Partneři sekce:

Účelem projektu nového administrativního centra společnosti Fenix Group a.s. je ověřit spolupráci střešních fotovoltaických elektráren (FVE) s domovními bateriemi a inteligentní sítí „smart grid“. Řešení by mělo přinést výhodnost jak pro provozovatele energetické soustavy, tak i pro její uživatele.

Aktuální odborné příspěvky ze sektorů legislativy, regulace, energetického trhu, producentů elektřiny, vědy a výzkumu na pravidelném ročním setkání energetických expertů a manažerů se budou zabývat stavem české a evropské decentralizované energetiky.

V červnu 2013 zprovoznila na střeše své výrobní haly společnost Fenix s.r.o. fotovoltaickou elektrárnu (FVE) o instalovaném výkonu 29,4 kWp. 147 fotovoltaických panelů německé firmy Heckert-Solar, každý o výkonu 210 Wp, je orientováno na jih a v době spuštění fotovoltaické elektrárny očekávalo vedení společnosti, že za rok elektrárna vyrobí kolem 29 000 kWh elektrické energie.

Jednou z možností, jak ve vysokohorských podmínkách získávat energii potřebnou na provoz chaty, je využít sluneční energii. Jelikož poloha Téryho chaty zabezpečuje dostatek slunečního záření během celého roku, na získávání energie si zvolili právě fotovoltaický systém. Takto získaná energie nejen zjednoduší provoz zařízení, ale zároveň zkvalitní služby zákazníkům.

Tento článek se zabývá problematikou, která je vzhledem k současné situaci, kdy stát přestává podporovat fotovoltaické elektrárny, ale cena elektřiny roste, velmi aktuální. Konkrétní instalace fotovoltaické elektrárny (FVE) s využitím regulace pro likvidaci přebytků se nachází v Litomyšli. Její realizace proběhla v červenci a srpnu 2012 a provoz byl spuštěn 6. 10. 2012 po osazení elektroměru distribuční firmou.

Článek se zabývá záložními akumulačními systémy pro menší fotovoltaické elektrárny, uvádí příklad takového systému a propočítává jeho návratnost a výhodnost oproti systému bez akumulace.

Inovované fasádní systémy se zabudovanou fotovoltaikou jsou vysoce adaptabilní a designově atraktivní a objektům přinášejí i významný environmentální a ekonomický benefit. Vybírat lze ze střešních systémů, stínicích řešení pro atria, dvory či terasy, stejně jako ze solárních fasádních systémů, samostatně stojících i zabudovaných v konstrukci fasády (teplé i studené).

Článek se zabývá výkonovým zatížením vodičů propojujících fotovoltaické panely a trafostanici. Proudové zatížení těchto kabelů jak na straně DC, tak za střídači na straně AC, se v průběhu roku i v průběhu dne mění a je závislé na intenzitě oslunění v dané lokalitě. V článku budou modelově napočítány možné intenzity oslunění v závislosti na měsíci a průběhu typického dne v daném měsíci. Zatížení bude implementováno na nesprávnou dimenzi použitého vodiče a budou popsány možné důsledky takto přetěžovaných vodičů.

Po razantním legislativním zásahu do trhu s realizací fotovoltaických systémů u nás se nové fotovoltaické systémy budou uplatňovat již jen instalované a zabudované na objektech. Podporované (formou zeleného bonusu nebo pevnou výkupní cenou) zůstávají již jen ty do instalovaného výkonu 30 kWp, a to s podmínkou, že budou umístěné na střešní konstrukci nebo obvodové zdi jedné budovy spojené se zemí pevným základem. Tato budova musí být evidovaná v katastru nemovitostí. Ostatní instalace zprovozněné po 1. březnu 2011 již podporované nebudou a ve své ekonomii provozu se dostávají za hranici návratnosti.

Dům původně postavený v roce 1975 z tehdy tradičních materiálů byl zrekonstruován a přetvořen na téměř soběstačnou energetickou jednotku v roce 2012. Co se týče technického zařízení domu, byl použit energetický mix vycházející z obnovitelných zdrojů, hlavně pak z energie slunečního záření a biomasy. Díky tomu je již velice málo závislý na energii zvenčí, a jeho majitelé se tak stali více imunními k cenovému diktátu energetických gigantů.   

Za uplynulých pět desetiletí se vývoj fotovoltaických článků (první použitelný článek z krystalického křemíku se datuje od padesátých let minulého století) posunul obrovským směrem kupředu. Zdokonalovány jsou samotné články, které jsou odolnější, přizpůsobivější a výkonnější, i montážní systémy, umožňující svobodnější instalaci v podstatě kdekoli. Cílem výrobců je nabídnout spolehlivé technologie, které s sebou z hlediska zdrojů i výrobních procesů ponesou minimální zátěž pro životní prostředí. Tlak je bezesporu kladen i na ceny panelů, u kterých kromě efektu ze zavedení hromadné a sériové výroby (posun směrem dolů) samozřejmě hraje roli požadavek na vývoj nových, dokonalejších technologií. Dnes není problém zabudovat fotovoltaický článek přímo do střešní konstrukce místo střešní krytiny nebo do fasády objektu.

Pokryjte si střechu novodobou „střešní krytinou“ a získejte víc než jen dobrou ochranu před deštěm. Domy se slunečními kolektory už nepatří pouze do filmů a časopisů. Nyní jsou dostupné i u nás a vyrobí více energie než v některých vyspělejších zemích.

Ačkoli politická reprezentace dala jasně najevo, že malé solární instalace do 30 kW bude podporovat, v současné době se jim žádné podpory nedostává. Jejich majitelům je navíc znemožněno, aby své, byť malé, střešní elektrárny připojili do rozvodné sítě. Ze zákona č. 180/2005 Sb. však vyplývá povinnost pro provozovatele přenosové či distribuční soustavy fotovoltaickou instalaci připojit a veškerou vyrobenou elektřinu (na kterou se vztahuje podpora) vykoupit. Státní ČEPS a distributoři elektřiny zákon porušují, když nepřipojují malé střešní solární instalace, neboť zákonné důvody pro takové jednání nejsou naplněny.

Fotovoltaické systémy prošly v minulých letech bouřlivým vývojem. Účinnost přeměny energie prvních prototypů v 50. letech minulého století byla okolo 6 %, dnešní systémy mohou dosáhnout i účinnosti nad 20 %. Významnou roli však hrají výrobní náklady a celková ekonomická efektivita systému i individuálního řešení. Do vývoje fotovoltaických článků v minulosti výrazně zasahovala dotační politika, která měla vést k masivnímu rozšíření těchto systémů a zvýšení podílu výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů. Odborníků zabývajících se touto problematikou jsme se zeptali: