Modernizace ústřední čistírny odpadních vod v Praze

V červenci roku 1966 byla uvedena do provozu Ústřední čistírna odpadních vod (ÚČOV) pro hlavní město Praha na Císařském ostrově v Troji. Čištění odpadních vod bylo ale od počátku provázeno vážnými provozními problémy způsobenými nedostatečnou kapacitou jednotlivých technologických prvků. V současné době ÚČOV nesplňuje dlouhodobě požadavky aktuální národní i evropské legislativy na kvalitu vypouštěných vyčištěných odpadních vod, zejména v ukazatelích hodnot dusíku a fosforu. 

V obou případech se jedná o prvky, které mají nepříznivé dopady na celý vodní ekosystém. Náprava dlouhodobého nepříznivého stavu je tak v současnosti cílem projektu modernizace ÚČOV. Projekt modernizace ÚČOV, který byl v loň­ském roce největší stavbou v hlavním městě České republiky, představuje stavbu s mimořádným celospolečenským dosahem. Po svém dokončení významně přispěje ke zlepšení stavu vyčištěných vod na odtoku a zlepšení životního prostředí.

Beton jako hlavní materiál stavby

Materiálem, který tvoří převážnou většinu konstrukcí díla, je beton. Dodavatelem betonu pro železobetonové konstrukce je společnost TBG Metrostav, která je součástí skupiny Českomoravský beton. Vzhledem k rozsahu stavby byla náročná především ukládka betonu, jež se realizovala prostřednictvím moderní čerpací techniky. Čerpání a ukládku betonu zajišťovala společnost Pražské betonpumpy a doprava, s. r. o., rovněž člen skupiny Českomoravský beton. Stavba této velikosti si vyžádala specifickou a dlouhou přípravu, při které bylo nutno doladit mnoho parametrů strojů, aby byl následný průběh realizace hladký.

Využity zde byly mobilní čerpadla a betonářská věž. Na stavbě bylo někdy ve špičkových situacích aktivních i 5 až 6 čerpadel a 16 jeřábů najednou, na stavbu se dodaly stovky až tisíce kubíků, což si vyžádalo dokonalou organizaci a koordinaci prací. Celkem si stavba vyžádala kolem 170 000 m³ betonu. První betonáže byly zahájeny na jaře roku 2016, v současnosti jsou už takřka ukončeny.

Na stavbě se uplatnil především beton pevnostní třídy C25/30 XC1-4 s omezeným průsakem tlakovou vodou, ve kterém je použit cement CEM II/B-S 32,5 R z cementárny Radotín. Využily se také běžné i velmi speciální betony. Náročnost stavby zvýšil též fakt, že objekt ÚČOV se nachází v zátopové oblasti, takže musí být po dokončení chráněn na úroveň vody z roku 2002. Realizace probíhá podle žlutého FIDICU. Po ukončení stavby je plánován zkušební provoz, který je rozvržen do dvou etap.

Koncepce přestavby a rozšíření

Koncepce přestavby a rozšíření spočívá v rekonstrukci stávající vodní linky (SVL), která převezme až 50 % budoucí zátěže, a ve výstavbě nové vodní linky (NVL). Objem přitékající odpadní vody bude možné rozdělovat mezi SVL a NVL. Koncepce počítá se základním rozdělením kapacity v poměru 50 : 50, ale ten bude řiditelný až do vyčerpání látkové či hydraulické kapacity více zatížené linky se zachováním minimálního průtoku odpadní vody v méně zatížené lince.

Výstavba nové vodní linky

Linka je navržena jako mechanicko-biologická ČOV s chemickým srážením fosforu ve vyčištěné odpadní vodě. Po hrubém předčištění na česlích (technologická zařízení sloužící k odstranění plovoucích nečistot) a provzdušňovaných lapačích písku se odpadní a splašková voda mechanicko-chemicky předčišťuje v lamelových usazovacích nádržích a poté se biologicky čistí v kaskádové aktivaci (jde o systém ALPHA s regenerací kalu a s podélnými dosazovacími nádržemi, za nimiž následuje chemické srážení fosforu).

Účelem výstavby NVL je zajistit čištění odpadních vod v souladu s normou Evropské unie pro kvalitu odtoku. Dokončená stavba je navržena jako plně zakrytá. Bude zcela integrována do mikroregionu Trojské kotliny a nebude nijak narušovat přírodní charakter Císařského ostrova výškovými železobetonovými konstrukcemi. Na zakryté NVL bude vybudován park.

Hrubé a mechanické předčištění

V tomto objektu bude probíhat první stupeň čištění odpadních vod. Budou zde osazeny česle pro odstranění hrubých nečistot, nádrže pro primární sedimentaci a separaci tuku a písku a další technologická zařízení.

Podélné dosazovací nádrže

Tato část se skládá z dvakrát dvaceti nádrží se středovým kolektorem. Nádrže budou vybaveny řetězovými shrabováky, kterými bude kal trvale shrabován do sběrných jímek ve dně nádrží.

Pohled na výstavbu přečerpávací stanice

Posledním z důležitých objektů NVL je povodňová čerpací stanice. Ta se použije v případě povodňových stavů, při nichž vyčištěná voda nebude moci odtékat z NVL gravitačně. Vzhledem k tomu, že je dno stavební jámy pod úrovní Vltavy, je nutné neustále odčerpávat podzemní vodu. V konečném stavu bude stavba zakryta a chráněna na výšku zmíněné hladiny povodně z roku 2002.

Biologická vodní linka

Jedná se o sestavu zakrytých nádrží, v nichž bude probíhat odstranění dusíku. Objekt sestává ze čtyř samostatných linek s předřazenou regenerační nádrží, která je společná vždy pro dvě linky.

Lamelová usazovací nádrž DENSADEG

Ve třetím stupni čištění se snižuje celková koncentrace fosforu v odpadní vodě. Objekt sestává ze tří samostatných linek s předřazenými míchacími jímkami a flokulační nádrží, do kterých bude voda přiváděna kanálem.

Nová vodní linka

Oficiální zahájení stavby: říjen 2015
Předpokládané dokončení: 2018
Objednatel: Hlavní město Praha
Správce stavby: Pražská vodohospodářská společnost
Dodavatel betonu pro železobetonové konstrukce: TBG Metrostav, člen skupiny Českomoravský beton
Finanční náklady na stavbu: 5,9 mld. CZK

Modernization of Prague Central Wastewater Treatment Plant

The Prague Central Wastewater Treat­ment Plant (PCWTP), located on Císařský Island (Trója), was put into operation in 1966 to cover the needs of the capital. However, from the very beginning there were many operational troubles as the capacities of particular technological units were not sufficient. PCWTP does not, for a number of years, satisfy requirements of Czech and European legislation on quality of discharge water, particularly Phosphorous and Nitrogen limits. Both these elements show adverse effects on water ecosystem and modernization of the PCWTP aims at improving the current unfavourable situation.

TEXT: skupina Českomoravský beton
FOTO: TBG Metrostav

Článek byl uveřejněn v časopisu Inžinierske stavby/Inženýrské stavby 3/2018