Parametrů vnitřního prostředí se v České republice týkají tři zákony a několik vyhlášek. Nicméně na mnoha pracovištích se tyto zákony nedodržují, což vede ke snížení tepelné pohody, a tudíž i výkonnosti osob, které v tomto prostředí pracují. Jaké jsou tedy požadavky v platných předpisech a jaké přístroje pro měření parametrů prostředí máme k dispozici?
Jaké minimální hodnoty jsou požadovány v Evropě a ve světě? V posledních desetiletích byla pozornost věnována především energetické náročnosti budov a kvalita vnitřního prostředí ustoupila do pozadí. Prudký nárůst problémů s vlhkostí a plísněmi, výskyt alergií i syndrom SBS jsou spojovány s touto skutečností. Poté co předpisy v 70. letech minulého století ovládly požadavky týkající se těsnosti budov, tepelné ochrany a úspor energie, se pozornost obrací i na kvalitu vnitřního vzduchu a na větrání. Jak se měnily požadavky na větrání během jejich stoleté existence?
V říjnu roku 2007 vstoupila v platnost vyhláška č. 277/2007 Sb., o kontrole klimatizačních systémů; účinnosti nabyla začátkem roku 2009. Tato vyhláška ukládá vlastníkům budov s klimatizačními systémy povinnost zajistit jejich pravidelnou kontrolu. V oblasti požárních odvětrávacích systémů je nejdůležitější vyhláška 246/201 Sb., o stanovení podmínek požární bezpečnosti a výkonu státního požárního dozoru (vyhláška o požární prevenci), která nabyla účinnosti už v roce 2001. Článek přináší informace o platných předpisech a požadavcích na kontrolu klimatizačních a požárních odvětrávacích systémů.
V říjnu roku 2007 vstoupila v platnost vyhláška č. 277/2007 Sb., o kontrole klimatizačních systémů; účinnosti nabyla začátkem roku 2009. Tato vyhláška ukládá vlastníkům budov s klimatizačními systémy povinnost zajistit jejich pravidelnou kontrolu. V oblasti požárních odvětrávacích systémů je nejdůležitější vyhláška 246/201 Sb., o stanovení podmínek požární bezpečnosti a výkonu státního požárního dozoru (vyhláška o požární prevenci), která nabyla účinnosti už v roce 2001. Článek přináší informace o platných předpisech a požadavcích na kontrolu klimatizačních a požárních odvětrávacích systémů.
Člověk každý den zkonzumuje kilo potravin, vypije dva litry tekutin, ale vdechne až 25 kilogramů vzduchu. Proto je důležité vědět nejen to, co konzumujeme, ale i to, jaký vzduch dýcháme. A protože přibližně 90 % času trávíme ve vnitřním prostředí, je jeho kvalita velmi důležitá pro naši pohodu i zdraví. Švédská společnost Camfil Farr připravila velkou kampaň, jejímž cílem je upozornit na význam kvality vzduchu a podpořit názor, že čistý vzduch je jedním z lidských práv. V rámci kampaně společnost v březnu tohoto roku vypravila speciální kamion, který bude následující tři roky cestovat po evropských metropolích. Kamion představuje plně vybavenou mobilní laboratoř, která měří čistotu vzduchu a názorně ukazuje, jak fungují filtrační systémy.
S neizotermním prouděním se setkáváme v technické praxi běžně. Při teplovzdušném vytápění jde o základní jev, který je s tímto systémem spojen. Ale i při vytápění s převážně konvektivním přenosem tepla dochází k neizotermnímu proudění – u otopných těles vzniká proudění vzduchu vyvolané rozdílem teplot. Při výzkumu dynamického chování otopných těles na Ústavu techniky prostředí FS ČVUT byl na získaných termogramech mimo jiné viditelný i ohřátý vzdušný proud nad horním okrajem sledovaného otopného tělesa, což bylo impulsem k napsání tohoto článku.
Kvalita vnitřního vzduchu závisí na kvalitě venkovního ovzduší, intenzitě větrání a produkci škodlivin. V pobytových prostorách jsou zdrojem škodlivin především lidé a jejich činnost, dále škodliviny uvolňované ze stavebních materiálů, při čištění a údržbě interiérů. Vliv může mít také špatná údržba technických zařízení v budově.
Netěsnosti ve stavební konstrukci mohou výrazně ovlivnit tepelné ztráty, povrchové teploty, vlhkostní režim konstrukce a vzduchovou neprůzvučnost. V případě tepelných ztrát jde o nadměrnou filtraci studeného, respektive teplého vzduchu zvenku, který je třeba tepelně upravit – v zimě ohřát, v létě ochladit.
Vzhledem k rostoucím cenám energie je v současnosti při navrhování budov kladen důraz především na tepelně-technické vlastnosti stavebních konstrukcí a oken. Moderní okna jsou často vybavena kvalitním těsněním apod., které zabraňuje infiltraci venkovního vzduchu. Účelem takto vybavených oken je snížení tepelné ztráty větráním na minimum. Výsledkem je však často nedostatečné větrání obytných budov s negativními dopady, jakými jsou vyšší koncentrace škodlivin, zvýšená vlhkost, případně výskyt plísní.
A právě proto byste měli mít klimatizaci. Že to nedává smysl? Ukážeme vám, že ano. Klimatizace totiž najdou uplatnění po celý rok.
Lidé v současnosti tráví většinu dne v budovách – na pracovišti nebo ve škole a následně ve svém domově. Z tohoto důvodu by měl být kladen velký důraz na dobrou kvalitu vnitřního prostředí, kterou mimo jiné zajišťuje větrací systém. Přívod čerstvého venkovního vzduchu a odvod znečištěného vzduchu s vysokou vlhkostí, zápachy a výpary je třeba zajistit v každém vnitřním prostředí.
Skutečnost, že vzduch je pro život nezbytný, dostává v současnosti nový význam. Civilizační rozvoj totiž nejen znečišťuje životní prostředí, ale zároveň vytváří nástroje, kterými se proti tomuto znečištění lze bránit. Mezi takové nástroje patří i větrání. Během života se v lidském organismu ukládají látky, jejichž hlavní složku tvoří z více než 80 % vzduch. Dbá se na kvalitu vody a potravin. Hledí se však dostatečně i na kvalitu vzduchu?
Rekonstrukce větrání bytových domů je důležitou součástí celkové revitalizace bytového fondu a zateplování venkovních fasád s výměnou oken. Větrání zajišťuje přívod čerstvého vzduchu (jedna osoba spotřebuje cca 20 000 l vzduchu za 24 hodin), odvod nadměrné vlhkosti, CO2 a jiných škodlivin z bytu. Při nevhodném provedení rekonstrukce, kdy dojde k naprostému utěsnění objektu, se sníží intenzita větrání a nebude dodržena hygienicky nutná výměna vzduchu. Následkem je pak nejen nezdravé vnitřní prostředí, ale často také poškození stavebních konstrukcí vlivem vlhkosti či plísněmi.
Rekonstrukce větrání bytových domů je důležitou součástí celkové revitalizace bytového fondu a zateplování venkovních fasád s výměnou oken. Větrání zajišťuje přívod čerstvého vzduchu (jedna osoba spotřebuje cca 20 000 l vzduchu za 24 hodin), odvod nadměrné vlhkosti, CO2 a jiných škodlivin z bytu. Při nevhodném provedení rekonstrukce, kdy dojde k naprostému utěsnění objektu, se sníží intenzita větrání a nebude dodržena hygienicky nutná výměna vzduchu. Následkem je pak nejen nezdravé vnitřní prostředí, ale často také poškození stavebních konstrukcí vlivem vlhkosti či plísněmi.
Víte, že běžným větráním uniká zbytečně až 35 % energie, a tedy i nákladů na vytápění? Společnost KKH Brno přichází na český trh s novinkou - větrací jednotkou CWL od firmy Wolf, průkopníka na poli vývoje vzduchotechniky, vytápění a dalších energeticky úsporných systémů. Tato jednotka dokáže díky rekuperaci celoročně vrátit zpět až 95 % odváděného tepla.
