Světelná pohoda ve vnitřním prostředí
Intenzita osvětlení je jedním ze základních parametrů vnitřního prostředí, má velký vliv na pohodu a zdraví přítomných osob. Příjemné osvětlení bychom si proto měli dopřát celý rok, a to jak na pracovišti, tak v našich domovech. Pro dosažení optimálního osvětlení – světelné pohody – je třeba nejen mít v prostoru dostatečný počet svítidel, ale také je vhodně rozmístit a vybrat správný typ. Přednostně by měl být vnitřní prostor osvětlován denním světlem, umělé osvětlení však hraje v našem životě již nezastupitelnou roli.
Základním zdrojem světla je i v dnešním moderním světě Slunce, proto má nejen z energetických důvodů přednost denní osvětlení. Pokud jeho intenzita není nedostatečná, je třeba doplnit jej nebo nahradit umělým osvětlením. Moderní svítidla dokážou vytvořit světlo nejrůznějších barev, zajímavé barevné kompozice a vyvolávat tak pozitivní emoce. K vytvoření harmonické hry mezi světlem a stínem pak slouží ergonomie světla.
Osvětlení interiéru plní nejrůznější světelné úkoly v našem každodenním životě. Proto je středem ergonomie světla člověk a jeho vizuální zážitky. Moderní osvětlení účinky světla zdokonalují a zlepšují jeho využitelnost, zejména s ohledem na spotřebu energie. Při výběru osvětlení je třeba skloubit světelné a estetické požadavky s technickými parametry osvětlení.“
| Pro pocit světelné pohody je významné také rozpoznávání barev světla. Na výběr je široká škála barev, například i při bílém osvětlení je možnost výběru – volit můžeme teplou bílou, studenou bílou nebo denní bílou. Teplá bílá, nažloutlé světlo podobné klasické žárovce, navodí příjemnou útulnou atmosféru a je nejčastěji využívána v bytech a domech. Především pak v obývacím pokoji, ložnici a v dětském pokoji. Tato barva osvětlení ale málo vykresluje kontury, proto ji jen málokdy najdeme v pracovních prostorách. Studená bílá – pocitově neutrální – je vhodná do kuchyně, koupelny a na toaletu. Sice není tak příjemná jako teplá bílá, ale lépe vykresluje kontury a kontrasty. Denní bílá má jasně bílý až namodralý odstín imitující denní světlo a je vhodná do pracovního prostředí. Informaci o teplotě chromatičnosti (uváděnou v kelvinech) lze nalézt na obalu svítidla. |
Výběr osvětlení a světelná pohoda
Při návrhu osvětlení je třeba nejdříve posoudit rozdíl mezi denní a umělou složkou světla v interiéru a upřednostnit takové řešení, které optimálně využívá sdruženého osvětlení – tedy takového, kdy je interiér osvětlen současně denním i umělým světlem.
Tam, kde není dostatek denního světla, slouží k vytvoření optimálních světelných podmínek umělé osvětlení. Jeho výhodou je možnost cílené úpravy jeho parametrů podle toho, jak chceme osvětlit vymezené prostory interiéru, podle účelu daného prostoru – mluvíme o vrstevném osvětlení.
Umělé zdroje světla by měly vytvořit v interiéru optimální zrakovou pohodu za všech světelných podmínek. Optimalizace lze dosáhnout výběrem výkonových parametrů jednotlivých svítidel. Výhodnou vlastností umělého světla je jeho stálost v čase, nevýhodou pak odlišnost spektrálního složení od denního světla, což ovlivňuje vnímání barev.
Důležitá je také intenzita osvětlení, pro různé prostory v interiéru existují normativní směrné hodnoty. Například 30 luxů pro osvětlení schodiště, 250 luxů pro osvětlení kuchyně, obývacího pokoje nebo jídelny. Pro osvětlení koupelny je to 720 luxů a v místech určených pro psaní nebo čtení je to již 750 luxů.
Vypočítat nebo navrhnout optimální osvětlení v místnostech znamená také zohlednit vnímání světelné pohody každého jedince. Někdo má rád hodně světla, jiný spíše komornější osvětlení. Intenzitu světla lze u některých svítidel regulovat stmívači přesně podle požadavku přítomných osob.
Návrh osvětlení interiéru
Základním dokumentem definujícím požadavky na osvětlení vnitřních prostor je norma EN 12464-1, která definuje požadované parametry osvětlení. Zejména jsou uvedeny požadavky na rozložení jasu, osvětlenost (intenzitu osvětlení), rovnoměrnost osvětlení a oslnění, a to ve vztahu k vykonávané zrakové činnosti.
Proto je důležité při návrhu osvětlení pro pracovní prostředí definovat tzv. zrakový úkol – druh zrakové práce a podmínky, za kterých je vykonávána. Pro jednoduchost je v normě tabulka definující základní parametry osvětlení pro jednotlivé druhy lidské činnosti.
Návrh osvětlení by měl vycházet z návrhu architekta a být v souladu s technickými možnostmi, měl by splňovat funkční i estetickou roli. Při návrhu je vhodné využít simulační programy (například Dialux nebo Relux), které při správném zadání vstupních parametrů poskytnou detailní informace o osvětlovací soustavě. Při zadání je třeba vědět rozměry a výšku místnosti, materiály a barvy stěn, podlah a stropů a také mít představu o typu svítidel a jejich pozici v interiéru. Výstupem programu jsou informace o parametrech osvětlovací soustavy. Mezi nejčastěji řešená zadání patří intenzita umělého osvětlení a její rovnoměrnost. Můžete také získat údaje o oslnění nebo počítat umělé osvětlení v součinnosti s osvětlením denním (pozn. red.: článek na toto téma najdete v rubrice Elektroinstalace a osvětlení).
Pro soukromé interiéry norma neuvádí požadované minimální hodnoty intenzity nebo rovnoměrnosti osvětlení. Je proto na volbě každého majitele, zda bude řešit návrh osvětlení a zda se například obrátí na odbornou firmu, která zakomponuje svítidla do celkového řešení interiéru.
Po výběru svítidel je také důležité zajištění stavební připravenosti. Pro bezproblémovou instalaci je například nutné porovnat rozměry zápustných nebo atypických svítidel s reálným stavem. Některá svítidla potřebují montážní boxy, jiná napáječ. U stále oblíbenějších LED svítidel záleží i na jejich zapojení.
Umístění světelného zdroje
Kuchyně a jídelna patří mezi místnosti s vysokými nároky na osvětlení, je proto třeba věnovat velkou pozornost především osvětlení pracovní plochy. Optimálního osvětlení je možné dosáhnout například umístěním lineárních zdrojů pod horní skříňky kuchyňské linky. Centrální světlo by mělo být umístěno nad jídelním stolem, u větších kuchyní by mělo být i doplňkové svítidlo nad pracovní deskou.
V obývacím pokoji většinou osvětlení navozuje příjemnou atmosféru nebo plní funkci dekorační. Centrální světlo uprostřed místnosti je vhodné doplnit několika samostatně spínatelnými nástěnnými, stojacími či stropními svítidly. Pro zvýraznění detailů lze použít halogenové reflektory nebo LED diody.
Největší pozornost při osvětlení pracovny je potřeba věnovat pracovnímu stolu. Měl by být vybaven polohovatelnou stolní lampou, umístěnou na opačné straně stolu než je ruka, kterou píšeme. Stínítko by mělo být dostatečně velké a neprůsvitné. Na pracovních plochách je třeba docílit co nejlepší rovnoměrnosti osvětlení bez výrazně světlejších a tmavších míst.
V ložnici stačí u celkového osvětlení intenzita do 100 lx, která poslouží k orientaci v místnosti. Použít lze také jednoduchou, dálkově ovládanou regulaci halogenových žárovek nebo některých úsporných zářivek. U postele je vhodné doplnit lampové osvětlení pro čtení.
Vhodné osvětlení je třeba pečlivě navrhnout pro dětský pokoj. Nevhodné osvětlení může vést ke zhoršování zraku a dalších zdravotních problémů. Jedno centrální stropní svítidlo až na výjimky nestačí. Osvětlení musí plnit několik funkcí – umožnit orientaci v prostoru, osvětlit prostor ke hraní, psaní domácích úkolů i ke čtení. Dítě by mělo mít možnost nastavit směr osvětlení.
Návrh osvětlení koupelny musí především splňovat požadavky na bezpečný provoz a zajistit ochranu před úrazem elektrickým proudem. Svítidla by měla mít dvojí izolaci a měla by být kryta před stříkající vodou. Při osvětlování chodby, schodišť a hal je třeba dbát na to, aby nebyly osvětleny výrazně méně než místnosti, které propojují.
Ing. Pavel Koudelka
Autor je ředitelem společnosti Fulgur, s. r. o.
Foto: Fulgur
www.svitimechytre.cz
Článek byl uveřejněn v časopisu TZB HAUSTECHNIK.
