Bezdotyková detekce projevů onemocnění v budovách
V současnosti nám inteligentní budovy nabízejí mnoho výhod. Asi největší je jejich schopnost ušetřit finance optimalizací spotřeby a vyšší schopností regulace jednotlivých procesů. S tím je spojeno značné pohodlí obyvatel, ať už díky komfortu prostředí nebo automatizaci některých úkonů v budově. Ke komfortu se ale může v budoucnosti přidat jeden zatím opomíjený aspekt – kontrola zdravotního stavu obyvatel samotnou budovou.
Lidské tělo je systém nekonečného řádu s obrovskou schopností regenerace a vypořádáním se s ohrožujícími stavy. Zároveň však libovolná nerovnováha v tomto systému může mít fatální následky. I při jednoduchých činnostech může člověk upadnout a poranit se (s nevratnými následky) nebo libovolná neléčená choroba, ať už z nedbalosti či z důvodu nezjištění choroby, může vést k nevratným poruchám.
Důležitá je proto detekce všech nerovnovážných stavů, které mohou v lidském těle nastat. Takový systém detekce by neměl omezovat uživatele budov (v pohybu, v komfortu apod.), proto budeme pojednávat o teoretickém návrhu bezdotykového systému. To znamená, systému, který dokáže měřit všechny vnější projevy životních funkcí nebo různých chorob bez nutnosti invazivního zásahu nebo senzorů na povrchu těla.
Měřitelné projevy jednotlivých onemocnění
Každé z onemocnění má podle mezinárodní klasifikace nemocí [1] své specifické symptomy, podle nichž je možná identifikace (diagnostika) konkrétního onemocnění. Některá z těchto onemocnění mají i projevy, které můžeme určitým (specifickým) bezdotykovým způsobem detekovat. Z tohoto důvodu jsme se zaměřili na měření vnějších projevů poruch v lidském těle, které jsou měřitelné. Mezi ně patří hlavně metody optické s použitím digitálních barevných kamer pro rozpoznání pohybů, tvarů a barev diagnostikujících určitou formu poruchy. Další metodou je rozpoznávání specifických zvuků indikujících bezproblémový chod vitálních funkcí nebo jejich selhání. Jednou z možností je i detekce teploty povrchu těla a jednotlivých částí. Taktéž je možné sledovat rozbor – ať už chemického složení vydechovaného vzduchu, moči nebo vlhkosti pokožky. Reakce na určité podněty může být použita k ověření při nejednoznačnosti, zda jde o život ohrožující stav. (Jedná se o zvukové nebo světelné sekvence a následně sledování reakcí na ně.) Za zmínku však stojí i v současnosti bezdotykově neměřitelné nebo nerealizovatelné projevy, jako jsou EKG, EEG, elektromagnetické pole lidského těla nebo teplota uvnitř těla.
Optické rozpoznávání poruchy
Vizuální projevy jsou častým symptomem velkého množství onemocnění. Toto zjištění nabízí značné možnosti včasné diagnostiky. Základem je digitální kamera a metody rozpoznávání obrazu. Díky nim lze diagnostikovat většinu vnějších úrazů, například se jedná o tržné rány, otevřené zlomeniny, popáleniny atd.
Zároveň je možné rozpoznat nemoci projevující se na kůži (změnou její barvy apod.). Samozřejmě podle barvy kůže nelze určit diagnózu, avšak indikuje možné problémy. Důležité je si uvědomit, že je třeba rozlišovat rasovou barvu pokožky, protože na jiných zabarveních se tento symptom projevuje jinak. Zároveň lidé přirozeně mění barvu pokožky podle ročního období (např. při opálení). Rovněž je možné detekovat nemoci kůže projevující se destruktivními způsoby, jako jsou různé vyrážky, podlitiny, strupy nebo otevřené rány.
Rozpoznávání obrazu [2] nabízí mnohem větší možnosti. Můžeme pozorovat rychlost vypadávání vlasů, tvorbu pigmentových skvrn nebo změny na kůži, které mohou poukazovat na nedostatek vitamínů. Jde o důležitý údaj při měřeních praktikovaných dlouhodobě. Důležitou vlastností rozpoznávání obrazu je také schopnost rozeznat jednotlivé osoby, aby byla diagnóza přirazena vždy správné osobě.
Mnoho důležitých charakteristik reflektují oči. Postavení očních bulev (normální, divergentní, konvergentní, plovoucí bulvy), stav zornic (mióza, střední, mydriáza), reakce zornic na osvětlení a korneální reflex (přítomný, vymizelý). Nestejně široké zornice svědčí o vážném stavu, zúžené o intoxikaci opioidy a heroinem, rozšířené o intoxikaci alkoholem, atropinem nebo halucinogeny. Červené bělmo zase o zánětlivých onemocněních zraku, zatímco žilnatost o nadměrném podráždění očí.
Složitější je rozpoznávání poranění svalů nebo skeletu pomocí identifikace chůze nebo držení těla a jeho geometrie. Geometrie těla se porovnává na základě vzájemné pozice jednotlivých segmentů těla [3], jejich vzájemné pozice a vyosení. Nejsložitějším úkolem pro rozpoznávání obrazu je detekce mimiky tváře, která může vypovídat o bolesti nebo rozpoznání samotných pohybů těla vedoucích například k podvrtnutí kotníku nebo jinému úrazu (ať už vlastním nebo vnějším zapříčiněním).
Sonické rozpoznávání poruchy
Při vdechu a výdechu slyšíme nad plícemi zvuky, které nazýváme dýchací šelesty. Jsou spojeny s prouděním vzduchu do plic a z plic. Dýchací šelesty jsou charakteristické pro normální i pro chorobné projevy dýchání, které zapříčiňují chorobné změny v plicích. Podle charakteru dýchacích šelestů můžeme identifikovat onemocnění plic, dýchacích cest nebo jiné nemoci provázené respiračními problémy. Hlasitost běžného dýchání se pohybuje kolem 10 dB, při respiračních těžkostech to může být více. Díky dostatečné hlasitosti dýchání a chorobných šelestů je můžeme měřit dostatečně citlivým mikrofonem a algoritmy pro rozpoznávání zvuků [5]. To umožňuje identifikovat nejen dýchání (pískání nebo chrčení), ale i ostatní zvuky, například smrkání, kašlání, a jejich intenzitu, která může prozradit nemoc.
Další možností je identifikace chrápání nebo jiných zvuků upozorňujících na přítomnost životních funkcí. Toto měření však podléhá značným chybám kvůli intenzitě hluku v okolí nebo při přítomnosti více osob. Jiná situace nastává, když systém reaguje i na podněty typu volání o pomoc, křičení při bolesti nebo reakci na konkrétní povely. Rozpoznávání řeči je možné využít i při testování reakce na podněty, kdy systém zadá otázku a následně vyhodnotí odpověď.
Rozpoznávání poruchy založené na teplotě
Lidské tělo má složitý systém pro regulaci teploty. Vyhřívá vdechovaný vzduch a ochlazuje zase vydechovaný, aby nedocházelo ke ztrátám na energii. Zároveň se snaží prokrvením celého těla nebo svalovou činností udržovat přijatelnou teplotu v celém těle, která je potřebná pro správnou činnost celého organismu. Tento složitý systém může být narušen v důsledku poranění (například masivního krvácení), podchlazení nebo vlivem různých onemocnění. Tělo se samozřejmě proti tomu snaží bránit. Při podchlazení koncentruje všechnu svou výhřevnost na životně nejdůležitější orgány, při infekci zase zvýší teplotu.
Plošné měření teploty těla a její rozložení může prozradit mnoho o zdravotním stavu, případně o konkrétním typu onemocnění. Časté uplatnění nachází například při vyšetřování a léčbě cévních onemocnění, vyšetření očí, revmatických onemocněních kloubů, kožních nemocech, jako doplňková metoda se používá při vyšetřeních štítné žlázy, při vyhledávání metastáz v krčních a axiálních lymfatických uzlinách a jiných. Zároveň pokud dojde k nečekanému úmrtí, které se nepodaří odhalit, po určité době vzhledem k prostředí klesne teplota těla pod kritickou hodnotu, kdy je už jasné, že člověk nežije. To umožňuje detekci mrtvé osoby v časovém horizontu několika hodin, a tak se eliminují časté případy, kdy se najde mrtvé tělo až po několika dnech.
Obr. 2 Vývoj teploty lidského těla během běžného dne [6]
Rozpoznávání poruchy založené na chemických rozborech
Chemický rozbor moči nám nabízí komplexní obraz o zdravotním stavu. Umožňuje zjistit choroby močových cest, pohlavních orgánů, ledvin, různé poruchy vnitřních orgánů nebo virových nemocí, popřípadě stopy jedů nebo omamných látek. Díky své univerzálnosti je i jedním ze základních vyšetření používaných při diagnostice. Nejčastěji se zjišťují hodnoty bílkovin. Dále se měří hodnota bilirubinu, jakož i hladina glukózy (u zdravého člověka se v moči nenachází podobně jako hemoglobin). Hnis v moči indikuje abscesy v oblasti močových cest, záněty močového ústrojí. Hodnota pH je asi nejdůležitější vlastností moči. Fyziologicky se pohybuje v rozmezí 5,5 až 6, u vegetariánů může být i 7. Příliš kyselé nebo zásadité pH může zkreslit stanovení jiných látek v moči [7, 8]. Při laboratorních testech se obvykle měří ještě hodnoty bílých krvinek, bakterií nebo močových krystalků. Největším problémem rozboru moči je složitost měření jednotlivých složek. Jsou potřebné specifické přístroje a indikátory, které se těžko zabudují do sociálních zařízení.
Rozbor stolice hodnotí její konzistenci a stopové prvky některých látek. Konzistence může prozradit žaludeční, střevní onemocnění nebo například otravu jídlem. U dalších látek se sledují hlavně stopy krve ve stolici nebo přítomnost parazitů. Konzistence by se měla měřit hlavně pomocí změny pH a hustoty kapaliny (ve WC). Předpokladem pro toto měření je zvýšení hustoty kapaliny v záchodě při řidší konzistenci stolice. U hustší konzistence se nemění hustota kapaliny a ani pH při zvýšené hladině. Zvratky indikuje rapidní zvýšení kyselosti kapaliny. Toto měření může celkově poskytovat dlouhodobé informace o vývoji stolice nebo při akutních stavech prudkého vyprazdňování (samozřejmě je nutná identifikace osoby, která právě byla na toaletě).
Další možností měření chemických změn je analýza koncentrace kyslíku v místnosti. Každý člověk při dýchání spotřebovává kyslík ze vzduchu a vydechuje oxid uhličitý. V průměru je to 1,0 . 10–5 kg/s oxidu uhličitého u ženy a 1,2 . 10–5 kg/s u muže. Tato změna atmosférického vzduchu indikuje přítomnost živé osoby nebo zvířete v místnosti.
Toto měření je však ztíženo několika problémy. Prvním z nich je potřeba úpravy očekávaných emisí podle počtu osob v místnosti. Druhým problémem je pomalá dynamika celého měření závislá na velikosti místnosti. Ovšem největším problémem je znehodnocení celého měření při větrání.
Rozpoznávání poruchy na základě reakce na podněty
Jedním ze základních vyšetření u úrazů nebo jiných zdravotních stavů, kdy zjišťujeme, co se poraněnému (nemocnému) stalo, je snaha o rozhovor. Tímto způsobem se zjišťuje, co se přesně s pacientem děje, co předcházelo jeho stavu atd. Zároveň hodnotíme i schopnost jasně odpovídat a bez problémů reagovat. Případná dezorientovanost, zmatenost nebo další náznaky zamlženého uvažování mohou poukazovat na šok nebo vážnější poranění hlavy. Tento test jsme schopni v našem systému vykonávat pomocí sady předdefinovaných otázek, které budou položeny uživateli budovy (pacientovi) při podezření na šok nebo poranění. Následný rozbor odpovědi, zda otázka byla zodpovězena správně a s jakou dynamikou, vyvolá příslušnou reakci (přivolání pomoci apod.). Samozřejmě že v rámci této metody je nutno předem poznat správné odpovědi na dané otázky a musí mít předřazený snímač, který vyvolá podezření na poruchu.
Další možností testování reakcí je schopnost zornic reagovat na světlo. Jejich schopnost zvětšovat se nebo zmenšovat rovněž vypovídá o mozkové činnosti i zdravotním stavu. Například ztráta tohoto reflexu může vypovídat o kómatu. V našem případě tohoto testu můžeme docílit použitím kamery a metod pro rozpoznání obrazu a možností vypnout nebo zapnout světlo, což se však nedá uskutečnit během dne, kdy nemáme možnost okamžitě vypnout světlo v místnosti nebo v exteriéru. Pokud však člověk omdlí nebo bude jinak znemožněn přímý výhled na jeho zornice, nejsme vůbec schopni tento test vykonat.
Poslední podobnou možností je test na bolest nebo pohyb. V principu jde o vyvolání reflexu na bolest píchnutím, štípnutím nebo jiným způsobem. Jeho nepřítomnost může poukazovat na poruchu mozku nebo nervových zakončení. Tento test už však vyžaduje dotek s člověkem. Můžeme ho však vyzvat, aby pohnul určitou končetinou, a následně snímat, zda byl daný pohyb vykonán.
Rozpoznávání poruchy na základě změny hmotnosti
Hmotnost člověka a hlavně její časový vývoj nás může upozornit na problémy s metabolismem, močovými cestami a ledvinami, případně trávicím ústrojím. Závisí na rychlosti, jakou k této změně dojde. V případě krátkého časového horizontu můžeme mít pádné podezření, že se jedná o poruchu. Při dlouhodobé změně můžeme upozornit jen na podvýživu, případně obezitu. Při samotném měření váhy je ideální spojit tuto metodu i s rozpoznáváním tváře, abychom odměřenou hodnotu mohli ukládat ke konkrétní osobě (popřípadě jiný systém identifikace).
Měřitelné projevy onemocnění podle MKN – 10
Každé z onemocnění podle mezinárodní klasifikace nemocí (MKN) má svoje specifické symptomy, podle nichž je možné konkrétní onemocnění identifikovat konkrétním měřením.
U všech infekčních a parazitárních onemocnění se více či méně zvyšuje teplota těla. Konkrétně v případě střevních infekčních onemocnění dochází ještě k zblednutí pokožky a nadměrnému pocení. U infekcí se způsobem přenášení převážně sexuálním stykem dochází k zakalení moči, zvýšení její pH a přítomnosti bakterií a krvi v moči. Také u virových infekcí charakterizovaných lézemi kůže a sliznice vznikají tzv. petechie, tj. tečkované krvácení na kůži, až splývavé krvácení v podkoží, tj. sufuze na celé kůži. Dále při helmintóze se mění konzistence stolice na průjem s přítomností vajíček a článků viditelných i volným okem.
U nádorů je problém měřit nějaké vnější projevy, poněvadž vznikají velmi dlouho a nemají specifické příznaky, a když už mají, je většinou pozdě. Každý nádor může, ale nemusí vyvolat symptomy jakéhokoli typu.
U onemocnění krve a krvotvorných orgánů a některých poruch imunitních mechanismů nedochází k žádnému specifickému příznaku. Nejčastější je bledost pokožky, a to hlavně u nutriční anémie, hemolytické anémie a aplastických a jiných anémií. Naopak u poruch koagulace, purpur a jiných hemoragických onemocnění dochází k začervenání, nápadnému zarudnutí hlavně tváře, ke krvácení a tvorbě modřin na kůži. Zvýšená teplota těla zase může být důsledkem určitých poruch imunitního mechanismu.
U nemocí žláz s vnitřní sekrecí, výživy a přeměny látek můžeme měřit jedině projevy jednotlivých onemocnění. U nemocí štítné žlázy se jedná o začervenání hlavně tváře, zvýšení teploty těla, pocení, třas končetin a zvýšení srdeční frekvence. V případě diabetes mellitus je zvýšená glukóza v moči, při záchvatu se může zrychlit dýchání a zhoršit reakce na podněty, protože pacient je v podstatě v kómatu. Jde o hypoglykemii nebo hyperglykemii. To se projevuje i u jiných poruch regulace glukózy a vnitřního vylučování slinivky břišní. V ostatních onemocněních této kategorie dochází k nadměrnému hubnutí nebo přibírání na váze. Zároveň se v moči nebo stolici mohou vyskytovat nebo naopak absentovat některé látky.
Duševní poruchy a poruchy chování se dají měřit hlavně pomocí změny v EEG. Jedině u poruch psychiky a chování zapříčiněných užitím psychoaktivních látek lze pozůstatky těchto látek naměřit v moči, případně je možno některé identifikovat podle tvaru a reakce zornic.
U nemocí nervového systému neexistuje žádný společný symptom. U zánětových onemocnění centrálního nervového systému se zvyšuje teplota a v pokročilém stadiu nastává kóma, pacient nereaguje na oslovení, může být přítomné i chrčení. Při meningokové meningitidě je přítomné ještě tečkovité krvácení na celé kůži. Dále při extrapyramidových poruchách a poruchách hybnosti, jiných degenerativních onemocněních nervového systému a demyelinizačních nemocí centrálního nervového systému dochází ke změnám EEG. Nakonec u epizodických a záchvatových poruch, hlavně u epilepsie, dochází k zfialovění, jsou přítomny křeče, které mohou být celého těla nebo jen v některé z končetin, pacient chrčí, dusí se a potí, nereaguje na oslovení, následně po probrání je chvilkově dezorientován, tj. nesprávně reaguje na otázky.
Jediné onemocnění, které je měřitelné u nemocí očí a jejich adnexů, je infekce oka, kdy dochází k začervenání bělma a i zvýšené teplotě. V dalších případech, například u šedého zákalu, se čočka stává neprůhlednou.
U nemocí ucha a hlavního výběžku můžeme měřit jen při infekcích zvýšení teploty nebo u ostatních reakce na konkrétní zvuk.
U onemocnění oběhové soustavy může dojít ke změně barvy pokožky, projevit se porucha i na EKG nebo na funkci některé z končetin nebo orgánu, a tedy následně i na jeho teplotě. Speciálně u ischemických chorob srdce dochází ještě k bledosti až fialovění, při infarktu myokardu může při fibrilaci nastat kolaps, pacient může chrčet, jsou přítomné studené periferie a pot. Dále u nemocí plicního oběhu je u pacienta přítomné fialovění při námaze, hlavně rtů a periferií. Nakonec u cévních onemocnění mozku pacient pociťuje slabost v některé z končetin, nemůže s ní hýbat, zároveň je oslabena schopnost pořádně mluvit nebo postižený mluví od věci.
U nemocí dýchacích cest dochází obecně ke zvýšení tělesné teploty a pískání při nádechu, respektive výdechu, v horším stadiu k chrčení.
U nemocí trávicí soustavy se setkáváme se zvýšením teploty těla, zvracením a se změnou stolice, buď zředěním, nebo naopak ztvrdnutím. Speciálně kýla břišní dutiny se ještě vyznačuje deformitou břišní dutiny. Jiné nemoci střev se projevují specifickým zbarvením stolice.
U nemocí kůže a podkožního tkaniva je nejlépe měřitelným projevem vizuální změna barvy nebo tvaru kůže. Jde hlavně o začervenání, různé typy puchýřů, strupů, vyrážek až po vypadávání vlasů nebo mokvavé rány.
U nemocí svalové a kosterní soustavy a pojivového tkaniva nemáme žádný měřitelný symptom. Opřít se můžeme jen o analýzu geometrie držení těla, chůze, případně jednotlivých pohybů.
U nemocí vylučovací a pohlavní soustavy se můžeme opřít hlavně o rozbor moči, především její hustotu, přítomnost krve a látek, které tam nemají co dělat. Selhání ledvin a urolitiáza se projevují i zastavením moči, otokem celého těla a přibíráním na hmotnosti za krátký časový úsek. Nemoci mužských pohlavních orgánů a zánětové nemoci ženských pánevních orgánů se navíc projevují zvýšenou teplotou těla.
V případě těhotenství, porodu a poporodního stavu je velmi těžké měřit nějaké projevy nemocí. U některých onemocnění se objevuje krev v moči, případně se dá změřit změna v EKG dítěte, otok dolních končetin matky nebo změna ve stazích dělohy pomocí EMG.
U některých onemocnění vznikajících v perinatální periodě, u vrozených vad, deformací a chromozómových anomálií, stejně jako v případě subjektivních a objektivních příznaků či nezařazených abnormálních klinických a laboratorních nálezů bohužel neexistují symptomy, které bychom byli schopni bezdotykově měřit. Je to způsobeno i specifičností těchto nemocí, jejich náročností při diagnostice a naší omezeností ve způsobech měření.
Při poraněních, otravách a některých jiných následcích vnějších příčin se však situace radikálně mění. V závislosti na poranění se mohou projevovat všechny možné měřitelné příznaky – od vizuálního detekování začervenání, zblednutí až po zmodrání, krvácení nebo modřiny a podlitiny. Dále je možné zvukové rozpoznávání chrčení až dušení nebo křičení bolestí. Sledovat můžeme snížení teploty těla při hemoragickém šoku, přítomnosti krve v moči nebo stolici, průjmy až zvracení a nadměrné pocení při šoku, případně slabé reakce na podněty nebo detekce změn v EKG nebo EEG. Většinou jsou tato poranění provázena také bolestí, která může dopomoci k jednoznačnému specifikování.
Vnějšími příčinami nemocnosti a úmrtnosti nemá velký význam se v naší práci zabývat, protože není v naší moci na ně včas reagovat monitorovat celou planetu. Zároveň jsou důsledkem těchto příčin již některé z výše zmíněných chorob.
Závěr
V rámci inteligentní budovy se dosud nesetkáváme se systémy, jež by upozorňovaly obyvatele na nemoc, která v nich začíná propukat, nebo přímo na blížící se selhání jedné ze základních životních funkcí a následně přivolaly pomoc.
Tento systém by neměl omezovat uživatele budov (v pohybu, v komfortu apod.), proto by měl být systém detekující zdravotní stav uživatele budovy založen na principu bezdotykového měření. To znamená systém, který dokáže měřit všechny vnější projevy životních funkcí nebo různých nemocí bez nutnosti invazivního zásahu nebo senzorů na povrchu těla.
Každé z onemocnění má podle mezinárodní klasifikace nemocí své specifické symptomy, podle nichž je možná identifikace (diagnostika) konkrétní nemoci. Některé z těchto nemocí mají i projevy, které můžeme určit (specifickým) bezdotykovým způsobem.
Chemické rozbory jsou v tomto směru poměrně složitá měření podléhající značné chybě hlavně kvůli ovlivnění prostředím. Spojením zmíněných měřicích aplikací je možné vytvořit zařízení schopné detekovat všechny projevy selhání životních funkcí. Zároveň je tu možnost rozpoznání velké škály onemocnění udaných v mezinárodní klasifikaci nemocí.
Poslední popsaná měření je vhodné používat spíše jako doplňky diagnostiky. Velký přínos by mělo i zlepšení vlastností měření chemických rozborů moči, neinvazivního chemického rozboru krve nebo elektromagnetického pole člověka. Měření jednotlivými metodami, zhodnocení naměřených dat a praktická realizace konečného zařízení jsou úkoly, které je nutné rozpracovat a tvoří výzvu pro budoucnost.
Podnětem pro pokračování vývoje zařízení pro bezdotykovou detekci symptomů onemocnění je jeho vysoký praktický význam. Jedná se hlavně o péči o nemocné lidi (v domácí léčbě), na pracovištích, kde musejí být zaměstnanci bez zdravotních problémů, nebo i v nemocnicích, kde je nedostatek zaměstnanců, kteří by neustále dávali pozor na každého pacienta. Zároveň si toto zařízení může najít cestu i do běžných domovů nebo kanceláří jako zařízení včasného varování před hrozící chorobou nebo selháním.
Literatura
1. Medzinárodná klasifikácia chorôb – MKCH 10, Národné centrum zdravotníckych informácií [online]. Dostupné na internetu:
2. Pavlovičová, J., Patrik, M., Polec, J. 2005. Číslicové spracovanie obrazu. Bratislava: Slovenská technická univerzita, Fakulta elektrotechniky a informatiky, 2005. 95 s.
3. Slaná, L.,: Detekcia a sledovanie ludskej postavy v sekvencii obrazov. Diplomová práca. Bratislava: Univerzita Komenského, Fakulta matematiky, fyziky a informatiky, Katedra aplikovanej informatiky, 2006. 67 s.
4. Man-Systems Integration Standards. Anthropometry and Biomechanics, NASA [online].
5. Maťuš, M.: Klasifikace různých zdrojů zvuků pomocí metod umělé inteligence v průmyslu komerční bezpečnosti. Diplomová práce. Zlín: UTB, Fakulta aplikované informatiky, 2010. 92 s.
6. Post mortem interval, forensic medicine resources for medical students [online].
7. Výsledky laboratórnych testov – moč. Ronnie.cz [online]. http://medicina.ronnie.cz/c-551-vysledky-laboratornych-testov-moc.html
8. Vyšetrenie moču. Kardioklub SK [online]. Dostupné na internetu: http://www.kardioklub.biznisweb.sk/info/o-vysetreniach/vysetrenie-mocu/
9. Patel, A. L., Harris K., Thach, B. T.: Inspired CO2 and O2 in sleeping infants rebreathing from bedding: relevance forsudden infant deathsyndrome [online]. Dostupné na internetu: < http://jap.physiology.org/content /91/6/ 2537.full>
Ing. Stanislav Števo, Ph.D., Bc. Marek Vnuk
Recenzoval: Ing. Peter Hamerník
Obrázky: autoři
Ilustrační foto: Teco
Autoři působí v Ústavu řízení a průmyslové informatiky Fakulty elektrotechniky a informatiky Slovenské technické univerzity v Bratislavě.
Článok bol uverejnený v časopise TZB HAUSTECHNIK.
