Nudí vás klimatizace? Vyzkoušejte způsoby, které používali naši předkové

Vedro je něco, s čím lidé zápasí od pradávna, a to nejen kvůli vlastní potřebě se ochladit, ale také z důvodu dlouhodobého skladování potravin. Každá kultura má přitom vlastní důmyslné metody, jak udržovat objekty chladné – a tyto metody, bohužel, často závisí přímo na lokálních podmínkách.

To však neznamená, že se jimi nemůžeme inspirovat a hledat podobná řešení i v našich podmínkách. Právě zkušenosti našich předků jsou to, co nás může posunout dál, zejména pokud hledáme udržitelné alternativy k současným řešením.

Chlazení odpařováním

Starověký Egypt, Persie a Indie
Starověcí Egypťané, Peršané a vlastně i Indové používali porézní hliněné hrnce naplněné vodou. Jak se voda vypařovala, ochlazovala okolní vzduch.

Peršané
Perská architektura se vyznačovala vysokými stavbami, zvanými větrolapy či lapače větru, navrženými tak, aby zachycovaly a nasměrovaly vítr do budov, kde procházel přes kaluže vody nebo přes vlhké tkaniny a ochlazoval vzduch odpařováním.

Pasivní chlazení v architektuře

Starověký Řím
Tzv. Hypocaust System je raná forma podlahového vytápění a chlazení. Studená voda cirkuluje potrubím pod podlahami a uvnitř stěn, což pomáhá snižovat vnitřní teploty.

Indie
Složitě vyřezávané kamenné nebo dřevěné zástěny, tzv. jali, umožňují proudění vzduchu a zároveň blokují přímé sluneční světlo a snižují vnitřní teploty.

Střední východ a severní Afrika
Budovy se silnými zdmi vyrobenými z materiálů, jako je nepálené dřevo nebo kámen, poskytovaly izolaci proti teplu. Centrální nádvoří se zahradami a fontánami zlepšilo cirkulaci vzduchu a chlazení odpařováním.

Větrací techniky

Japonsko
Tradiční japonské domy využívají zástěny a posuvné dveře Shoji k maximalizaci proudění vzduchu. Použití přírodních materiálů, jako je dřevo a papír, také pomáhá při regulaci teploty.

Čína
Tradiční čínské domy byly postaveny kolem centrálního dvora, což usnadňovalo přirozené větrání a chlazení. Větrání bylo umocněno díky tzv. nebeským studnám, které sváděly horký vzduch konstrukcí k vodnímu prvku, odkud byl ochlazený distribuován po objektu.

Řecko
V oblastech, jako jsou řecké ostrovy, byly budovy často nabílené, aby odrážely sluneční světlo a udržovaly interiéry chladnější.

Chlazení vodou

Islámská architektura
Islámské zahrady a paláce často obsahovaly vodní prvky. Tyto bazény a fontány poskytovaly nejen estetickou krásu, ale také přispívaly k ochlazování okolního vzduchu.

Itálie
Římané vybudovali rozsáhlé akvadukty, aby do měst přiváděli čerstvou vodu. Veřejné fontány a vany poskytují chladná místa pro relaxaci.

Přirozené větrání

Africká architektura
Silné stěny z nepálených nebo nepálených cihel pomáhaly udržovat interiéry chladné tím, že poskytovaly tepelnou hmotu, která během dne absorbovala teplo a v noci ho uvolňovala.

Domorodá architektura
Mnoho domorodých kultur po celém světě, od Afriky po tichomořské ostrovy, používalo trávu a došky jako střechy. Tyto materiály poskytují přirozenou izolaci a usnadňují cirkulaci vzduchu.

Chladící zahrady

Španělsko
Zahrady Alhambry v Granadě jsou navrženy tak, aby maximalizovaly stín a využívaly vodní prvky k chlazení. Strategické umístění rostlin a stromů pomáhá vytvářet mikroklima, které nabízí úlevu od horka.

Persie
Návrhy perských zahrad často zahrnují čtyřdílné uspořádání s vodními kanály a bohatou vegetací, což vytváří chladné a stinné prostory.

Jak je z výčtu patrné, naši předci díky využití přírodních materiálů, architektonické vynalézavosti a hlubokému porozumění místnímu klimatu dokázali vytvořit pohodlný životní prostor, aniž by se spoléhali na moderní technologie.

Tyto časem prověřené techniky nás mohou i nadále inspirovat a pomoci nám stavět šetrněji a udržitelněji, aniž bychom museli obětovat pohodlí a komfort, na které jsme zvyklí. A to nejen v interiérech, ale i v exteriérech, kde by mohly být řešením například pro současný problém městských hotspotů.

Zdroj: BGTV Network