Optimální využití dešťové vody aneb jak ušetřit na vodném a stočném

Zemský povrch je ze 70 % pokryt vodou, a přesto hrozí její nedostatek. I když nám v současnosti nehrozí, že zemřeme žízní, rostoucím problémem se stává zavlažování půdy a zbytečné používání pitné vody tam, kde stačí voda užitková. V létě, kdy většina lidí častěji a pečlivě zalévá zahrady, je toto téma o to palčivější.

Stát se rozhodl v minulém roce podpořit zachytávání srážkové vody na zalévání zahrady, akumulaci srážkové vody pro splachování záchodů a využití přečištěné odpadní vody jako vody užitkové. Jak ale vybrat optimální systém na zadržování dešťové vody? Jaké čerpadlo vybrat a jaké dotace na zadržování dešťovky nabízí stát? Na to se zaměřuje následující text.

Dešťovka je dnes díky pobídkám státu hodně zmiňované slovo. Pravdou ale je, že zde byla vždy a pouze jsme ji nedostatečně využívali. To, že je naše republika na „střeše Evropy“ a voda od nás prostě odteče, se díky schopnosti půdy ji zachytit příliš neprojevovalo. Krajina ovšem v posledních desítkách let prošla výraznou změnou a k měnícímu se klimatu se přidala i ztráta schopnosti půdy vodu akumulovat. Vodní hospodářství se proto stává prioritou nejen naší země – jde o celosvětový trend, který má za úkol zvýšit zásoby této strategické suroviny, lépe přistupovat k jejím zdrojům a hledat alternativy k aktuálním způsobům jejího užívání.

Jak dešťovou vodu zadržet?

První zásadní výzvou je dešťovou vodu efektivně zadržet. Lze ji zachytit několika způsoby, mezi které patří třeba i vsakování, nicméně dotační program počítá se svodem ze střechy. Pro samotné zadržení vody slouží retenční nádoby, kdy nejvíce preferovanou formou je zakoupení plastových retenčních nádob, kterých je na trhu široká nabídka. Využít lze ale i nepoužívanou žumpu, IBC kontejnery atd. Nádoba nemusí být navíc umístěna pod zemí, i když to je samozřejmě nejvhodnější řešení.

Před koupí nádoby je potřeba zvážit, který typ je pro danou lokalitu vhodné použít. Rozhodujícími faktory při výběru jsou: výška hladiny spodní vody, skladba podloží, možnosti umístění apod. Při samotné volbě velikosti retenční nádoby pak musíme vycházet z velikosti plochy střechy, ze které budeme vodu jímat. Průměrné množství vydatných srážek se pohybuje okolo 30 l na 1 m². Pokud máme plochu střechy např. 200 m², volíme retenční nádobu o velikosti zhruba 5 m³. Nesmíme také zapomenout, že při přívalových deštích může spadnout vody i dvakrát více a je potřeba zajistit přepad z retenční nádoby.

Obr. 1

Využití dešťové vody

K čemu zachycenou vodu použít? Například pro závlahu zahrady, a to ručním postřikem nebo profesionálním závlahovým systémem. V případě použití profesionálního závlahového systému musíme zajistit dodávku vody do nádoby pro případ nedostatku srážek. Je možné použít i vodu ze studny nebo vrtu a v době nedostatku srážek nádobu dopouštět. Další možností je dopouštění z veřejného vodovodu.

Tady je vhodné požádat správce vodovodu o podružné měření a vyhnout se tak platbě za stočné. Toto je ideální u menších ploch, kde se investice do nově budovaného podzemního zdroje nevyplatí. U větších ploch nad 300 m² je lepší vybudovat nový zdroj podzemní vody, který lze využít i pro běžnou spotřebu vody. Další variantou je využít zachycenou vodu na splachování WC. V tomto případě je nutné si uvědomit, že takto použitá voda se stává vodou odpadní a bude nutná smlouva s provozovatelem kanalizace, pokud jí vodu odvádíte.

Obr. 2

Co musí systém na dešťovou vodu splňovat?

Obecně je samozřejmě základem celého systému nádoba a vhodné čerpadlo nebo čerpací systém. Podle způsobu využívání je nutné zajistit úroveň čištění. Na splachování postačují filtry hrubých nečistot. V případě, že se chcete dešťovou vodou i sprchovat, je nutné zvolit filtrační systémy, které se používají pro šedou vodu.

V období nedostatku dešťových srážek je nutné mít celý systém zálohován pitnou vodou. Zde je vyžadováno čerpadlo, které udrží tlak v systému, tzv. domácí vodárna. Typickým představitelem je:

1. Povrchová vodárna Calpeda NGXM3 s tlakovou nádobou GWS (obr. 1).
2. Ponorné čerpadlo s řídicí jednotkou ACUASTOP 60 (obr. 2) a s plovoucím sáním (obr. 3)
3. Samostatné povrchové čerpadlo (obr. 4).

Obr. 3

Dotace ze strany státu

Jak bylo zmíněno v úvodu, zadržování a využívání dešťové vody se stává celosvětovou prioritou. Česká republika nezůstává v tomto směru pozadu a vznik systémů na využívání dešťovky finančně podporuje. Z toho důvodu vznikl dotační program Dešťovka, který si klade za cíl zadržet co nejvíce dešťové vody a nenechat ji bez užitku odtéct z naší země. Stát programem Dešťovka pokrývá až 50 % výdajů na pořízení systému a podporuje tři způsoby využití – zachytávání srážkové vody na zalévání zahrady, akumulaci srážkové vody pro splachování WC a zálivku, a využívání přečištěné odpadní vody jako vody užitkové.

V první řadě je potřeba si ověřit, zda je oblast, ve které stojí naše nemovitost, oficiálně ohrožena suchem. Pokud je obec, ve které bydlíme, zařazena v seznamu prověřených obcí uvedeném na webových stránkách programu, máme nárok na dotaci a nemusíme nic dalšího dokládat. V opačném případě je tuto skutečnost nutné doložit buď stanoviskem příslušné obce, nebo odkazem na veřejně dostupné dokumenty (např. vyhlášky uveřejněné na internetových stránkách obce).

Obr. 4

Otázky a odpovědi Dešťovky

1) Pro koho je program určen?
Program je určen pro vlastníky a stavebníky rodinných a bytových domů, a to jak fyzické osoby, tak i právnické osoby, kteří chtějí přispět k udržitelnému hospodaření s vodou.

2) Do kdy lze podávat žádosti o dotace? Jak lze podat žádost?
Ve druhé výzvě jsou přijímány žádosti od 7. 9. 2017 do vyčerpání alokace. Podání žádosti probíhá elektronicky či na kterémkoli krajském pracovišti Fondu.

3) Musím žádost vyřídit osobně, nebo lze vše nechat na dodavatelské firmě?
Pro vyřízení dotace samozřejmě můžete zplnomocnit další osobu, v takovém případě nezapomeňte k žádosti doložit podepsanou plnou moc.

4) Za jak dlouho musím projekt dokončit?
Na realizaci celého projektu vám poskytneme 1 rok od akceptace (zkontrolování a písemné stvrzení) žádosti.

5) Lze požádat o dotaci zpětně, tedy na již provedené práce?
Žádosti do programu je možné podat kdykoliv, před zahájením, v průběhu či po dokončení realizace. Aby však mohl být výdaj považován za způsobilý, musí být uskutečněn po 27. dubnu 2017 a nesmí být starší než 1 rok v okamžiku podání žádosti. Rozhodující jsou pak data na předkládaných dokladech (faktury, účtenky apod.).

6) Musím použít jen podzemní nádrže? Mohu pro akumulaci využít nepoužívanou žumpu?
Podzemní nádrže jsou preferovanou variantou. Program však konkrétní typ či umístění nádrží neurčuje, pokud ochráníte akumulovanou vodu před účinky denního světla, zámrzu a výkyvům teplot. Je možné použít i nepoužívanou žumpu, avšak v takovém případě se neposkytuje proměnná část dotace. Mezi způsobilé výdaje lze zařadit např. výdaje na vyčištění a vyspravení a případné úpravy žumpy.

7) Lze získat dotaci na rodinný dům v uliční zástavbě, který svým umístěním neumožňuje 100% odvodnění střechy?
Ano, pokud není z technických důvodů možné systémem zajistit odvodnění 100 % střechy, je možné uplatnit výjimku a postačí zajistit použití alespoň 50 % střechy.

8) Mohu do nádrže svést i vodu z dalších ploch (stodoly, altánu, garáže)?
Ano, je to možné, tyto plochy se pak zahrnují do výpočtu minimálního objemu akumulační nádrže.

9) Mohu použít přečištěnou odpadní vodu na zálivku zahrady?
Ano, v tomto případě je žadatel povinen předložit platné povolení k vypouštění odpadních vod do vod podzemních dle § 8 odst. 1 písm. c) vodního zákona, které bylo vydáno příslušným vodoprávním úřadem

10) Kolik musím připojit toalet, pokud chci použít systém využívající srážkovou vodu pro splachování?
V případě stávajících domů musí být napojena alespoň jedna toaleta v obytné části, u novostaveb pak všechny toalety v obytné části.

Zdroj: zpracováno z webových stránek dotace Dešťovka.

Zdroj: Zpracováno z podkladů společností Phoenix Communication, a. s., a Pumpa, a. s.
Obrázky: archiv autorů

Článek byl uvěrejněn v časopisu TZB Haustechnik 2/2018.