SBToolCZ – metodika pro hodnocení komplexní kvality budov

SBToolCZ je metodika pro hodnocení komplexní kvality budov založená na mezinárodním schématu SBTool (Sustainable Building Tool), ovšem je vytvořena pro české prostředí. Ve verzi pro stavby pro bydlení ve fázi návrhu z roku 2010 chybělo kritérium zohledňující kvalitu vnitřního vzduchu, v nově vznikající revizi je už ale zahrnuto a má i poměrně velký vliv na celkový výsledek hodnocení touto metodikou.

Metodika SBToolCZ již byla v tomto časopise představena, připomeňme si ale základní fakta. Hodnotí se v ní vlastnosti budovy (v tomto případě bytové stavby) a její vliv na okolí, na životní prostředí, sociálně-kulturní aspekty a mnoho dalšího.

Jednotlivá kritéria jsou zařazena do čtyř hlavních skupin: environmentální kritéria, sociální kritéria, ekonomika a management a nakonec se zvlášť hodnotí lokalita, kde je budova postavena. Různá kritéria mají různou váhu, a tím i možnost ovlivnění celkového skóre. Struktura kritérií zohledňuje fakt, že hodnocení probíhá ve fázi návrhu budovy, kdy nemusí být známy všechny informace o objektu. Tato metodika má kromě této častější fáze certifikace návrhu budovy i druhou fázi – certifikaci budovy, která probíhá v době kolaudace.

Záměr hodnocení
Kritérium kvality vnitřního vzduchu je zařazeno mezi sociální kritéria, protože se jím ovlivňuje pouze člověk, jeho zdraví a pohodlí. V tomto kritériu není zohledněna teplota vzduchu, protože to je parametr, který má svá samostatná dvě kritéria: tepelná pohoda v letním období a tepelná pohoda v zimním období. Nezabývá se ani únikem těkavých organických látek (VOC) a formaldehydu z použitých materiálů, protože to řeší také samostatné kritérium zdravotní nezávadnosti materiálů. S tímto kritériem dále souvisí kritérium kvality ochrany proti radonu, protože dostatečné větrání pomáhá i v tomto ohledu.

Kvalita vnitřního vzduchu je významným parametrem z oblasti kvality vnitřního prostředí, který přímo souvisí s kvalitou života v budově a případnými souvisejícími zdravotními riziky. Vysoká kvalita vzduchu ve vnitřním prostředí má pozitivní dopad na zdraví, zvyšuje produktivitu práce a přispívá k pohodlí obyvatel domu.
Kvalita vzduchu uvnitř budov je závislá na mnoha faktorech, jako jsou například kvalita venkovního ovzduší, násobnost výměn vzduchu, objemu vzduchu připadajícího na jednu osobu v daném prostoru nebo množství škodlivin, jejichž zdroji jsou lidé sami a jejich aktivity, stavební materiály, nábytek či úklidové prostředky. Vzduch v budově může být znečištěn celou řadou činitelů: oxidem uhličitým, odéry, mikrobiologickým znečištěním, pevnými prachovými částicemi a jinými alergeny, organickými těkavými látkami, formaldehydem, radonem apod.

Nicméně pro kvalitu vnitřního vzduchu neexistuje žádný obecný ukazatel. Nejčastěji je požadovaná kvalita vnitřního vzduchu vyjádřena požadovaným průtokem větracího vzduchu nebo koncentrací oxidu uhličitého ve vzduchu. Požadované větrání je založeno na zdravotních a komfortních kritériích.

Množství přiváděného vzduchu do objektů s pobytem osob by mělo být takové, aby po uvážení emisí z vnitřních zdrojů (lidský metabolismus, činnosti a procesy, stavební materiály a vybavení) a z vlastního větracího zařízení bylo dosaženo patřičné kvality vnitřního vzduchu. Základní a obecně uznávaná hodnota intenzity větrání pro odvedení běžných škodlivin v obytných prostorech se udává 25 m³/h/osoba a její splnění by mělo přibližně zajistit i koncentraci oxidu uhličitého ve vnitřním vzduchu do 1000 ppm.

Projektant může svým návrhem významně ovlivnit intenzitu větrání, nicméně se zde dostává do konfliktu s energetickou náročností, kdy při (v praxi běžném) snižování intenzity větrání dochází k úspoře energie. Zajištění dobré kvality ve vnitřním prostředí však nemusí být bezpodmínečně nákladnější a energeticky náročnější, zvláště pokud je použito inteligentního návrhu budovy a systému HVAC, spolu s pečlivým výběrem stavebních a nábytkových materiálů.

Z čeho se vycházelo
Ryze česká metodika musí samozřejmě korespondovat s českými platnými normami a jít i o trochu dál než ony. U tohoto, stejně jako u každého jiného kritéria SBToolCZ je uveden seznam literatury, která může pomoci k lepšímu porozumění tématu.

České normy a předpisy nejsou vždy zcela jednoznačné; ty nejdůležitější z hlediska vnitřního prostředí jsou ČSN 730540-2/2011 a ČSN EN 15665/Z1.

V ČSN 730540-2/2011 je například uvedeno: „Doporučená nejnižší intenzita větrání místnosti pro dobu, kdy není místnost užívána, činí 0,1 h–1. Přesněji se stanovuje… bilančním výpočtem pro zimní návrhové podmínky. Do bilance se zahrnou všechny zdroje škodlivin působící v místnosti, pokud není užívána. Do větrání se zahrnou všechny prvky, které zajišťují větrání místnosti, pokud není užívána.“

„Pro pobytové místnosti se zpravidla požaduje zajistit nejméně 15 m³/h čerstvého vzduchu na osobu při klidové aktivitě s produkcí metabolického tepla do 80 W/m² a při aktivitě s produkcí metabolického tepla nad 80 W/m2 až nejméně 25 m3/h na osobu.“

„Přirozený přívod a odvod vzduchu spárami otevíracích prvků v plášti budovy nezajišťuje větrání místností.“
Z obsáhlé ČSN EN 15665/Z1 uvedeme pouze dvě zásadní věty a tabulku.

„Základním požadavkem je zajištění trvalého větrání s minimální intenzitou větrání 0,3 h–1 v obytných prostorech (pokoje, ložnice apod.) a kuchyních. Pro vyšší požadovanou kvalitu vnitřního vzduchu se doporučuje, v souladu s ČSN EN 15251, intenzita větrání 0,5 až 0,7 h–1.“

Vyhláška č. 6/2003 Sb. kterou se stanoví hygienické limity chemických, fyzikálních a biologických ukazatelů pro vnitřní prostředí pobytových místností některých staveb (staveb zařízení pro výchovu a vzdělávání, staveb zdravotnických zařízení léčebně preventivní péče, ústavů sociální péče, ubytovacích zařízení, staveb pro obchod a staveb pro shromažďování většího počtu osob) nám v příloze č. 1 udává tento požadavek na rychlost proudění vzduchu v pobytových místnostech: 0,16 – 0,25 m/s pro teplé období roku a 0,13 – 0,20 m/s pro chladné období roku.

Hodnocení
Do hodnocení kvality vnitřního vzduchu vstupují pouze objektivně určitelné parametry, které tuto kvalitu ovlivňují nejvýrazněji. Těchto parametrů je mnoho, protože kritérium je velmi komplexní, a ne všechny mají stejnou váhu, jak bude uvedeno dále. Přidělují se dílčí kredity za:

• intenzitu trvalého větrání,
• množství venkovního vzduchu na osobu,
• větrání koupelny a WC,
• možnost regulace systému větrání a s tím související komfort, který systém poskytuje,
• použití filtrů,
• rychlost proudění vzduchu.

Trvalé větrání
Trvalé větrání je důležité zejména z důvodu zajištění odvodu škodlivin, jako je vodní pára nebo formaldehyd a VOC, které jsou produkovány i v době nepřítomnosti obyvatel, což podporují i zmiňované normy. Podmínku tohoto dílčího kritéria není nutné splnit při dlouhodobé nepřítomnosti obyvatel (například o dovolené). Intenzita větrání je vztažena k celkovému objemu bytu, nezapočítávají se jiné prostory, jako jsou společné chodby, kočárkárny, sklepy apod. Za dobrou hodnotu intenzity trvalého větrání lze podle tohoto dílčího kritéria považovat 0,3 h–1.

Množství venkovního vzduchu na osobu
Obvyklým kritériem pro návrh průtoků větracího vzduchu je předpokládaný počet osob, protože osoby jsou v obytných budovách hlavním zdrojem škodlivin. Je důležité, kolik připadá především čerstvého venkovního vzduchu na osobu. Proto je tento parametr jedním z nejčastěji využívaných i při běžném návrhu větrání. Za dobrou hodnotu (zisk 6 bodů z 10 možných) množství venkovního vzduchu na osobu lze podle tohoto dílčího kritéria považovat 25 m3/h.

Větrání hygienického zázemí
Hygienické zázemí i kuchyně je třeba větrat odlišně než ostatní místnosti, protože zde dochází k nárazovému vzrůstu zejména vlhkosti a pachů, které je třeba rychle odvést pryč. S tím by mělo být počítáno i při návrhu větrání a myslí na to i norma.

V SBToolCZ se upustilo od hodnocení větrání kuchyní a zaměřilo se na problematičtější koupelny a WC, ať už jako spojené místnosti nebo zvlášť. Za dobrou hodnotu výměny vzduchu pro nárazové větrání koupelny lze podle tohoto dílčího kritéria považovat 70 m3/h a záchodu 30 m3/h.

Komfort a regulace systému větrání
Čtvrtým z těch zásadních dílčích kritérií je komfort a regulace systému větrání. Popisuje slovně, jaký systém je pro větrání použit, jestli a jak jej lze regulovat a jaký poskytuje komfort uživatelům. Systém větrání může kromě prostého přívodu vzduchu do interiéru reagovat na přítomnost osob a podle toho regulovat průtok větracího vzduchu nebo vzduch zvlhčovat v zimním období a odvlhčovat při větším vývinu vodních par.
Nejlepší hodnocení dostane nucené rovnotlaké větrání s čidlem CO2 a vlhkosti s možností zvlhčování/odvlhčování.

Filtry
Účinnost filtrů výrazným způsobem ovlivňuje kvalitu vzduchu v interiéru zejména ve městech a stává se důležitou také s rostoucím počtem alergiků. Filtr by měl vždy zohledňovat kvalitu venkovního vzduchu a individuální potřeby obyvatel. Třídy filtrů se určují podle ČSN EN 779. Uvažuje se vždy filtrace nejnižší třídy, která se vyskytuje v posuzovaném objektu na přívodu vzduchu do obytných místností.

Rychlost proudění
Posledním dílčím kritériem je rychlost proudění větracího vzduchu. Pro komfort obyvatel je rychlost vzduchu důležitým parametrem, který se ale může mírně zvyšovat v letním období. Použité kriteriální meze proto platí pouze pro otopné období. Rychlost vzduchu ovlivňuje naše vnímání teploty i čerstvosti vzduchu a může u citlivějších osob způsobovat dokonce zdravotní problémy. Ideální rozmezí rychlosti proudění vzduchu se udává od 0,1 do 0,2 m/s.

Tato dílčí kritéria platí jak pro certifikaci návrhu budovy, tak pro certifikaci budovy. U té bude totiž bohužel ověřování probíhat v době kolaudace, bez přítomnosti osob a ne za běžného provozu, není možné provést některá nejobjektivnější měření (koncentrace CO₂, vlhkost). Proto se ve fázi certifikace budovy předpokládá většinou pouze kontrola skutečného stavu.

Závěr
V kritériu kvality vnitřního vzduchu je jistě zvýhodňováno mechanické větrání na úkor přirozeného, přičemž pouhé větrání okny dostává ve všech bodech nula bodů jako systém zaostalý, nespolehlivý a nekomfortní. Ovšem chytře navržené přirozené větrání podpořené věrohodnou simulací může získat celkově 7,6 bodů z 10 možných (ztrácí v kritériu komfortu a regulace systému větrání a v kritériu filtrů).

SBToolCZ může sloužit jako ukazatel komplexní kvality budovy pro zákazníky, což se v zahraničí u podobných metodik ukázalo jako dobrý, ekonomicky příznivý tah (například Švýcarsko). Snaží se také předbíhat vývoj norem a ukazovat směr, kudy by se měly kvalitní domy ubírat. Proto může sloužit i jako nástroj, který pomáhá projektantům navrhnout lepší budovu, příjemnější pro obyvatele a pro životní prostředí.

Literatura
1.    www.sbtool.cz
2.    ČSN 730540-2/2011 Tepelná ochrana budov.
2.    ČSN EN 15665/Z1 Větrání budov – Stanovení výkonových kritérií pro větrací systémy obytných budov.
3.    Vyhláška č. 6/2003 Sb., kterou se stanoví hygienické limity chemických, fyzikálních a biologických ukazatelů pro vnitřní prostředí pobytových místností některých staveb.
4.    ČSN EN 779 Filtry na odlučování částic pro všeobecné větrání – Stanovení filtračních parametrů.

Ing. Veronika Křelinová
Autorka působí na Katedře konstrukcí pozemních staveb Fakulty stavební ČVUT v Praze.

Ilustrační foto: archiv Duravit

Článek byl uveřejněn v časopisu TZB HAUSTECHNIK.