Solnice, České Budějovice: ­rekonstrukce kulturní památky

Solnice z roku 1531 se bezpochyby řadí mezi poklady historické architektury přesahující jihočeský region, což potvrzuje i zápis do indikativního seznamu národních kulturních památek.

I přes účelový charakter budovy je její hlavní průčelí se strmým štítem a s iluzí fortifikačních prvků včetně nefunkčních klíčových střílen esteticky velice působivé. Architektonické provedení i vysoká úroveň řemeslné práce měly v době vzniku za cíl podtrhnout bohatství městské obce.

Do dnešní doby se dochovalo takřka vše v původní podobě. Objekt nikdy nebyl zničen požárem (což je v prostředí Českých Budějovic výjimečné) a budova nebyla ani přestavěna pro jiný účel využití. Zachování této unikátní památky v její celistvosti a zpřístupnění veřejnosti bylo hlavním požadavkem i při právě dokončené rekonstrukci.

Prvořadým úkolem proto bylo nejen ponechání a konzervace jedinečně dochovaných konstrukcí a prvků (dřevěné trámy, omítky), ale i zachování halových dispozic bývalého skladiště. Toto bylo možné pouze za předpokladu propojení budovy s budovou Pivovaru Solnice, neboť zázemí, které nemuselo nutně být umístěno přímo v Solnici, bylo přesunuto do blízké provozní budovy. Nachází se v ní proto nejen pivovar, ale i skladové a kancelářské prostory, šatny i technologické místnosti (chlazení, trafostanice).

Klíčovým bodem pro uskutečnění celého záměru proto bylo vytvoření funkčního propojení obou objektů podzemním produktovodem, který byl navržen pod povrchem Piaristického náměstí. V něm je umístěno nejen potrubí, kterým proudí do výčepů pivo, ale i potrubí s chladicí kapalinou a kabelové vedení elektrické energie. Přívod piva je prezentován i v interiérech restaurace.

Dispozice

Tři podlaží Velké solnice se zachovanými halovými nečleněnými dispozicemi jsou využita jako restaurace. Přízemí je zařízeno jako pivnice, pohodlnější a intimnější prostředí bylo vytvořeno v prvním patře restaurace. Do druhého patra je situován salonek pro oddělené společenské akce. Podkroví Velké solnice funguje jako samostatný expoziční prostor.

Kuchyně pro restauraci včetně nejnutnějšího skladového zázemí a s přípravnami se nachází v prvním podlaží Malé solnice. Výdej ve druhém podlaží je obsluhován jídelním výtahem. Dále je do tohoto podkrovního podlaží situováno hygienické zázemí pro hosty a ostatní nejnutnější prostory pro provoz restaurace a místnosti technického zázemí (ostatní plochy provozního zázemí se nacházejí v budově Hroznová 34).

Požární úniková cesta, jejíž řešení bylo klíčové pro nasměrování celé rekonstrukce, je umístěna v prvním poli Malé solnice (kde jsou v únikové cestě nehořlavé konstrukce – klenuté stropy a novodobé železobetonové schodiště) – tento návrh umožnil ve Velké solnici zachovat nečleněné dispozice ve všech čtyřech podlažích a obnovit v celé budově dřevěná schodnicová schodiště.

Provozní budova – Hroznová 34

Do spodního podlaží (v úrovni původního částečně zapuštěného sklepa) byla osazena technologie pivovaru – varna, spilka, kvasné tanky.

Ve druhém podlaží se nacházejí především skladové prostory pro oba objekty a degustační místnost (ve které byl zrestaurován dřevěný pohledový bohatě vyřezávaný strop).

Podkroví tvoří jednak zázemí pro personál obou provozů (šatny, denní místnost, umývárny), jednak technologické a technické místnosti (chlazení, server, parogenerátor).

Stavební řešení

Práce v historické budově se zaměřily na zajištění a obnovu unikátně dochovaných, leč silně narušených dřevěných prvků a konstrukcí. V nezbytných případech byly vyráběny jejich repliky a částečné náhrady. Vysoce odbornou řemeslnou činností byla oprava krovu a zajištění zhlaví stropních trámů – u obojího byl před zahájením stavby konstatován havarijní stav. Na práce tesařů navazovala povrchová úprava původních trámů navržená technologem a restaurátorem.

Zdivo bylo staticky zajištěno, byla provedena opatření ke snížení jeho vlhkosti (provětrávání základového zdiva, lokálně injektáž). Mimořádná pozornost byla věnována skladbám a povrchovým úpravám (zateplení střešní roviny, skladby podlah při zachování jejich nerovnosti, obnova a doplnění historických omítek).

Technologie

Historický charakter budovy Solnice a její rekonstrukce s využitím budovy jako restauračního provozu vyžadoval zcela nový přístup také při řešení technologie chlazení, vzduchotechniky a klimatizace.
Z důvodů snížení tepelné zátěže v provozu kuchyně byla vybrána varianta indukčního varného bloku. Tím se zásadně snížily nároky na vzduchotechniku instalovanou v kuchyni, ale naopak vznikl nový požadavek na navýšení celkového elektrického příkonu budovy.

Jako optimální byla vyhodnocena varianta umístění napájecího transformátoru a zdrojů chladu v provozní budově v Hroznové ulici (Pivovar), která se stala celkovým technologickým centrem celého řešeného komplexu.

Vzniklo tak ojedinělé řešení spočívající ve vzájemném propojení budov cca 70 m dlouhým „produktovodem“ uloženým pod historickým Piaristickým náměstím. Tímto produktovodem je vedeno pivo z ležáckých tanků pivovaru do stáčecích přetlačných tanků v restauraci, elektrická energie pro napájení budovy restaurace, chlazený glykol pro klimatizaci a pro kondenzaci všech chladírenských technologií v budově Restaurace Solnice.

Dodavatelem všech chladírenských technologií byla společnost Sinop CB, a. s. Vzhledem k umístění provozů v historickém centru města bylo nutné zvolit řešení nejen s maximální účinností odpovídající nejnovějším trendům z pohledu ochrany životního prostředí, ale také velmi šetrné ke svému okolí, pokud jde o hlučnost. Byla zvolena varianta kondenzace prostřednictvím nemrznoucí směsi v „drycooleru“ umístěném na střešní terase budovy Pivovaru s pohledovým zakrytím zařízení kovovými lamelami v barvě střešní krytiny.

V letních měsících centrální chladič kapaliny s ekologickým chladivem vyrábí glykol 6 °C / 12 °C, který je používán v budově Restaurace Solnice pro vzduchotechniku, klimatizaci a kondenzaci chladírenských technologií. V budově Pivovaru slouží jako zdroj chladu pro technologický chiller s přírodním chladivem a dodává propylenglykol 0 °C / 1,5 °C. V letních měsících pracuje chiller v režimu subkritickém.

V zimních měsících a přechodných obdobích je zdrojem chladu pro technologický chiller pivovaru přímo drycooler s teplotním spádem minimálně 28/24 °C, a tedy chlazení technologie pivovaru je v režimu transkritickém a se snižující se venkovní teplotou dojde opět k přechodu do režimu subkritického.
Chladírenské technologie jsou vybaveny výměníky pro zpětné získávání tepla, a tím je maximálně využita tepelná energie vznikající chlazením.

Pivní technologie

Pro výrobu piva volil investor technologii také z pohledu energetické náročnosti a efektivity provozu. Výrobcem je německá firma Kaspar Schulz. Jedná se o předního evropského výrobce pivovarských technologií s více než třemi staletími zkušeností. První pivovar vyrobili již v roce 1677. Při výběru technologie byl kladen důraz na moderní řídicí systém, automatiku provozu a dostatečné objemy tanků pro správný technologický postup ležení vyráběných piv.

Propojením obou objektů, z nichž jeden tvoří technické zázemí a druhý restauraci, může splňovat unikátně dochovaná budova Solnice ty nejvyšší standardy nejen po stránce zachování kulturněhistorického a architektonického dědictví (citlivou rehabilitací autentických konstrukcí oživených novými prvky), ale i po stránce provozní a technické (použitím uvedených nejmodernějších technologií).