Solární panely 1: Kdy se vyplatí pořídit fotovoltaiku (a kdy ne)?

Fotovoltaické panely získávající energii ze slunce pro potřeby běžného provozu rodinných domů jsou nyní poměrně často skloňovaným pojmem – jednak protože jsou léta čím dál teplejší a všichni už tak nějak počítáme, že nejdéle ve druhé polovině června udeří tropické teploty a na vyasfaltovaných ulicích bude vedro jako ve výhni, ale i kvůli neustále stoupajícím cenám energií a plynu, které se ne a ne zastavit.

Najít proto způsob, jak takový účet snížit a ulevit rodinnému rozpočtu, je rozhodně nemálo diskutované téma prakticky každé domácnosti. Řekněme si upřímně, snížit v zimě topení o pár stupňů nebo vypnout televizi o hodinu dřív je sice možné řešení, ale málokdo je ochotný měnit své návyky a ustupovat ze svého komfortu.

Panely, které zmizí na střeše domu nebo garáže, tedy na ploše, kterou prakticky stejně nevyužíváme, se tak zdají jako nejlepší způsob. Skutečně tomu tak ovšem je? Kdy se nám fotovoltaika skutečně vyplatí? Na co bychom měli před jejím pořízením myslet?

Co zjistit před koupí?

Efektivitu fotovoltaických panelů ovlivňuje nejen typ panelu, který zakoupíme, ale zejména lokalita objektu, orientace, umístění panelu, případné stínění, ale i roční období nebo počasí. Pokud tedy vlastníme objekt v lokalitě, kde je dvacet dní v měsíci pod mrakem, panely nejspíš nebudou to správně řešení našeho problému.

Prvním krokem při zvažování koupě solárních panelů by proto mělo být nahlédnutí do mapy slunečního záření. Výkon naší malé domácí, sluneční elektrárny přímo závisí na počtu slunečných dní bez oblačnosti (konkrétněji na počtu hodin), lokalita našeho objektu je proto pro volbu, zda panely pořídit nebo ne, klíčová – například na severu republiky můžeme počítat se o něco více než 900 hodinami „dobrého počasí“ ročně, kdežto třeba na jižní Moravě je to zhruba dvakrát tolik!

Přesto musíme k solárním panelům přistupovat střízlivě, nejvíce optimistické výsledky mívá fotovoltaika v tropech poblíž rovníku a to je od nás poněkud daleko. A navíc, což je třeba také zdůraznit – u rovníku se většinou markantně neprojevují roční období, zejména pak sychravé podzimy, studené zimy a blátivá jara.

Výnos solárních panelů tak bude v našich podmínkách nejvíce citelný v letních měsících, konkrétně mluvíme o více než 50 % celkového výnosu (ev. až 80 %), tedy v době, kdy celá řada z nás bude doma minimální dobu a naše potřeba energie nebude tak výrazná.

Na druhou stranu pořád tímto výnosem můžeme pokrýt ohřev bazénu, klimatizaci, osvětlení, dobíjení… nebude to ovšem mít vliv na měsíce, které jsou z hlediska účtů za energie nejhorší – na zimu.

Na co se dále zaměřit?

Lokalitou naše starosti ovšem nekončí. Dalším bodem, který si musíme odškrtnout ze seznamu „Je pro nás fotovoltaika vhodná?“ je orientace objektu, sklon střechy a stínící faktory. Panely, aby se skutečně mohly vyplácet, musí být umístěny na střechách, které jsou po co nejdelší dobu vystaveny slunci, což jsou zejména střechy orientované jižně.

Následně bychom měli sledovat, když slunce přes den putuje po obloze, zda v určitou denní dobu na naši střechu nedopadá stín vyšších sousedních objektů, případně zda nám nestíní přímo náš vlastní strom, který na zahradu zasadil náš pra-pra-pradědeček. S bytovkou vedle nic samozřejmě neuděláme, ale v případě stromu budeme postaveni před volbu zda prořezat, pokácet nebo vzdát sen o fotovoltaice. Je rovněž možné vysledovat stínovou mapu, jak přesně je v kterou denní dobu naše střecha stíněna, a fotovoltaiku rozmístit mimo stinná místa.

Aby to ovšem nebylo příliš jednoduché, můžeme fotovoltaiku směrovat i východním nebo západním směrem, ev. na takto orientované střechy. Rozmístění s ohledem na východ/západ může, teoreticky, pomoct se získáním vyrovnanějšího výkonu v průběhu dne.

Sklon v rámci střechy je nutné uvažovat dle druhu střechy. Pro ploché střechy je nutné panely nadzvednout na úhel cca 15°, šikmé střechy rodinných domů by se svými cca 35° měli ideální stav pro panely splňovat už ze své podstaty – panely ale neinstalujeme přímo na střešní plášť, panely instalujeme s určitým odstupem (proč, to si vysvětlíme později).