Jak horko je příliš horko pro solární panely? Proč se v Británii vrátili dočasně k uhlí
Eliška Hřebenářová 
Na Twitteru se minulý měsíc objevila zajímavá zpráva poslance DUP (UK) Sammy Wilsona, který napsal: „Velká Británie musela během této vlny veder (pozn. redakce: v červnu) spustit uhelné generátory, protože slunce je příliš silné a solární panely musely být odpojeny." To ovšem není pravda.
Britové se neuchýlili k uhelné energii proto, že by jejich solární elektrárny měly problémy zvládat teploty nad 30 °C. Přestože tak Spojené království poprvé za několik týdnů zapálilo uhelnou elektrárnu, spekulace, že solární panely nezvládly teplo, nejsou pravdivé.
Pravda je mnohem jednodušší – vzhledem k tomu, že stoupající teploty znamenaly více domácností, které zapínaly a aktivně a dlouhodobě používaly klimatizaci, bylo třeba zapojit další zdroj energie, aby bylo možné uspokojit poptávku. To bohužel znamenalo (ke 12. červnu 2023) i konec 46denní periody bez elektřiny vyrobené z uhlí, což byla prozatím ta nejdelší přestávka od léta 2020.
Stín pochyb přesto zůstává, konkrétně že vlna veder způsobila, že solární panely byly příliš horké na to, aby fungovaly efektivně – a tedy nevyrobily tolik energie, kolik potenciálně mohly, kdyby byly teploty o něco nižší při zachování všech ostatních podmínek.
Zvládnou solární panely i teplejší počasí?
A je pravda, že panely jsou méně účinné při vyšších teplotách. Fotovoltaické (FV) články přeměňují v teplejších podmínkách o něco menší podíl slunečního světla na elektřinu, přestože jsou navrženy tak, aby fungovaly od -40 °C do +85 °C. Výkon klesá, když teploty překročí 25 °C, ale pouze o zhruba 0,34 % na každý další stupeň.
Dokonce i v blízkosti bodu varu by tak výkon byl jen zhruba o 20 % nižší než při “běžných” teplotách pod 25 °C. Pokud je slunečno a horko, výkon tedy bude pořád zůstávat velmi dobrý.
Důkazem toho mohou být například solární farmy, které získávají energii v saúdskoarabské poušti. Fungují naprosto dobře – a to jsou v daných podmínkách instalovány stejné panely jako na střechách v Birminghamu nebo na poli v Oxfordshire.
– vysoké teploty zvýšily poptávku po elektrické energii z klimatizace
– počasí bylo méně větrné, větrné elektrárny vyráběly méně elektřiny než obvykle
– údržba plynových elektráren znamenala, že bylo možné spotřebovat méně zemního plynu
– elektrické propojení mezi Spojeným královstvím a Norskem mělo kvůli technické závadě nižší kapacitu, takže se dováželo méně elektřiny
Elektrárny jsou ve vlnách veder také méně účinné
Shodně jako u solárních panelů, což může být méně známá informace, i tepelné elektrárny – včetně uhelných, plynových a jaderných – jsou ovlivněny teplem. Výkon těchto elektráren se snižuje, když teplota jejich chladicí vody stoupá, což je samozřejmě nepopiratelná součást zákonů termodynamiky. Tento efekt se navíc bude zhoršovat, protože změna klimatu bude pokračovat.
Extrémní teploty – způsobené změnou klimatu – jsou tak jen dalším důvodem k nasazení solární energie. Přestože je totiž pravda, že panely jsou o nějakou tu desetinu procenta méně účinné při vyšších teplotách, zůstává solární energie nákladově a klimaticky efektivní vůči fosilním palivům. Její zavedení však musí jít ruku v ruce s investicemi do sítě a úložiště, aby nedocházelo k odpojování panelů kvůli přebytkům energie – a tedy k promarnění šance vyrábět.
Spojené království, přestože má některé aspekty přenosových a distribučních sítí v zemi podfinancované, toto zjevně chápe. Fosilní paliva nyní generují pouhá 2 % elektřiny v zemi a do října 2024 by měla být postupně vyřazena.
