Fotovoltaika na historických památkách: Velká Británie vysílá jasný signál

Pro tradičně smýšlející obyvatele Británie, či přímo Cambridge, mohlo být odhalení prvního ze 438 solárních panelů na střeše kaple King’s College šokující, ba přímo koncem světa, jak ho známe nyní. Anglie, silně orientovaná na ochranu svých památek a hrdá na svou historii, protestovala proti žádosti o umístění panelů na olověné střeše mistrovského anglického gotického díla a varovala před nenapravitelným poškozením „výjimečně významné budovy“.

I úředník městské rady Cambridge, zodpovědný za místní rozvoj, tvrdil, že FV panely s potenciálem vyrobit 123 000 kWh elektřiny ročně by narušily „autenticitu a integritu“ této „historicky ikonické středověké budovy“.

A King’s College, téměř 600 let stará a přesto obvykle považovaná za radikálního provokatéra mezi cambridgeskými kolejemi, byla v časopise Spectator kritizována za pokrytectví, protože panely uspokojí všechny energetické potřeby kaple, ale poskytují pouze 5,5 % z celkové potřeby školy.

Co člověk, to názor

Opačný názor na to má například rektor – a není sám. Dle zastánců řešení nejsou panely vyjádřením názoru nebo záležitostí trendu, jsou signálem, že je čas na změnu. Svět podle nich čelí klimatické nouzi a my jako odpovědné osoby musíme přizpůsobit svůj pohled na věc a být nápadití v naší odpovědi a návrzích řešení.

Použití fotovoltaických panelů na historicky významné budově tak sice je svým způsobem symbolem, jeho sdělení je ovšem jiné, než jak si ho odpůrci vykládají – jde o snahu normalizovat to, co zatím není považováno za normální, protože od toho právě symboly jsou. Symboly mají vyjádřit jakousi normu a zakotvit ji ve společnosti a smýšlení obyvatel.

Děkana univerzity povolení přesto překvapilo, s výsledkem je ovšem spokojený a panely dle něj historický monument zlidšťují a přibližují lidem a současné době. Ostatně v tomto názoru nemůže být sám, jelikož městská rada hlasovala pro návrh takřka jednomyslně, přestože úředník pro územní plánování byl proti.

Jak realizace vypadá?

Jižně orientovaná olověná střecha byla namontována až v 50. letech 20. století, ale obě strany nyní vyžadovaly nové olovo. Nová krytina byla vyrobena částečně z recyklátu, a to přímo roztavením krytiny původní. Panely se umisťují jak na severně, tak na jižně orientované strany. Panely by po dokončení prací měly budovu zásobovat 40 % energie, která bude generována úspornými řešeními (dalším použitým řešením jsou například tepelná čerpadla). Tato rekonstrukce, spolu s novou dodatečnou izolací a novými budovami v pasivním standardu, by měla univerzitě pomoci stát se uhlíkově neutrální do roku 2038.

Panely jsou rozplánovány a umístěny tak, že při běžném pohledu z ulic nejsou vidět a nekazí pohledy na budovu, turisté a návštěvníci si tak krásu objektu budou moci užít, aniž by jim panely jakkoli narušovaly zážitek. Ostatně, kdokoli univerzitu navštíví, určitě se nepřijel podívat na olověnou střechu – hlavními atrakcemi jsou gotické prvky, vitrážová okna a další významné historické detaily stavby.

Jediný, kdo by tak změnu mohl výrazně negativně zaznamenat, jsou filmaři, kteří objekty rádi používají jako kulisu ve filmech. V takovém případě bude muset nastoupit CGI. Panely na střeše zůstanou i přes nevoli milovníků historie, protože – jak zastánci řešení říkají – můžeme být historickou minulostí uvězněni, anebo ji použít jako odrazový můstek k lepší budoucnosti.

Univerzita není první

King’s není první církevní budovou nebo turistickou atrakcí vedenou jako významná historická památka, kde jsou instalovány solární panely – katedrály Gloucester, Salisbury a Bradford všechny mají solární panely. Zastánci řešení tak nyní doufají, že King’s inspiruje i další z více než 16 000 anglických kostelů, zejména proto, že kostely byly historicky stavěny směrem na východ, a tak mají obvykle velkou rozlohu střechy orientovanou na jih, a tedy ideální pro umístění fotovoltaiky.

Zdroj: TheGuardian – přeloženo, upraveno