Trendy v chlazení

V oblasti maloobchodních prodejen se trendy soustředí na systémy využívající chlazení na bázi CO₂. I když tato řešení se v současnosti výrazně prosazují na japonských ostrovech, stále větší obliba „zelených“ a především úsporných řešení nahrává jejich rozšíření.

Vzrůstající zájem o chlazení prostor a regálů s potravinami můžeme sledovat v severských zemích, kde tomu nahrávají i klimatické podmínky, kdy tyto země těží z obecně chladnějšího podnebí. Nicméně rozsah pracovních teplot a jejich účinnost nebrání jejich nasazení po celé Evropě. V současnosti postupně uvolňované studie ukazují, že proti klasickým systémům lze dosáhnout ve výjimečných případech i 30% úspor.

Nejmodernější kancelářské budovy jdou obvykle cestou nízkoenergetických řešení. Ne vždy je to vhodné, ale řada lokalit dovoluje postavit skutečně soběstačné budovy. Hlavním předpokladem chlazení takové budovy není paradoxně výběr perfektní jednotky, ale především řídicího systému, který je schopen koordinovat v reálném čase činnost veškerých systémů podle změn. V úvahu musí brát i dopad slunečních paprsků, vítr, dokonce i smog. Kromě strojního chlazení je používáno často i adiabatické (odpařovací) chlazení a atmosférické hybridní chladiče a kondenzátory. Důležitým prvkem v celém řetězu chlazení je samozřejmě i volba oken a skel a využití či potlačení mikroventilace na velké ploše, ve velkém měřítku.

Diverzifikace zdrojů
Po trendu „elektřina především“ dochází u nových budov k diverzifikaci zdrojů. Výrobci jsou totiž v současnosti schopni nabídnout v podstatě stejné VRF jednotky i v provedení na plyn. Navíc jejich účinnost není menší než těch elektrických, spíše naopak. Tyto systémy samozřejmě již tradičně doplňují řešení rekuperace tepla. Pokud se podíváme vysloveně na průmyslové nasazení, a nejen v oblasti informačních technologií, která tento způsob začala využívat masivně již před lety, je tzv. free cooling. Díky relativní ekonomické nenáročnosti využívající rozdílu okolních teplot, chladicí kapaliny a termodynamiky, je s oblibou používán u budov, které je nutné chladit celoročně. Kromě řešení tvarovaných lamel a nasávacích otvorů zajišťujících zrychlení proudu vzduchu je stále častěji využíván i rozdíl tlaku mezi vnitřním a vnějším prostorem.

Lepší regulace
Nadále pokračuje snaha o zvýšení komfortu obsluhy, spojená s rozšiřováním služeb využívající „cloudové“ technologie. Konfigurace a ovládání na dálku jsou doplňovány expertními systémy, které umožňují dodavatelům řešení jak predikci chybovosti, tak například nastavení provozního režimu nebo ekvitermní křivky na základě provozních dat z instalací v podobných budovách. Tyto systémy jsou dostupné ale také majitelům budov nebo společnostem v oblasti facility managementu, které mohou shromažďovat data z různých lokalit a využívat je pro následnou analýzu či centrální řízení. Jedním z takových systémů je třeba Panasonic Smart Cloud.

Smart Grid
V tomto roce se ve větší míře ukazuje trend plánování chladicích a klimatizačních systémů již v rámci „smart grid“ řešení. Celé systémy jsou navrhovány nejen z hlediska energetické šetrnosti, ale udržitelnosti provozu. Obecně není nutné, aby byla budova co „nejspořivější“, ale co nejekonomičtější. Extrémní systémy bývají kompenzovány „průměrnými“, ovšem doplněné o podpůrné systémy, které jsou schopné zajistit přísun energie z provozu budov. Ty jsou tak vybavovány nejen tradičními zdroji, jako jsou fotovoltaické panely, ale třeba i výtahy s regenerativním pohonem, palivoenergetickými články apod.

Zdroj: materiály společnosti Panasonic
Foto a obrázky: Panasonic

Článek byl uveřejněn v časopisu TZB Haustechnik 2/2017.