny o celkovém výkonu asi 400 MW, tedy asi šestinu (cca 16 %) celkové kapacity solární energie v zemi.
Česká republika obvykle přenáší přebytečnou energii do sousedních zemí – ale ani to nebylo na Velikonoční pondělí možné, protože všechny země kromě kromě Dánska, Portugalska a Slovinska byly v přebytku.
Co výpadek znamená pro majitele solárních panelů?
Při nuceném odpojení, pokud k němu dojde mimo vyhlášený stav nouze nebo při předcházení stavu nouze, by provozovatelé odpojených malých solárních elektráren měli mít nárok na kompenzaci, samozřejmě dle platného znění smlouvy mezi distributory a majiteli zdrojů. Zda k takovému odškodnění došlo, to zatím není jasné, je to však velmi pravděpodobné.
Řešením je akumulace
Obdobně, jako zatím nebyla vyřešena možnost kompenzace pro odpojené zdroje, není ani vyřešena otázka, zda se situace nebude opakovat v budoucnu a nebude docházet k dalšímu násilnému odpojování fotovoltaiky od sítě ve dnech, kdy je výnos a odběr podobný, jako tomu bylo na Velikonoční pondělí. S ohledem na možné kompenzace, které by se šplhaly do milionů korun je ovšem vhodné se podívat spíše na udržitelnost celého řešení – a na možnosti skladování přebytečné energie ve dny, kdy pro výnos není odbyt.
Když solární panely a větrná energie poprvé vstoupily na trh, řada odpůrců tvrdila, že nikdy nebudou schopné vyrobit dostatek energie, aby pokryly energetické potřeby lidstva. Od té doby ovšem uplynula řada let a sektor zaznamenal velký posun – a s tím spojený boom, což dokázalo, jak se původní predikce mýlily.
Větrná a solární energie (celosvětově, nejen v ČR) v roce 2022 vyrobila 12 % celosvětové elektřiny, což je historicky nejvyšší hodnota. Loni byla také solární energie osmnáctý rok v řadě nejrychleji rostoucím zdrojem elektřiny, od roku 2021 vzrostla o 24 %. EU si v tomto závodě navíc vede velmi slušně. V roce 2022 vyrobila větrná a solární energie pětinu elektřiny v EU – poprvé tedy čisté zdroje energie vyrobily více elektřiny než fosilní plyn.
Události jako česká odstávka ale ukazují, že je potřeba investovat do skladovacích kapacit pro tuto čistou energii. Existuje mnoho způsobů, jak uložit energii pro pozdější použití. Často se používají chemické baterie, stejně jako „gravitační baterie“, které využívají přebytečnou energii produkovanou obnovitelnými zdroji ke zvedání závaží. Podle studie ze začátku tohoto roku by přeměna podzemních dolů na takové baterie mohla poskytnout až 70 terawattů úložiště energie – to stačí na uložení objemu energie, který odpovídá celosvětové denní spotřebě elektřiny.
Energie budoucnosti
Jak se obnovitelné zdroje stále více využívají, potřeba skladování bude stále větší. Inženýři po celém světě inovují a experimentují se způsoby, jak čelit této výzvě. Švýcarsko například loni postavilo masivní vodní baterii schopnou uchovat elektřinu ekvivalentní 400 000 bateriím elektromobilů – baterie je vyrobena ze dvou velkých bazénů vody umístěných v různých výškách. ‚Nabíjí‘ se pomocí využití přebytečné energie k čerpání vody z nízkého bazénu do vyššího bazénu. Když pak vznikne potřeba energii ze systému dostat k dalšímu využití, voda z vyššího bazénu se uvolní a teče dolů do spodního bazénu – a pohání přitom vodní turbínu.
V České republice můžeme možnost, jak situaci řešit, vidět například na Mělnicku, kde na konci března skupina DECCI, která začala budovat tzv. Energy Nest. Projekt bude obsahovat největší bateriové úložiště v Česku s kapacitou 22 MWh a výkonem 20 MW a bude doplněn o spalovací turbíny s možností velmi rychlého startu o celkovém výkonu 30 MW. Komplex by měl být uveden do provozu v květnu 2024.
