Co je inteligentní dům?

Je ráno. Závěsy a žaluzie se pomalu a neslyšně roztahují a propouštějí jen takovou dávku slunečního svitu, která je příjemná.

Klimatizace pracovala skoro celou noc a i ráno je připravena místnosti ještě před vstáváním podle potřeby ochladit, nebo naopak ohřát. Pohled na displej u postele napovídá, jaké je venku počasí.

Při snídani si můžete obhlédnout okolí domu na obrazovce kamerového systému, zkontrolovat podle údajů čidel klima ve skleníku, případně nechat spustit zavlažovací systém v těch částech zahrady, kde je to zapotřebí.

Podle magnetických karet přístupového systému dům pozná, že odešel poslední obyvatel, a nastaví se do bezpečnostního režimu, který jej ohlídá před nezvanými hosty.

Pokud se během dne něco mimořádného přihodí, elektronický systém okamžitě pošle na mobilní telefon varovnou textovou zprávu, případně upozorní policii.

Když při cestě z práce dostanete chuť třeba na saunu, jednoduše spustíte vytápění mobilním telefonem. Přijíždíte k domu a vrata garáže se sama otevírají…

Že je to hudba daleké budoucnosti? Ani náhodou. Takový inteligentní dům se nachází jen pár kilometrů za hranicemi Prahy a bydlí v něm čtyřčlenná rodina podnikatele Milana Nováčka.

Nenápadně vyhlížející dům je zcela zastíněný honosnými vilami v sousedství. Jen venkovní stěny kombinované s pískovcovým obkladem, rozložitý vjezd do garáže a atypicky řešený vchod dávají tušit, že je něčím mimořádný.

„Když přijdu domů, otevřu magnetickou kartou bezpečnostní dveře,“ popisuje majitel domu. „Na dotykovém displeji v zádveří, který se příchodem probudil z útlumu a nabízí mi různé funkce, můžu číst, že dům je právě nastaven na denní režim.“

Dotykem prstu je možné otevřít vnitřní vchod do garáže, vytáhnout žaluzie v celém domě, případně zkontrolovat, jak funguje klimatizace a vytápění.

„Obvykle po příchodu přepnu zabezpečení domu do jiného režimu, zapnu osvětlení vstupní chodby a pustím si hudbu z reproduktorů zabudovaných ve stropě,“ popisuje Milan Nováček.

Stejné dotykové displeje jsou rozmístěny po různých částech domu, jsou vzájemně propojeny a umožňují dávat tytéž povely odkudkoli. „Když zapomenete například zhasnout světlo v patře, nemusíte se vracet. Stačí zmáčknout tlačítko na displeji u vchodových dveří,“ říká Daniel Hončík z firmy Smart House – Chytrý dům.

Krátké schodiště přivádí návštěvníka domu do rozlehlé místnosti obývacího pokoje. Pravá část je vyhrazena kuchyni vybavené moderními spotřebiči, k ní přiléhá velký jídelní stůl.

Celá čelní stěna pokoje slouží zábavě, je tu domácí kino včetně videoprojektoru a vysouvacího plátna, video a DVD přehrávač, televizor s velkoplošnou plazmovou obrazovkou, po stranách vysoké věže reproduktorů. To vše, spolu se světlem a žaluziemi, se nastavuje jediným dálkovým ovladačem.

Návštěvník inteligentního domu se však musí zarazit nad tím, že všechna technika, která tu vládne, vlastně není nikde vidět. Je nenápadně ukryta ve stěnách, čidlech a ovladačích jednotného designu.

Není to všechno přece jen moc? Je všechna ta technika k životu opravdu nutná? „Vždycky mě lákalo mít moderní bydlení. A protože žijeme v jedenadvacátém století, vybavení bytu se mění s rozvojem techniky,“ vysvětluje Milan Nováček.

„Většina věcí je řízena elektronicky, a tak je nutné pamatovat si stále větší množství ovládacích prvků. Takže se nabízí pořídit si jeden systém, který všechna zařízení dovede spojit a nabídne jednotné ovládání.“

Daniel Hončík k tomu dodává, že přání mít dům s vlastním mozkem, který si sám zjistí a rozhodne, kdy přitopit, kdy vyvětrat, koho pustit dovnitř a koho nikoliv, kdy vyhlásit alarm a přivolat policii, si může splnit každý. „Stačí jakýkoli typ domu vybavit slaboproudou elektroinstalací, která se buduje souběžně s tou obvyklou, a na síť se pak připojují čidla a ovládací prvky.“

Myslet na automatizaci domu s předstihem se podle odborníků vyplatí. Když se musí budovat dodatečně, vždy se to prodraží. „Lidé často investují do domu několik milionů, ale je jim líto vynaložit padesát až osmdesát tisíc do malé domácí sítě,“ říká Filip Tetur ze společnosti Smart House – Chytrý dům. Celý elektronický systém i s ovládáním pak stojí statisíce korun.

Inteligentní dům bydlení nejen usnadňuje, ale také snižuje náklady, zejména na teplo. Tím, že se automaticky reguluje teplota, zabraňuje přetápění místností či vytápění nepoužívaných prostor. „Když jsou někde otevřená okna, dojde k zavření ventilů topných těles,“ dodává Milan Nováček.

Obdobně jako vytápění se reguluje i klimatizace. K dalším úsporám přispívají automaticky řízené žaluzie, které se elektronicky natáčejí podle slunečního svitu, čímž ovlivňují teplotu v místnosti, v létě zase zastiňováním snižují náklady na provoz klimatizace. Osvětlení se řídí denní dobou a životním rytmem rodiny, čímž se také dost ušetří.

Další inteligentní dům najdeme v pražských Lysolajích. Luxusní lysolajská vila má uvnitř instalovaný systém, který by měl například umět podle naprogramování regulovat v jednotlivých místnostech teplotu dle potřeby. Také by měl umět předprogramovat rozsvěcování světel v libovolném čase. Z každé místnosti je možno programovat rozsvícení v jiných místnostech domu. Jenže v praxi systém nefunguje tak úplně hladce, jak majitelé čekali. Podobné problémy při startování chytrých domů nejsou ničím neobvyklým. „Ukazuje se, že tyto systémy možná předbíhají dobu. Jsou tak složité, že uživateli věc spíše znesnadňují,“ vysvětluje Miroslav Havlík z firmy Boheme Concept, která byla generálním dodavatelem domu.

V prvním roce musí technici inteligentní domy často „dovychovávat“, tedy nastavovat nové funkce a jiné zase rušit. Nastavení bývá hotové, teprve když lidé rozestaví nábytek a vyzkoušejí si, kde se jim dobře sedává, kudy chodí. To prý trvá až tři roky.

Představa pohodlí na tlačítka je lákavá. V poslední době přibývá lidí, kteří mají o možnostech chytré elektroinstalace slušné povědomí, přicházejí s tím, co vše by chtěli nebo potřebovali, všímá si Jaroslav Křížek ze společnosti Astrom Plus. „Půl roku jsem studoval články a manuály a za projektanty jsem šel s poměrně jasnou představou, co chci,“ popisuje svůj aktivní přístup Lukáš Jirmann.

Většinou však za plánovači přicházejí zákazníci, kteří si stavějí luxusní dům a chtějí „něco speciálního“. „Teprve pak zjistí, co všechno je možné, a přijdou s náměty, co by ještě chtěli,“ popisuje své běžné zákazníky Křížek. Projekty tedy raději předem ladí na mnoha schůzkách, při nichž lidé teprve zjišťují, co vše si mohou dovolit.

Někdy je to jen hraní, milovníci techniky si chtějí užít. Jindy je centrálně řízený systém nutnost: „Ve vilách se kombinuje několik systémů vytápění, klimatizace, bezpečnostní systémy, počítače… Kdyby se každý systém ovládal zvlášť, všude by byla jen tlačítka a rozvody,“ říká architekt Jaroslav Wertig z ateliéru A69, který už několik chytrých domů navrhl. Legrace něco stojí; kde by obyčejný rozvod drátů stál 180 tisíc, přijde inteligentní instalace na nějakých tři sta tisíc. „Hračky“ jako stmívače světel, ovládání přes mobil a bezdrátové vypínače pak celou věc mohou prodražit třeba až k milionu.

„Důležité je včas položit správné kabely na správná místa,“ říká Miroslav Valeš z firmy IQdum.cz, který navrhuje automatizované systémy včetně audio a video techniky. „Dobře navržená kabeláž umožní kdykoli později instalovat i tu nejnovější elektroniku,“ dodává Valeš.

Architekti i technici se shodují, že největší zájem je o chytré topení. Prosté systémy, které ovládají kotel nebo tepelné čerpadlo a centrálně řídí jednotlivé radiátory, jsou navíc poměrně levné, jen o deset procent dražší než nepropojené termostaty v jednotlivých pokojích. Na rozdíl od nich však počítačová řídicí jednotka zvládne i složité programy: třeba že od pondělí do pátku se má topit na dvacet stupňů až od šesti večer (do té doby je dům prázdný), zato o víkendu se topí pořád. Kromě pohodlí přináší inteligentní topení či klimatizace i úspory: topí nebo chladí přesně v době, kdy je třeba, ani o chvíli déle.

„Většinu inteligentního bydlení zatím představují nově stavěné rodinné domy,“ říká Křížek. Na chytré systémy však už myslí také Češi, kteří pouze rekonstruují starší dům. V poslední době si je přejí už i majitelé nových bytů, zatím těch v cenách kolem šesti až osmi milionů.