Fungují tepelná čerpadla v zimě? 5 mýtů a polopravd o tepelných čerpadlech!

Informace o čerpadlech v zimě se řadí mezi jeden z nejrozšířenějších mýtů a polopravd – a i vzhledem k ročnímu období je proto vhodné právě tímto bludem začít.

Mýtus 1: Tepelná čerpadla nefungují v příliš velké zimě

Realita tepelných čerpadel je taková, že čtyři země s největším podílem tepelných čerpadel jsou Norsko (60 % domácností), Švédsko (43 %), Finsko (41 %) a Estonsko (34 %). A právě tyto země se řadí i mezi ty, které zpravidla čelí nejchladnějšímu počasí v rámci Evropy.

Nedávná studie dále zjistila, že tepelná čerpadla lze úspěšně instalovat v zemích, kde se zimní teploty majoritně pohybují nad – 10 °C, což je teplota, které zřídka dosahuje většina našeho kontinentu. A i když se blíží čísla na teploměru blíží – 30 °C, čerpadla mohou být stále účinnější než elektrické vytápění. Stručně řečeno – při teplotách pod nulou venkovní vzduch a voda stále obsahují užitečné a využitelné množství energie. Klíčovým měřítkem je zde „koeficient výkonu“ (nebo COP), což je teplo, které lze vyrobit na každou jednotku energie, která se dostane dovnitř.

Například ve Finsku laboratorní testy některých předních tepelných čerpadel na trhu ukázaly, že dva modely mají COP vyšší než 2 kolem – 20 °C (roční průměr je mezi COP 3 a 4). A při – 30 °C je COP stále nad 1, takže čerpadlo stále může poskytovat teplo. Tepelná čerpadla typu země-voda se nicméně při těchto teplotách jeví o něco účinnější, protože teploty půdy se mezi sezónami tak dramaticky nemění (a zařízení nemusí používat energetické odmrazování).

Mýtus 2: Čerpadla jsou vhodná pouze pro novostavby

V Evropě je instalováno asi 20 milionů tepelných čerpadel, což znamená úsporu zhruba 54 megatun CO2, tedy pro představu zhruba roční emise celého Řecka. Řešení je to tedy lákavé s „hmatatelnými“ výsledky, často však naráží na dezinformace o možnostech instalace.

Odpověď je přitom jednoduchá – tepelná čerpadla jsou vhodná pro jakýkoliv typ budovy za předpokladu, že stávající systém vytápění nebo chlazení je kompatibilní. Je sice pravda, že často jsou čerpadla nejlepší volbou pro novostavby či komplexní rekonstrukce, které jsou dobře izolované a často disponují systémem podlahového vytápění, existují však také systémy tepelných čerpadel, které jsou zcela vhodné pro starší budovy s radiátory, i když zde vyžadují vyšší průtok.

Vládou financovaný projekt ve Velké Británii navíc ukázal, že je lze instalovat v domech všech stylů a období, od viktoriánských řadových domů přes dvojdomky z doby před druhou světovou válkou až po panelové domy z 60. let.

Mýtus 3: Tepelná čerpadla fungují pouze v dobře izolovaných domech

Tepelná čerpadla mají svá omezení a mezi to zřejmě nejvýraznější patří, že teplá voda, kterou vyrábějí, má nižší teplotu než voda z plynových kotlů, což může být problematické v objektech, kde jsou majitelé zvyklí na intenzivní vytápění vařící vodou. Teplo je tak i o něco složitější udržet, pokud objekt vymrzne nebo má velké tepelné ztráty.

Domy tedy není nutné rekonstruovat, ale je nutné počítat s komplikacemi, které může provoz vytápění tepelným čerpadlem přinést v takových domech. Nicméně pokud přijmeme opatření pro snížení tepelných ztrát (dvojitá či trojitá okna, kvalitnější izolace, správně provedené výplně otvorů ad.), pak bude čerpadlo fungovat spolehlivě a efektivně v jakémkoli objektu. A koneckonců – renovace, které snižují energetickou náročnost budovy, se vyplatí, i pokud nevytápíme tepelným čerpadlem.

Mýtus 4: Tepelná čerpadla jsou hlučná

Hluk záleží od typu čerpadla. Například tepelná čerpadla vzduch-voda, která využívají ventilátor k nasávání venkovního vzduchu, z něhož je odebíráno teplo, se dají zařadit mezi ty hlučnější. I přesto lze na trhu najít čerpadla tohoto typu s hlukem kolem 35 dB na čtyři metry, což se rovná přibližně lidskému šepotu. A to mluvíme o venkovní jednotce, která poběží zejména v zimě, kdy potřebujeme vytápět – v létě, kdy skutečně budeme venku, čerpadlo nejspíš nepoběží vůbec, a proto nebude vydávat žádný hluk.

Další typy čerpadel, tedy například země-voda nebo země-vzduch by měly být ještě o něco tišší, protože čerpají teplo z vrtu v zemi a není proto třeba venkovního ventilátoru. Nicméně, pokud by někomu naše čerpadlo vadilo, pak platí zákon č. 258/200 Sb. O ochraně veřejného zdraví, který udává, že hluku ve vzdálenosti 2 m od fasády sousedního domu nesmí být vyšší než 50 dB(A) přes den a 40 dB(A) v noci. A do této hodnoty bychom se měli bez potíží vejít s drtivou většinou čerpadel na trhu.

Mýtus 5: Tepelná čerpadla explodují

Řekněme si upřímně – exploduje spousta výrobků, od kterých bychom to nečekali. Například baterie mobilních telefonů. Tepelné čerpadlo se nicméně mezi tyto výrobky neřadí. V současnosti musí kvalitní zařízení splňovat řadu norem a certifikačních kritérií, takže jakékoli informace o explozích jsou zastaralé a lze je zařadit k pověrám 20 a více let starým.

Pokud již jde o „ověřenou“ informaci, nejspíše vznikla záměnou s informacemi o chladivech. Například propan (přírodní chladivo s číslem R-290) je hořlavá látka, která ve spojení s atmosférickým kyslíkem skutečně vytváří výbušnou atmosféru. Chladicí okruhy jsou však uzavřené a naplněné velmi malým množstvím chladiva. Propan by se tak při správné údržbě do styku se vzduchem neměl nikdy dostat – a tak ani nehrozí riziko výbuchu.

Zdroje: EuronewsGreen, Viessmann, ProTherm, StiebelEltron, Tepelka, ČEZ