Ve třech čtvrtinách veřejných budov je nezdravé prostředí

Nezdravé prostředí je v Česku ve třech čtvrtinách veřejných budov, jako jsou školy, kanceláře, zdravotnická zařízení nebo pečovatelské domy. Jde o takzvaný syndrom nezdravých budov, který nejčastěji souvisí s kvalitou vzduchu v interiéru. Nejproblematičtější jsou nově postavené nebo rekonstruované budovy, zejména pak otevřené kanceláře. Vyplývá to z údajů Znaleckého ústavu bezpečnosti a ochrany zdraví.

„Syndrom nezdravých budov popisuje nespecifické zdravotní potíže osob v budovách. Potíže nemají zjevné příčiny, ale vypadá to, že souvisejí s budovou, protože po jejím opuštění vymizí. Objevit se mohou ve všech typech nových a renovovaných budov, velkým zdrojem jsou zejména moderní administrativní budovy,“ uvedla Zuzana Mathauserová ze Státního zdravotního ústavu.

Nejčastějším problémem bývá podle znaleckého ústavu snaha o co největší tepelnou izolaci budovy. V konečném důsledku se tím omezuje možnost dostatečného přívodu čerstvého vzduchu, což se projevuje zejména v zimě. „Souvisí to s celkovou únavou a psychickým stavem zaměstnanců v tomto období. Přes zimu tráví více času v budovách než venku, méně se větrá, vzduch bývá sušší a dříve se stmívá. Typickým příkladem problémových budov jsou ještě nedávno tolik populární open space kanceláře,“ doplnila Marcela Skřehotová ze Znaleckého ústavu bezpečnosti a ochrany zdraví.

Podle Mathauserové si lidé v takto vadných kancelářích nejvíce stěžují na uměle vytvořené prostředí, protože jsou zvyklí na měnící se podmínky během dne. „Reagují také na eliminaci přirozených elektrických vlastností upraveného vzduchu, s tím souvisí i velmi častá stížnost na málo kyslíku a vydýchaný vzduch spojený s nedostatečným větráním prostoru. Částečným řešením problémů se vzduchem mohou být zvlhčovače instalované do vzduchotechnických systémů, kvůli poměrně vysoké nákladnosti však v řadě z nich chybí,“ dodala Mathauserová.

Dalšími faktory, které se na syndromu nezdravých budov podílejí, jsou podle ní nedostatečné množství světla, plísně, houby nebo roztoči a také těkavé organické sloučeniny.

Zdroj: ČTK