Fotovoltaická elektrárna na střeše domu – ano, nebo ne?

Snad každý si mohl všimnout stále přibývajících fotovoltaických elektráren (FVE) na střechách rodinných domů, firemních hal či na rozsáhlých pozemcích. Při pohledu na takovou elektrárnu si možná kladete otázky jako „Mohu mít na své střeše rodinného domu také takovou elektrárnu?“ nebo „Kolik by to stálo?“ a „Kolik panelů bych potřeboval pro pokrytí spotřeby domu, popřípadě pro následný prodej do elektrické sítě?“

Na tyto otázky samozřejmě dokážou všechny společnosti zabývající se fotovoltaikou odpovědět po zjištění řádných parametrů, jako jsou rozloha, sklon, orientace střechy a lokalita. Co tedy potřebujeme? Odpověď je velmi jednoduchá: volnou střechu, nejlépe orientovanou na jih.

Něco málo o fotovoltaice
Mnoho lidí si ji totiž zaměňuje se solárními kolektory. Na první pohled tyto systémy vypadají téměř totožně, ale mezi těmito dvěma systémy je podstatný rozdíl. Hovoříme-li o fotovoltaické elektrárně (FVE), hovoříme o přeměně sluneční energie na elektřinu; solární kolektory zase slouží pouze pro ohřev vody. Zjednodušeně řečeno: fotovoltaické panely shromažďují sluneční energii, kterou měnič přeměňuje na elektřinu.

Fotovoltaický boom
Proč právě nyní zažívá fotovoltaika v České republice takový nárůst? Na fotovoltaické elektrárny není žádný plošný dotační program. Za dotaci je možné považovat výkupní cenu. Státem garantovaná výkupní cena a osvobození od daně z příjmu po dobu prvních pěti let jsou spolu s klesající cenou za nákup panelů dostatečnou motivací pro investory. Návratnost na běžném rodinném domě tak může být 7 až 8 let.

–>–>
Výkupní ceny v České republice 0,52 €/kWh patří k jedněm z nejvyšších v Evropě. Státní garance výkupní ceny je 20 let. Pro srovnání: například v sousedním Německu je výkupní cena 0,40 €/kWh, v Portugalsku je vyšší – 0,65 €/kWh, ale je garantovaná jen po dobu 5 let. V mnohých zemích se rozlišuje výkupní cena podle toho, jestli jsou využity střechy, nebo jestli je dále zabírána zemědělská půda či těžce využitelné pozemky, jako jsou brownfieldy či ekologicky znečištěné plochy. Plocha potřebná k výrobě 1 kWp je při použití běžných panelů asi 10 m².

Postavit, nebo ne?
Máte si tedy instalovat vlastní FVE na střechu svého domu? Samozřejmě to není jen tak. Vy, jakožto investor, si určitě nejdříve provedete menší výběrové řízení mezi realizačními společnostmi. Ale pozor na jedno úskalí! V dnešní době musí mít každý, kdo chce takovouto FVE vlastnit, smlouvu o připojení do elektrické sítě, a to s distributorem, který se kladně či záporně vyjádří k hodnotě výkonu, kterého chceme dosáhnout. Každý distributor může mít ale v dané lokalitě jiné požadavky. Zdaleka neplatí, že si na vlastním pozemku či střeše můžete postavit solární elektrárnu. Jestliže náš záměr není v souladu s územním plánem či záměry stavebního úřadu, povolení k instalaci nemusíme obdržet.

Dalším krokem je zhotovení projektu. Někteří distributoři chtějí předložit projekt ke schválení, jiní na tom netrvají. Máte-li vyjádření distributora a projekt, zahájíme montáž. Tato část je překvapivě jednou z nejkratších. Za tři dny může být elektrárna na rodinném domě hotová. Po revizi zařízení můžeme žádat o licenci na Energetickém regulačním úřadu (ERÚ). Lhůta k vyřízení žádosti bývá 30 dní. Dále zažádáme o uzavření smlouvy o odběru s distributorem. Je-li smlouva podepsaná a máme nový elektroměr, můžeme zahájit provoz.

Ekologie na prvním místě
Ekologické zájmy jsou pro většinu společností, které se zabývají fotovoltaikou, na prvním místě. Vždyť jen provoz elektrárny a výroba energie je ekologická. V tomto kontextu můžeme mluvit o produkci bioenergie, neboť například FVE o instalačním výkonu 3 MWp ušetří 3,62 milionu kg emisí CO₂ za rok. Navíc jsou tyto elektrárny stavěny na těžko využitelných pozemcích, jako jsou například brownfieldy. Také technologie, které jsou při výstavbě FVE využívány, jsou šetrné k životnímu prostředí. To znamená, že ho nijak nepoškozují ani neovlivňují. Každá fotovoltaická elektrárna je stavěna přibližně na 20 až 25 let. Poté se recyklují veškeré stavební prvky a celkově se rekultivuje pozemek nebo upraví střecha, a to bez zjevných změn.

Častým argumentem proti fotovoltaice je neekologičnost výroby proudu potřebného k výrobě fotovoltaických panelů. V závislosti na klimatických podmínkách ale běžný fotovoltaický panel vyrobí po 2 až 4 letech provozu právě takové množství energie, jaké bylo použito k jeho výrobě.

Co se týká údržby jednotlivých FVE, můžeme říct, že jsou téměř bezúdržbové. Panely není potřebné čistit, maximálně je můžete při velmi zvýšené prašnosti postříkat vodou – to ale za vás často obstará déšť.

Budoucnost fotovoltaiky v Čechách
Je pravda, že fotovoltaika je v poslední době hodně diskutované téma, ale je třeba si uvědomit, že všechny obnovitelné zdroje energie (OZE) včetně fotovoltaiky se stávají jedním z velmi významných pilířů energetického mixu České republiky. Vždyť i Česká republika se při vstupu do EU zavázala k podpoře OZE. Do konce roku 2010 by měl jejich podíl na celkové výrobě elektrické energie tvořit 8 %, momentálně je splněno z tohoto cíle pouhých 6,5 %, a to se bavíme o všech OZE. Do konce roku 2020 by se měl tento podíl zvýšit na 13 %. Chceme-li tyto limity splnit, fotovoltaické elektrárny (FVE) jsou tím nejlepším způsobem, jak toho dosáhnout.

Je fotovoltaika dostupná už i pro běžné občany České republiky?
Ano; v této souvislosti můžeme připomenout, že cena za první solární článek s kapacitou 1 W byl 1 850 (tehdejších) dolarů. Dnes je cena v průměru 1 dolar na 1 W výkonu. Podle odhadů expertů se cena elektřiny ze Slunce dostane v České republice na úroveň silové elektřiny již kolem roku 2020. Fotovoltaika je obnovitelný zdroj s teoretickým potenciálem pokrýt celkovou energetickou spotřebu v České republice. Výhodou je možnost nepřeberného využití množství aplikací: střechy, fasády, protihlukové bariéry, brownfieldy.

Zuzana Orlová
Foto: CE Solar, Reynaers, Soleg, JOYCE ČR