Vzdálený monitoring komerčních budov bude díky nové legislativě povinný
Snížení emisí skleníkových plynů (viz strategie Zelená dohoda pro Evropu) je dnes jedním z hlavních témat, která hýbou Evropou. 50 % konečné spotřeby energie v Evropě je přitom určeno k vytápění a chlazení, z toho 80 % v budovách. Navíc, pokud nebudou zavedena žádná úsporná opatření, pak se do roku 2050 ztrojnásobí množství energie potřebné ke chlazení budov.
V této oblasti je tedy velký prostor pro úspory energie, potažmo emisí skleníkových plynů. Jednou z možných cest, jak úspor dosáhnout, je zvyšování energetické účinnosti zařízení a podrobný monitoring jako jeho nedílná součást.
Směrnice Evropského parlamentu a Rady EU 2018/844, která se promítla i do českého Zákona o hospodaření energií (406/2000 Sb.), zavádí od roku 2025 pro jiné než obytné budovy povinnost vybavit je systémy automatizace a kontroly budov, které umožní nepřetržitě monitorovat, registrovat, analyzovat a regulovat spotřebu energie. U velkých obytných budov jsou tyto systémy doporučeny.
Tento monitoring je účinnou náhradou inspekcí a zdrojem úspor pro spotřebitele i podniky. Podle zmíněné směrnice bude také posuzován soulad projektované spotřeby s reálným stavem, což se bez online monitoringu ani nedá splnit.
Požadavek na možnost vzdáleného monitorování je klíčový zejména pro firmy, které podnikají v oblasti facility managementu.
Co vzdálený monitoring zajišťuje?
Výhodou monitoringu je možnost provádět v reálném čase preventivní zásahy, které jsou mnohem rychlejší a levnější než servisní zásahy v případě poruchy. Ale i v případě poruchy má smluvní servisní firma možnost rychle vyhodnotit situaci a adekvátně na ni reagovat. Preventivní údržba zařízení výrazně prodlouží hospodárnou dobu životnosti zařízení a výrazně omezuje servisní zásahy a riziko vzniku havarijních stavů.
Díky analýze provozních stavů získaných monitorováním se optimalizuje např. i skutečný počet čisticích cyklů, ať už se jedná o čištění filtrů, nebo vnějšího výměníku. Místo odhadu počtu těchto úkonů se tyto činnosti realizují pouze dle skutečné potřeby analyzované softwarem. To také eliminuje počet výjezdů servisních techniků.
V nabídce jsou i systémy se sofistikovanějším fungováním, které využívají senzory indikující přítomnost lidí, v kombinaci s časovým harmonogramem útlumových režimů. V těchto případech se optimalizace nebude zaměřovat jen na úsporu energie, ale i na dodržení požadovaného komfortu vnitřního prostředí při pobytu osob v budově.
Díky dálkovému monitoringu lze vyhodnocovat i spokojenost uživatelů. Z častých změn nastavení lze usuzovat, že s nastavenou tepelnou pohodou nejsou uživatelé spokojeni. Na základě analýz lze zpracovat metodiku a řešení těchto problémů s vnitřní tepelnou pohodou. Praxe ukazuje mnohdy řadu protichůdných požadavků. Managementu ve většině případů záleží na úsporách energie, zatímco zaměstnanci mají na zřeteli hlavně svůj komfort.
Podle dlouhodobých výsledků analýz monitoringu v kancelářských budovách je optimalizace provozních stavů z hlediska úspor energie prakticky nulová. Na trhu je tedy značný prostor pro provozní úspory kancelářských budov.
Tím správci či provozovateli budovy odpadá nutnost se o něco takového starat. Data jsou ukládána v cloudových službách, kde je zároveň možné je analyzovat, porovnávat mezi sebou např. různé lokality (třeba v případě obchodních řetězců) a získávat závěry pro aktivní správu budovy.
Analýzy obsahují nejen energetické přehledy, ale také technické vyhodnocení stavu zařízení, aby byla zajištěna jejich maximální životnost, nebo konkrétní opatření (návrh prevence plýtvání).
Příklady z praxe
Společnost Daikin zahájila vzdálený monitoring svých zařízení už v roce 1993. Data, která se za tuto dobu shromáždila, přispívají k dalšímu vývoji klimatizačních jednotek a rozšiřování nabízených služeb. V roce 2017 zřídila společnost Daikin Evropské centrum vzdáleného monitorování (European Remote Monitoring Center – ERMC) v Bratislavě. Tato platforma představuje komplexní nástroj pro montážně-servisní firmy, který pokryje všechny fáze nutné pro úspěšné fungování vzdáleného mentoringu.
Hardwarové vybavení už dnes naštěstí problém nepředstavuje. Omezení přicházejí spíše ze strany IT správců, kteří se bojí o bezpečnost dat, případně musí řešit nějaké jejich dlouhodobé uložení. Zapomenout se pak samozřejmě nesmí ani na analýzu těchto dat a zpětnou implementaci opatření, která z takové analýzy vyplynou.
Kancelářská budova v Praze: 700 m2, VRV systémy pro vytápění (75 kW) i chlazení (67 kW)
Monitoring odhalil, že celá ¼ energie na vytápění se spotřebuje o víkendech. Ve všední dny pak není (navzdory očekávání) největším spotřebitelem energie open space, ale jedna ze zasedacích místností, která navíc není tak často využívána. Zařízení v ní tedy nebylo správně nastaveno. Dalším poznatkem vyplývajícím z analýzy ERCM je, že systém je předimenzovaný. Většinu času běží na 20–30 % svého nominálního výkonu. Zavedením konkrétních opatření by se dalo uspořit až 20 % energie v režimu chlazení, a dokonce až 50 % při vytápění.
Samostatně stojící prodejna mezinárodního obchodního řetězce, Rakousko: 1076 m2, VRV systémy pro vytápění (45 kW) i chlazení (40 kW)
I v tomto případě byly díky dlouhodobému vzdálenému monitoringu odhaleny možnosti úspor, a to jak v otvírací době, tak mimo ni. U chlazení se pohybovaly kolem 25 % a u vytápění skoro 40 %.
Obchodní centrum v Bratislavě: 13 000 m2, 22 VRV systémů s výkonem 1 100 kW
Zde monitoring probíhá už mnoho let. A i zde omezení příliš nízkých teplot při chlazení budovy a naopak zavedení vypínání chlazení mimo otevírací dobu vedlo ke snížení celkové spotřeby energie celé budovy o 11 %.
Obecně se tedy dá říct, že monitoring je vhodný nejen pro nové budovy, ale je skvělým pomocníkem i při přípravě rekonstrukce/repase, protože odhalí skutečnou potřebu tepla/chladu.
Výběr obrázků:
