Družstva plánují solární panely

O dotace z programu Zelená úsporám mají zájem i bytová družstva. V jejich případě se ovšem nejedná o zateplení objektu, ale o využití alternativních zdrojů energie. Vedení družstev, která už o dotace žádala, budou moci zúročit své zkušenosti a pojistit se proti zvyšování cen.

„V roce 2009 hodláme využít z programu Zelená úsporám oblast C.3: instalaci solárnětermických kolektorů pro naše zateplené bytové domy. Jedná se o výstavbu šesti solárních systémů pro celoroční předohřev studené vody určené k ohřevu teplé vody u domů s objektovými předávacími stanicemi, kde se teplá voda ohřívá přímo v domě,“ potvrzuje Jan Katauer, předseda představenstva bytového družstva v Orlové. Toto družstvo plánuje instalaci nových solárních kolektorů o celkové ploše 245 m², jež budou sloužit pro 144 bytů.

Na jeden byt tak připadne 1,7 m² solární plochy. Předpokládaná dotace činí 3,6 milionu korun. „V současné době máme v provozu 251 solárních kolektorů s plochou 484 m² a domy vybavené kolektory ušetří ročně 35 až 40 procent nakupovaného tepla na ohřev teplé vody,“ dodává Jan Katauer. Při dnešních cenách 500 až 700 Kč/GJ a investičních nákladech 25 000 korun na 1 m² solárního panelu (včetně montáže a rozvodů) předpokládá předseda družstva návratnost této investice pro jejich bytové domy 18 až 20 let. S padesátiprocentní dotací by se návratnost investice snížila na 9 až 10 let.

Nezapomenout na audit
Návratnost závisí na ceně tepla v regionu a způsobu ohřevu teplé vody. Pokud obytné domy využívají vlastní kotelny na uhlí, je návratnost této investice obvykle delší než u domů závislých na městské teplárně. Například v Brně je návratnost solárních systémů výrazně kratší, protože ceny tepla centrálně dodávaného za poslední léta enormně stouply. Návratnost u bytového domu v Brně se tak může dostat až na 10 let bez dotací, za předpokladu, že životnost slunečních kolektorů je 25 let – liší se podle typu a výkonu termických kolektorů. V případě tepelných čerpadel slibují někteří dodavatelé návratnost investice pouhých 6 let. Každopádně je nutné, aby si družstva zajistila energetický audit dříve, než se rozhodnou pro jakoukoli ­investici v tomto směru.

S využitím úsporných energetických technologií počítají i v pražském bytovém družstvu Stavbař, avšak jen u nové družstevní výstavby. „U stávajících objektů, kde již vznikly nové právnické osoby – společenství vlastníků jednotek – předpokládáme, že bude docházet k rozhodnutí o nových formách v úsporách energií pozvolna, v průběhu dvou až tří let,“ říká předseda družstva František Sojka. Do roku 2012, dokud bude program v platnosti, by změny družstva ještě mohla stihnout.

Žádosti o dotace si družstvo v Orlové i družstvo Stavbař zpracovávají sama. Byla téměř vždy úspěšná, spolupráci Českomoravské záruční a rozvojové banky, která program administruje, hodnotí jako velice dobrou.

Záleží na úrokových dotacích
Oba předsedové vidí určitá negativa v tom, že program Zelená úsporám ze zateplování domů vylučuje družstva spravující panelové domy. „Domnívám se, že tento postup není ve prospěch hlavního zadání – úspor energií. I když je možno poukázat na to, že dosud docházelo k podpoře oprav paneláků včetně dodatečného zateplení z prostředků programu Panel, nebylo pro tento program finančních prostředků zrovna přebytek,“ říká František Sojka.

„Vždyť panelových bytů je v České republice více než jeden milion. Bylo by tedy nanejvýš vhodné použít získané prostředky pro všechny formy bydlení. Výkřiky o tom, že paneláky mají svůj program, je potřeba rázně odmítnout, neboť tento program je v prvé řadě určen na odstraňování vad panelových technologií a nedostatečná tepelná izolace je pouze jednou z mnoha vad.“ Situace by se však mohla zlepšit, ministerstvo pro místní rozvoj totiž ohlásilo rozšíření programu Panel a navýšení jeho rozpočtu o 600 milionů korun.

Nový Panel Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) předloží vládě návrh novely vládního nařízení, které upravuje poskytování dotací z programu Panel Státního fondu rozvoje bydlení (SFRB). Neměl by se již týkat jen panelových domů a měl by více podporovat opatření směřující k úspoře energií. Uvedl to ředitel odboru bytové politiky MMR Pavel Rakouš. Program, který má kvůli rozšíření dotací na nepanelové domy změnit i jméno, se má také více zaměřit na podporu celkové míry oprav. Smyslem změn je především podpora co nejrozsáhlejších oprav a zateplení. Zahrnuje například opatření podporující výměnu třetiny výtahů v Česku, které je nutné do pěti let vyměnit, aby byly v souladu s předpisy EU. Letošní rozpočet programu Panel vláda v únoru navýšila o 600 milionů korun na celkových 4,1 miliardy korun. Podpora z programu fondu bydlení se však nebude týkat rodinných, ale pouze bytových domů, uvedl ředitel SFRB Jan Wagner. Podpora zateplení a oprav bytových domů má totiž podle něj větší vliv na udržení cen nemovitostí. Ředitel fondu bydlení doufá, že nové nařízení vlády by mohlo vejít v platnost nejpozději během června. Od stejného okamžiku prý bude možné také žádat o podporu. Daniel Tácha

Jan Katauer stále považuje zateplování družstevních domů z programu Panel za výhodné: „Pokud vláda schválí novelu svého nařízení 299/2001 a úrokové dotace dosáhnou opět hranice čtyř procent z výše úrokových sazeb bank, je tento program ideálním řešením pro vlastníky domů. Vlastníku domu stačí 15 procent vlastních zdrojů, ostatní si půjčí a splácí s nízkým úrokem 15 let. A dům je obvykle opraven do jednoho roku od získání úvěru.“

Co se týká programu Panel, předseda družstva Katauer si nestěžuje. Od roku 2001 si družstvo v Orlové v rámci programu Panel půjčilo na revitalizace 144 domů s 3 300 byty 734 milionů korun a dalších 338,6 milionu korun použilo z vlastních zdrojů. Dnes má družstvo veškeré domy komplexně zatepleny, modernizováno je 120 výtahů, po rekonstrukci je 1 750 bytových jader a elektroinstalací, dokončují se úpravy antén pro digitální příjem televize a ve všech domech je připojen internet a kabelová televize.

„Budoucnost pro nás znamená vybudovat na každém domě solární systém pro ohřev teplé užitkové vody, protože to je jediná cesta, jak při rostoucích cenách energie částečně snížit cenu teplé vody pro občany,“ dodává Jan Katauer.

Jan Pekař
Ilustrační foto: Iva Nachtmannová, Dano Veselský

Autor je spolupracovníkem redakce.

Článek byl uveřejněn v časopisu ASB.