Jaká budoucnost čeká fotovoltaiku v České republice?

Fotovoltaické systémy prošly v minulých letech bouřlivým vývojem. Účinnost přeměny energie prvních prototypů v 50. letech minulého století byla okolo 6 %, dnešní systémy mohou dosáhnout i účinnosti nad 20 %. Významnou roli však hrají výrobní náklady a celková ekonomická efektivita systému i individuálního řešení. Do vývoje fotovoltaických článků v minulosti výrazně zasahovala dotační politika, která měla vést k masivnímu rozšíření těchto systémů a zvýšení podílu výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů. Odborníků zabývajících se touto problematikou jsme se zeptali:

2. Myslíte si, že se bude v praxi uplatňovat zvyšování účinnosti fotovoltaických systémů? Lze předpovědět, zda (a kdy) budou systémy v budoucnosti ekonomicky soběstačné (tzv. grid-parity)?

Ing. Karel Čáp
project manager, Frankensolar CZ, s. r. o.

1. Dotační programy se na zvyšování účinnosti podílejí jen nepřímo. S dotací roste poptávka, ta vyvolá zvýšený objem výroby, a tím i více výrobních firem v oboru. A to zase zvyšuje konkurenční prostředí, které je hnacím motorem pro vývoj nových technologií a postupů vedoucích k vyšší účinnosti. Dotace tudíž hodnotím kladně nejen jako krok ke zvyšování účinnosti, ale hlavně ke snižování ceny dané větší sériovostí výroby.

2. Účinnost fotovoltaických modulů se každoročně zvyšuje asi o pět procent. To znamená, že moduly klasické velikosti dosahovaly v roce 2010 maximálně 235 až 240 Wp, současné moduly již dosahují 245 Wp a letos očekáváme 250 Wp, možná i více. Podle německých odhadů se grid-parity (shodnost ceny elektřiny od energetických společností a ceny z fotovoltaických systémů) dá očekávat za dva roky až pět let. Současná prohlášení Německa o plánovaném ukončení provozů jaderných elektráren zvyšuje cenu elektřiny, a tudíž se k tomuto bodu dostaneme spíše u té nižší hranice. Tím zanikne důvod pro dotace podporující poptávku a lidé si budou moci vybudovat vlastní elektrárnu levněji než kupovat veškerou elektřinu od distribučních společností. Přípojné místo však nezanikne, protože stále budeme muset odebírat energii v noci a v případě nižší výroby, například v zimě. Dalším vývojovým krokem bude zlevnění způsobu ukládání energie – pro využití ve večerních a nočních hodinách bude k dispozici energie z nadvýroby během dne.

Zuzana Dvořáková
ředitelka Komunikace, ČEPS, a. s.

1. Díky dotační politice a poklesu pořizovací ceny došlo k masivnímu rozvoji obnovitelných zdrojů energie (OZE), zejména fotovoltaických a větrných elektráren. Vznikla tak situace, s níž se elektrizační soustava České republiky doposud nesetkala. Společnost ČEPS, která provozuje elektroenergetickou přenosovou soustavu, tedy sítě na 220 a 400 kV, musela a ještě bude muset spolu s provozovateli distribučních soustav podniknout řadu kroků, které zajistí bezpečný a spolehlivý provoz elektrizační soustavy tak, aby nové zdroje obnovitelné elektřiny bylo možné připojit a spolu se stávajícími efektivně provozovat.

2. Pro provozovatele přenosové soustavy, který je odpovědný za její bezpečný a spolehlivý chod, je důležitá bezpečná integrace fotovoltaické elektrárny do soustavy. To mimo jiné znamená možnost dispečersky je řídit, tedy regulovat nebo odpojovat a propojit je s dispečinkem a ovládat na dálku. Na straně provozovatelů sítí musí rovněž existovat oprávnění k regulaci při ohrožení spolehlivého provozu elektrizační soustavy. Obojí je řešeno v návrhu novelizace energetického zákona, který se nyní projednává v parlamentu. Pokud bude schválen, pak všechna výrobní zařízení nad 100 kW výkonu budou postupně vybavena dálkovým řízením a propojena s dispečinky provozovatelů soustav, ke kterým jsou připojena. To umožní připojit do elektrizační soustavy další OZE, aniž by se ohrozila spolehlivost provozu soustavy. O tom, zda tyto systémy budou do budoucna soběstačné, lze v této chvíli jen spekulovat.

Vilém Měrka
ředitel společnosti Schüco pro divizi Solar ČR

1. Cílem dotačních programů, respektive programů zvýhodněných výkupních cen pro obnovitelné zdroje, bylo a je nastartování masivní komerční výroby s efektem snížení výrobních cen. Dá se říci, že tohoto cíle bylo částečně dosaženo. Obnovitelné zdroje se, pokud se bavíme konkrétně o fotovoltaice, dostaly do povědomí a budou stále významnější součástí celosvětového energetického mixu. Jejich nespornou výhodou je výroba energie bez produkce emisí a významnou roli hraje také spotřeba energie v místě výroby, což eliminuje nutnost technicky a finančně náročné distribuce. Například v České republice je přes 90 procent instalovaných fotovoltaických elektráren umístěno na volné ploše a je dobře, že se tento trend podařilo v Česku zastavit. Na druhou stranu byla také zastavena možnost realizace fotovoltaiky menších výkonů pro průmyslové haly, farmy, rodinné domy a v neposlední řadě i jako technologický prvek administrativních a jiných budov, kde je velmi dobře integrovatelná přímo do jejich obvodových plášťů, a plní zde dvojí funkci. To, že je směr společenského financování správný, dokládá fakt, že programy podpor jsou postupně vyhlašovány ve všech civilizovaných zemích světa. Viditelným důkazem toho jsou nové programy z poslední doby realizované například ve Velké Británii, USA nebo v Číně.

2. Zvyšování účinnosti uplatňováno bezesporu je. Například u nejrozšířenější krystalické technologie dochází ke zvyšování téměř každý rok, ale významnějším a v očích laika „neviditelným“ faktem je to, že vyšší účinnosti dokáže fotovoltaický průmysl dosahovat s mnohem menším množstvím materiálu, respektive menší tloušťkou křemíkových desek. Na první pohled panel vypadá stále stejně, nicméně tloušťka křemíkové desky může být až o 70 procent tenčí, než byla před pěti lety. Dalším významným směrem, který mezi výrobci v posledních letech zaznamenává růst, jsou tenkovrstvé technologie. U nich je potřeba materiálu ještě nižší a jejich využití širší než u doposud používaných krystalických technologií. Co se ekonomické soběstačnosti týká, s ohledem na neustále rostoucí ceny energií a klesající ceny fotovoltaické technologie to vypadá, že se k tomuto bodu blížíme. Jak se ale budou energetické a distribuční společnosti chovat v době, kdy tento den nastane, si netroufám odhadnout. Na způsobu a důvodech zavedení stop stavu, který pro fotovoltaiku již více než rok platí, a z obsahu Národního akčního plánu pro obnovitelné zdroje je zřejmé, že zájmy je možné prosazovat i touto formou. Při bližším pohledu na celkový výkon fotovoltaických elektráren s výkonem do 30 kWp je jeho opodstatněnost pro tato malá zařízení absurdní.

Aleš Spáčil
prezident České průmyslové fotovoltaické asociace,
jednatel společnosti Conergy Česká Republika

1. Přínos dotačních programů lze v případě fotovoltaiky, stejně jako u ostatních obnovitelných zdrojů energie, hodnotit jednoznačně pozitivně. Fotovoltaika díky podporovanému rozvoji absolvovala během několika málo let ohromný skok ve vývoji. Úžasně dopředu šla účinnost a propracovanost modulů a střídačů, sofistikovanějšího propracování se dočkaly i konstrukční systémy a monitoring. Ruku v ruce s tím nastal obrovský propad cen zejména v oblasti modulů a fotovoltaika se tak dostává ze střech výzkumných ústavů na střechy rodinných domů, továren a stodol – tam, kam patří.
    V rámci České republiky je ovšem nutné poznamenat, že špatné přizpůsobování podpory fotovoltaických elektráren klesajícím cenám technologií znamenalo v roce 2009 a 2010 vznik extrémně výhodného prostředí, zejména pro obří parky, kde byl jednotkový náklad na výstavbu velmi nízký. Toto poškodilo obraz fotovoltaiky v očích veřejnosti. Tento úhel pohledu veřejnosti se již vylepšuje a fotovoltaika se postupně stává zcela normálně vnímanou součástí zařízení moderních staveb, jakými jsou například tepelná čerpadla, solární kolektory, dvojitá či trojitá skla nebo kvalitní zateplení.
 
2. V případě technologií založených na použití křemíkových či tenkovrstvých článků, které se v dnešní době používají, již výrazný růst účinnosti kvůli fyzikálním omezením neočekáváme. Podobná situace je v oblasti měničů. Pro tyto případy může budoucnost znamenat změnu v řádu jednotek procent. Na nových technologiích se ovšem dále pracuje, ať už s cílem dosáhnout markantně vyšší účinnosti přeměny slunečního záření (dnes cca 15 %), anebo řádově nižších nákladů, byť za cenu stejné či nižší účinnosti. Velkým polem neoraným je zatím pro fotovoltaiku oblast efektivního a levného zálohování elektrické energie. Ať již v makroměřítku rozvodných sítí, či v mikroměřítku malých instalací na rodinných domech. S tímto úzce souvisí další téma: inteligentní sítě (tzv. Smart Grids). Tímto termínem se označuje „chytré“ řízení spotřeby, které zapíná nebo vypíná spotřebiče nebo celé systémy podle toho, kolik se zrovna vyrábí elektřiny.
    Lze předpokládat, že do roku 2016 se fotovoltaika v českých klimatických podmínkách stane bez jakýchkoliv dotací plně konkurenceschopnou vůči tradičním zdrojům. Tento předpoklad vychází z trendu vývoje ceny fotovoltaických technologií a také z trendu vývoje ceny elektrické energie, který samozřejmě odráží neustále rostoucí cenu fosilních paliv a technologií jaderných elektráren.

doc. Ing. Jiří Vaněk, Ph.D.
Ústav elektrotechnologie, Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií, VUT v Brně

1. Jakákoliv dotační politika silně ovlivňuje dotované, ale i související nedotované odvětví. Jak kladně, tak i záporně. Z prvního pohledu dotační politika raketově odstartovala oblast, které byla ještě před několika lety skoro neznámá, ale v současné době se termín fotovoltaika v povědomí široké veřejnosti dostatečně rozšířil. Zájem investorů dokázal zlevnit a zároveň zlepšit účinnost tak, že návratnost jejich investic se velmi zkrátila. Bohužel pozdní regulace a legislativní chyby nakonec způsobili i to, že toto odvětví, ale i další obnovitelné zdroje energie, se začínají tabuizovat, což nakonec může vést k jejich útlumu a ne rozvoji.

2. Pevně věřím tomu, že i díky již zmíněným investicím dochází a dojde ke zvýšení účinnosti a ekonomické návratnosti na takovou úroveň, že tyto systémy budou již brzy sobě­stačné. Bohužel je velice nesnadné předpovědět, kdy k tomu dojde, protože vše záleží jak na samotném odvětví fotovoltaiky, tak i na ekonomickém a energetickém celosvětovém vývoji. V případě velmi pesimistického pohledu na světovou energetiku a optimistického pohledu na vývoj fotovoltaiky by k tomu mohlo dojít i v nejbližších letech.

Mgr. Šárka Vlasáková
ředitelka marketingu, SMA Czech Republic

1. Systém podpory výroby ekologické elektřiny se liší stát od státu. Můžeme hovořit například o zeleném bonusu, motivujících výkupních cenách, možnosti odepisování investičních nákladů na vybudování fotovoltaických systémů z daní nebo daňovém zvýhodnění v prvních letech provozu fotovoltaické elektrárny. Jsou-li fotovoltaické systémy podporovány, může si je dovolit pořídit více zájemců: díky správně nastaveným výkupním cenám nejsou lidé „nuceni“ kupovat levné komponenty horší jakosti, ale mohou investovat do kvalitních a vysoce účinných systémů od solidních firem (jež jsou pak mimo jiné i zárukou pro úvěrová jednání s bankami). Se vzrůstajícím rozšířením fotovoltaických technologií věnují výrobci stěžejních komponentů více úsilí a finančních prostředků do výzkumu, dalšího vývoje a zdokonalování technologií. Podpora fotovoltaiky je proto důležitým startovacím momentem celého procesu zvyšování účinnosti FV systémů a snižování cen komponen­tů. Cílem tohoto vývoje je tzv. grid-parity, tedy soběstačnost fotovoltaiky a vyrovnání nákladů na energii získanou ze Slunce s cenou konvenční energie z neobnovitelných zdrojů. Většina zemí, kde nastane problém s výší výkupní ceny elektřiny z fotovoltaiky, tento fakt řeší rozumnou regulací a ne razant­ním zákazem jako u nás. Násilným přerušením rozvoje fotovoltaiky je totiž ohrožena nejen existence mnoha firem, pracovních míst a investic, ale ohrožen je i vývoj nových technologií se stále větší účinností.

2. Všichni renomovaní výrobci se snaží o neustálé zvyšování účinnosti a snižování celkových systémových nákladů. U nás ve společnosti SMA je toto například jedno z kritérií úspěšnosti každého nového fotovoltaického střídače, který uvádíme na trh. Dále je nutné si uvědomit, že trh s elektřinou není omezen jen na fotovoltaiku. Výroba elektřiny je nákladná v každém případě, ať už je použito uhlí, obnovitelné zdroje nebo jádro a díky úbytku fosilních zdrojů, dlouhodobému vývoji trhu a podobně její cena každoročně stoupá. Ceny fotovoltaických technologií naopak klesají a jejich účinnost se zvyšuje, takže podle odhadu odborníků by „grid-parity“ mohla nastat již během několika následujících let, přinejmenším v zemích jižní Evropy. Jelikož je však celá Evropa energeticky provázaná, logicky by měla nastat i u nás, v České republice. Němečtí výrobci fotovoltaických systémů se navíc zavázali oproti současnému stavu snížit ceny do roku 2015 až o 50 procent, „grid-parity“ je tedy nevyhnutelná. Lidé si pak budou moci pořídit svou vlastní fotovoltaickou elektrárnu na střechy rodinných domků, chat, činžáků nebo paneláků. Nejen že získají energetickou nezávislost či ušetří na poplatcích za elektřinu, ale navíc přispějí k ochraně životního prostředí a ke snížení emisí.
–>–>

Tomáš Baroch
Czech Nature Energy, a. s.

1. V uplynulých letech měl větší vliv na zvyšování nepoměru mezi investičními náklady a výkupními cenami spíše propad cen technologie než zvyšování účinnosti fotovoltaických článků. V dnešní době již může hrát účinnost roli, ovšem vyšší účinnost je vždy vykoupena vyšší cenou, a tak zůstává výnos v porovnání s investicí do účinnější technologie relativně stejný. Dobrou cestou je využívání technologií, které mají vyšší účinnost bez přímého slunečního záření.

2. Systémy s vyššími účinnostmi budou vhodné v nejbližší době na aplikace s nedostatkem místa pro instalaci standardně využívaných technologií. Svou roli může sehrát i stát, který určuje minimální účinnosti generátorů elektrické energie. Pevně věřím, že dnes využívané krystalické a tenkovrstvé systému budou v horizontu pěti až osmi let soběstačné. Svůj podíl na tom bude mít snižování investičních nákladů na tyto systémy a současný růst cen energií.

Ing. Petr Belica
SVP Components, s. r. o.

1. Počáteční dotace byly nastaveny dobře a byly motivační. Po postupném snížení cen technologií (i komponent fotovoltaických systémů) nebyla učiněna adekvátní reakce v úpravě legislativy ze strany státu. Tímto se do realizací pouštěly i společnosti, které podnikaly účelově – docházelo ke spekulacím s výkonovou rezervací lokalit, extrémně velikými instalovanými výkony na zemědělských plochách a podobně; celkově se tak zdeformovala možnost uplatnění ušlechtilého obnovitelného zdroje – energie slunečního záření.

2. K mírnému zvyšování účinnosti fotovoltaických systémů v rámci zdokonalování technologie u komerčních aplikací dochází – běžně jsou již dosahované hodnoty 181 Wp/m2. Nicméně razantní zvýšení účinnosti na úrovni 39 procent, v laboratorních podmínkách dokonce 41,6 procent, lze očekávat jen ve speciálních aplikacích například v kosmickém průmyslu.

Ing. Jan Vidim
Domat Control System, s. r. o.

1. Když odhlédnu od finančních a morálních důsledků situace z přelomu roku, dotace samozřejmě pozitivní vliv mají: peníze se pře­sunou k výrobcům panelů, střídačů i dalších komponentů, a ti je využijí ke zlepšování technických parametrů výrobků, a tím i vlast­ní konkurenceschopnosti. Na druhou stranu ovšem platí fyzikální zákony a při stavbě fotovoltaické elektrárny se dá mnoho zlepšit i bez dalších přímých nákladů, a to kvalitní projekční prací a montážemi. Zde žádné dotace nepomohou, důležitá je znalá a svědomitá realizační firma spolu se stavebním dozorem. Nelze podceňovat ani následný servis, diagnostiku například termokamerou, pravidelné dotahování spojů a podobně. Musíme si totiž uvědomit, že účinnost fotovoltaické elektrárny nezávisí jen na samotné účinnosti panelů, střídačů a VN trans­formátorů, ale také na tom, zda elektrárna pracuje dlouhodobě spolehlivě a bez výpad­ků. Škoda, že koncem roku 2010 byla řada instalací šita horkou jehlou, napravování zjevných i skrytých vad bude trvat měsíce nebo roky. Rozvaděčová kobka vyhořelá vlivem špatně dimenzovaného odvětrávání odstaví elektrárnu nebo její části i na několik týdnů, a to již je na výnosech dosti znát.

2. Zvyšování účinnosti: rozhodně ano. Od ledna 2011 například zaznamenáváme enormní nárůst zájemců o monitorovací systémy, protože jen ty mohou včas odhalit vadné stringy, vypadlé ochrany nebo poruchy střídačů. Od zákazníků slyšíme historky o invertorech s výkonem ve stovkách kW stojících i několik dní, než si poruchy někdo všiml. Důležitá je tedy kvalitní monitorovací technologie spolu s technickou službou, která problémy obratem řeší. Bezobslužnost fotovoltaických elektráren je bohužel mýtus, který posilovali i někteří prodejci, například hesly typu Dvacet let bezpracných zisků a podobně. Střet s realitou byl pro řadu investorů-netechniků velmi nepříjemný. K soběstačnosti systémů: řada z nich je ekonomicky rentabilní již dnes, mám na mysli ostrovní instalace v místech, kam nelze s přijatelnými náklady přivést síť ani dopravovat palivo pro generátory. V elektrizovaných oblastech je to ale především otázka místních výkupních cen. Věřím, že do patnácti let se ceny panelů a komponentů sníží díky nárůstu globálního instalovaného výkonu natolik, že dotace ztratí smysl. Rozhodující roli bude ale hrát energetická politika státu i Evropské unie, a zde se neodvážím cokoli předpovídat. Nyní například sledujeme vývoj v Indii, očekáváme, že bude mít vliv na globální ceny komponentů i na zlepšování jejich technických vlastností.

Ing. Pavel Mert
ředitel marketingu, NELUMBO, s. r. o.

1. Zvyšování účinnosti fotovoltaických systémů není tak jednoznačné, jak by se mohlo zdát. Kromě účinnosti modulů se na něm podílí i druh a vlastnosti měničů, regulace i kvalita samotné instalace. Mechanické posuzování účinnosti jako podílu vyrobené energie ku energii slunečního záření nemá u reálných instalací žádný smysl. Snad pouze v případě výrazného omezení prostoru pro fotovoltaické moduly přichází v úvahu. Dotační politika nebrala účinnost v úvahu až do vzniku vyhlášky o stanovení minimální účinnosti užití energie při výrobě elektřiny a tepelné energie, která poněkud nesmyslně stanovila minimální účinnosti monokrystalických a polykrystalických článků.

2. Domnívám se, že fotovoltaické systémy mají velikou šanci stát se v blízké budoucnosti soběstačnými. Nebude to ale díky samoúčelnému zvyšování účinnosti těchto systémů, ale díky změnám ekonomických parametrů. Mnohem důležitější, než vyrábět elektřinu s nejvyšší účinností, je vyrábět ji co nejefektivněji. Proto jsou také na vzestupu tenkovrstvé typy modulů, které sice mají nižší účinnost než moduly krystalické, ale jejich výrobní náklady jsou významně nižší. Fotovoltaická technologie má navíc oproti jiným obnovitelným zdrojům dvě výrazné výhody. První je to, že se i do budoucna dá očekávat výrazný pokles nákladů, a druhým je možnost přenesení výroby elektřiny do místa spotřeby. To dává těmto systémům do budoucna velmi nadějnou pozici. Domnívám se, že pro některé aplikace by mohla být fotovoltaika ekonomicky soběstačná již v horizontu několika let. Hlavními podmínkami podle mého názoru jsou: ochota státních a energetických subjektů připojovat decentralizované solární zdroje, vyřešení regulace sítě, pokračující trendy poklesu cen vstupů a růstu ceny elektřiny a pokroku v oblasti akumulace elektřiny. Dá se také předpokládat pokrok umožňující efektivnější využití solární energie.

Ing. Filip Malán
jednatel společnosti Soleg, s. r. o

1. Vývoj každé nové technologie vyžaduje obrovské investiční výdaje. Dotační programy jsou stimulantem vývoje, a jsou proto smysluplnou investicí, která se vyplatí. V první fázi jde o to, aby se technologie vyvinula do takového stavu, kdy je prakticky využitelná. Procesní a další technologické inovace vedou­cí ke zvýšení účinnosti realizují výrobci v do­bě, kdy jsou dotační programy utlumovány.

2. Cílem je, aby energie z obnovitelných zdrojů byla soběstačná. Myslím si, že je energie z fotovoltaických elektráren v některých případech již nyní levnější než energie nakupovaná ze sítě. Předpoklady jsou následující:
a) majitel elektrárny veškerou vyrobenou elektřinu sám spotřebuje,
b) majitel elektrárny nakupuje elektřinu v tarifu např. D02 za cenu asi 4,6 Kč/kWh (bytové jednotky bez velkých spotřebičů),
c) majitel elektrárny neplatí při produkci energie služby sítě, protože je pro svoji vyrobenou energii nepotřebuje.
    Pokud jsou tyto podmínky splněny, je již nyní elektřina ze slunce levnější než elektřina nakupovaná ze sítě. Oproti dotovaným výkupním cenám se sice návratnost prodlouží, ale i přesto je návratnost kratší než životnost technologie. Návratnost se ještě zkrátí, vezmeme-li v úvahu neustále rostoucí ceny energií, které se v příštím roce zvednou kvůli opatřením vyvolaným jadernou havárií v Japonsku.

Ing. Jan Mackovič
specialista rozvoje, ČEZ Obnovitelné zdroje, s. r. o.

1. Fotovoltaický průmysl prodělal za poslední desetiletí obrovský rozvoj. Podpora formou garantovaných výkupních cen v zemích s rozhodujícím trhem nastartovala zvýšení poptávky a následně i tvorbu konkurenčního prostředí mezi výrobci. Tento vývoj byl zároveň významnou motivací pro vědeckou sféru. Dá se říct, že podpora formou výkupních cen přišla ve správný okamžik. Technologie již dosáhla dostatečné úrovně a zároveň se dalo očekávat snižování výrobních nákladů na fotovoltaické systémy při zvyšující se poptávce. S růstem produkce docházelo nejen k posunování hranice účinnosti, ale také ke snižování energetické návratnosti fotovoltaických systémů. Z tohoto pohledu podpora tedy splnila svůj účel. Osobně nejsem zastáncem jakékoliv nejasně adresované podpory, kde přidělení dotace záleží na tom, jak šikovně dokážete napsat a podat žádost, ale podpora formou výkupních cen vztahující se na všechny výrobce mi přijde pro počáteční rozvoj průmyslu jako dobré řešení. Také si nemyslím, že to, co jsme zažili v posledních dvou letech ve fotovoltaice, mohl někdo zcela účelově předpokládat v době psaní zákona číslo 180/2005 Sb. Po přijetí zákona fotovoltaický průmysl rostl a s tím klesaly i ceny technologie, ale zdaleka nešlo o meziroční dvojnásobné růsty a skokové klesání cen z let 2009 a 2010.

2. Ke zvyšování účinnosti komponentů fotovoltaických systémů dochází již dnes. Bez tohoto zvyšování účinnosti by nemohla cena energie z těchto systémů klesat pod šest až sedm korun za kilowatthodinu. Dostat se pod tuto hranici znamená snižovat náklady i na konstrukce, pracnost, kabeláž a podobně a právě toho lze docílit i zvyšováním účinnosti fotovoltaických panelů. Čím vyšší účinnost panelů, tím nižší náklady na ostatní prvky solárních systémů. Možná to tak v současné době u nás někdo nevidí, ale můj osobní názor je, že budoucnost patří fotovoltaice. Co se týká ekonomické soběstačnosti systémů, tak jsem optimista a oče­kávám ji u systémů využívaných pro vlastní spotřebu v horizontu tří až čtyř let. S dobrou predikcí slunečního svitu, jistou mírou akumulace a uplatněním fotovoltaické ener­gie na energetické burze očekávám i u velkých systémů ekonomickou soběstačnost ve stejném časovém horizontu. Bude ovšem potřeba liberalizovat trh s elektřinou, a to zejména ve spojení s akumulací energie.

Anketu připravila Petra Šťávová.
Foto: Schott, DuPont

Článek byl uveřejněn v časopisu TZB HAUSTECHNIK.