Základní atributy kvality vnitřního prostředí a jak je řešit

V budovách podle průzkumů trávíme až 90 % času a z toho 55 % připadá na naše domovy. Kvalita vzduchu určuje nejen komfort uvnitř budovy, ale především ovlivňuje naši výkonnost a zdraví.

Dobrá kvalita vzduchu lidem napomáhá k lepší koncentraci, přičemž špatná kvalita mentální výkonnost prudce snižuje. Tento fakt si je potřeba uvědomit hlavně ve školách, protože děti jsou obzvláště citlivé na špatnou kvalitu ovzduší.
Následující text představuje souhrn poznatků z evropských průzkumů Healthy Home Barometer a Fraunhofer IBP iniciovaných společností VELUX, který odhaluje vnímání kvality vnitřního prostředí respondenty napříč Evropou a nastiňuje i některé možnosti řešení některých problémů.

Čerstvý vzduch

Přirozené větrání představuje jeden z klíčových faktorů zdravého, a ve výsledku spokojeného bydlení. Dostatečný přísun čerstvého vzduchu v průběhu dne i noci zásadně ovlivňuje duševní pohodu a fyzickou kondici každého z nás. Na závažné zdravotní důsledky pobytu v uzavřeném prostoru, kde je špatné mikroklima, upozorňuje studie Healthy Homes Barometer 2016.

Tu zpracovala Humboldtova univerzita v Berlíně ve spolupráci se společností VELUX pro čtrnáct evropských zemí, včetně České republiky. Mezi nejzávažnější potíže patří krční či nosní infekce, ty pravidelně trápí téměř 70 % Čechů. Naopak zdravé vnitřní prostředí a dostatek čerstvého vzduchu působí jako lék – až o 15 % zvyšuje koncentraci našich dětí.

Čerstvý vzduch pro chytřejší děti

Nedostatek čerstvého vzduchu a špatné vnitřní prostředí také může zhoršovat soustředění při práci nebo učení. Podle průzkumu HHB 2016 zdravé vnitřní prostředí zvyšuje soustředění dětí až o 15 %. Na to je potřeba dbát jak doma, tak v prostorách, kde děti tráví podstatnou část dne – ve školách.

Světová zdravotnická organizace odhaduje, že se zdravotními důsledky pobytu v nedostatečně větraných prostorách domů, které trpí takzvaným Syndromem nezdravých budov, se potýká až 85 % populace především ve vyspělých zemích. Česko není výjimkou. Nezdravé vnitřní prostředí vzniká jak v moderních, tak i ve starších budovách.

Z nich se díky leckdy neodborně provedené renovaci stávají hermeticky uzavřené prostory, ve kterých špatně cirkuluje vzduch a objevuje se zvýšená vlhkost a plísně. Stejně kontraproduktivní může být i snaha po co nejvyšších úsporách energie. Na energeticky úsporné domy bychom se měli dívat z větší perspektivy, někdy není priorita ušetřit co nejvíce energie, ale radši přemýšlet o tom, jak si zajistit dobré zdraví a vyšší kvalitu života.

Evropanům chybí čerstvý vzduch

Dostatek čerstvého vzduchu je pro zdraví člověka nepostradatelný. Kvůli pobytu v nezdravém prostředí, kde chybí přísun čerstvého vzduchu, trpí velký počet Evropanů zdravotními problémy a nedostatkem duševní pohody. Každý pátý obyvatel našeho kontinentu podle studie Healthy Homes Barometer 2016 (HHB 2016) hovoří o zdravotních problémech, každý čtvrtý si stěžuje na nedostatek energie.

Z výzkumu Healthy Home Barometer, který univerzita prováděla, také vyplývá, že 82 % Evropanů žije v nevhodném prostředí, kde je zima a vlhko. V takových obydlích se zvyšuje o 50 % pravděpodobnost výskytu chorob, jako je kašel, rýma nebo chřipka. Ve vlhkých obytných prostorech se daří plísním, které uvolňují toxiny, považované za strůjce alergií a ekzémů. Špatný je i opačný extrém, a to nadměrné horko v našich domovech, který zapříčiňuje nekvalitní spánek.

Větrání pro osvěžující spánek

Průzkum HHB 2016 ukazuje, že celých 72 % Evropanů nevětrá podkrovní místnost, předtím, než se ukládají ke spánku. Místnost, ve které lidé spí, by přitom měla mít po celou noc přísun čerstvého vzduchu. Kvalitu vzduchu vyjadřuje koncentrace oxidu uhličitého.

Tento skleníkový plyn vzniká při úplné oxidaci organických sloučenin – při spalování a dýchání. V domácnosti jsou hlavním zdrojem především lidé, přispívají také zvířata, například velký pes se v tomto ohledu vyrovná člověku, a v malé míře to mohou být i pokojové květiny.

Ideálním způsobem, který zajistí obytnému prostoru přísun čerstvého vzduchu během dne, je krátké, ale intenzivní větrání. Problémem bývá zajištění větrání během noci. Zdravému spánku neprospívá ani větrání každé tři hodiny, protože dochází ke kolísání teploty a hladiny hluku.

Nebezpečná vlhkost

Loňský výzkum německého institutu Fraunhofer Institut für Bauphysik (Fraunhofer IBP) odhalil socioekonomické náklady přinášené astmatem a chronickou obstrukční plicní nemocí (CHOPN, známá také jako „kuřácké astma“). Mezi prokázané příčiny těchto nemocí patří právě také život ve vlhkých a nezdravých budovách. Náklady dosahují ročně 82 miliard eur a zahrnují přímé výdaje evropských států na lékařskou a následnou péči o pacienty v nemocnicích i mimo ně, stejně jako nepřímé náklady způsobené ztrátou produktivity.

Podle průzkumu až 84 milionů Evropanů žije ve vlhkých nebo plísní postižených domácnostech, což u nich zvyšuje riziko onemocnění respirační nemocí nebo celoživotní alergií o 40 %. V případě České republiky se jedná každého desátého občana. To dokazuje, že bydlení v nezdravých domech stále zůstává podstatným tématem, a to i přes nedávnou zvýšenou pozornost ke spojitosti mezi vnitřním prostředím domů a lidským zdravím.

Řešení? Změna legislativy

Výzkum institutu Fraunhofer IBP byl založen na průřezovém výzkumu, dotaznících a podrobných případových studiích ve 32 evropských zemích. Vyplývá z něj odhad, podle kterého by bylo možné do roku 2050 snížit počet Evropanů žijících ve vlhkých a nezdravých budovách o 50 %, což by vedlo k poklesu počtu onemocnění s tím spojenými respiračními chorobami o 25 %. V případě astmatu by pokles mohl činit 550 000 osob.

„Jsme přesvědčeni, že rozvoj respiračních onemocnění v důsledku vlhkosti v budovách může být zastaven. Nyní je více než kdy předtím jasné, že stavební legislativa by měla podporovat zdravé prostředí v uzavřených místnostech, a to jak v existujících, tak v nově postavených budovách. Tímto způsobem by se nejen zlepšila kvalita lidských životů, ale bylo by to prospěšné i ekonomicky,“ říká Klára Bukolská, architektka společnosti VELUX.

Důležitým momentem může být připravovaná novelizace Předpisů pro energetický výkon budov (EBPD) na půdě Energetické unie, která stanoví rámec pro stavební legislativu v jednotlivých zemích. Klíčové v tomto případě je, že součástí agendy jsou i nároky na prostředí v uzavřených místnostech.

Jak se bránit vlhkosti v domácnostech

Podle institutu Fraunhofer IBP je tedy vlhkost jedním z hlavních nedostatků budov v celé Evropě. Především je zapříčiněna nevyhovujícími parametry budov a zanedbáváním dostatečného větrání ze strany jejich vlastníků. V důsledku toho se šíří plísně. Riziko zasažení plísní lze však podstatně snížit volbou vhodných stavebních materiálů při rekonstrukcích.

Přirozené světlo

Dalším důležitým faktorem ovlivňujícím charakter vnitřního prostředí v budovách je osvětlení – zejména s důrazem na dostatek přirozeného světla. Až 20 % dotázaných Evropanů v rámci výzkumu Healthy Home Barometer tvrdí, že jsou závislí na užívání umělého světla v průběhu dne, a 76 % respondentů má potřebu jím svítit.

Obě fakta jsou negativní, alarmující je pak druhá hodnota – mnoho Evropanů je příliš závislých na umělém osvětlení, aniž by si to uvědomovalo. V ideálním případě je třeba myslet na vytvoření dostatečných světelných podmínek v interiéru novostavby i rekonstruovaného objektu již ve stadiu projektování.

Světlo jako lék

Denní světlo má na člověka značný vliv. Potvrdilo to 37 % Evropanů – pokud jejich obývací pokoj není dostatečně prosvětlený, vitálně se cítí buď zřídka, nebo vůbec. Nic však není ztraceno. Studie ukazuje, že Evropané se dokáží ze svých chyb poučit.

Když zjistí, že žijí ve špatných světelných podmínkách, jsou velmi motivovaní jednat a změnit svoji situaci. Až 74 % z těch, kteří nemají dostatek denního světla ve svém obývacím pokoji, považuje za velmi důležité zajistit více denního světla v interiéru, když renovuje svůj příbytek.

Proč je denní světlo tak důležité?

Přirozené světlo je výjimečným prvkem, který má pozitivní vliv na zdraví člověka. Je to zejména tím, že udržuje jeho cirkadiánní rytmy a synchronizuje je s přírodou. Aby lidské tělo správně pracovalo, mělo by denně vnímat intenzitu světla. Díky tomu i člověk ví, kdy by měl začít odpočívat a naopak kdy se nastartovat do nového dne.

Denní světlo má pozitivní vliv na psychickou i fyzickou stránku člověka. V minulosti už bylo prokázáno, že dostatek denního světla v kanceláři dokáže zvýšit produktivitu pracovníka až o 15 %. Pozitivně ovlivňuje všechny věkové kategorie, zejména děti. Jeho nedostatek však může způsobovat poruchy spánku, zvýšit hladinu stresu, podporovat obezitu a únavu.

Charakteristickým onemocněním, které je spojené s nedostatkem denního světla, je sezónní afektivní porucha (SAD) – jde o poruchu nálady, která vzniká v souvislosti se změnou ročních období. „Z hlediska lidského zdraví je významná adekvátní expozice dennímu světlu, a to konkrétně to, zda mu jsme vystaveni v optimální míře a správném čase.

Jinak může dojít k narušení tzv. cirkadiánních rytmů. To může mít za následek nespavost, únavu, změny v metabolismu a imunitě, dokonce i poruchy nálady,“ vysvětluje prof. RNDr. Helena Illnerová, DrSc., emeritní vědecká pracovnice Akademie věd České republiky.

Pro lepší pochopení vlivu vnitřního prostředí na zdraví musíme vzít v úvahu množství vzduchu, který člověk během jednoho dne spotřebuje. Jde o 12 000 litrů, tedy asi 15 kg. V nevětrané místnosti se zvyšují koncentrace plynných organických i anorganických látek, prachu (pyl, roztoči) a vlhkost. Výskyt takových alergenů způsobuje astma, kašel a potíže s dechem. S kvalitou vnitřního prostředí souvisí i vlhkost, která by se optimálně měla pohybovat kolem 45 %.

Jak na to

V dubnu 2016 završila skupina VELUX v Belgii projekt na renovace budov RenovActive, založený na zásadách aktivního domu se zaměřením na architektonické kvality budovy, lidské zdraví, komfort a kvalitu života, energetickou efektivitu a ekologický přínos.
Klíčovým prvkem v modernizaci je předcházení vnitřní vlhkosti a plísním, které zabezpečuje přirozené a nepřetržité proudění čerstvého vzduchu v budově. O projektu RenovActive se můžete dočíst více na stránkách společnosti VELUX.

Osm nejdůležitějších faktorů pro spokojenost Čechů s bydlením

•    velikost domova
•    stav budovy
•    kvalita spánku
•    vnitřní klima – teplota a čerstvý vzduch
•    denní světlo
•    energetická úspornost
•    vztahy se sousedy
•    vlhkost

Automatický řízené větrání snižuje obsah CO₂ ve vzduchu

Krátkodobé periodické větrání, zajišťované automatickým otevíráním střešního okna každou hodinu na 3 minuty, sice snížilo konečnou koncentraci CO₂ na 1358 ppm, nicméně průvodní jevy tohoto větrání, jako bylo kolísání teploty nebo zvuk otvíracího mechanismu, nebyly pro uživatele bytu zcela komfortní. Při nastavení jiného režimu větrání, kdy by se okna neotevírala po tak krátké době a zůstala déle otevřená, by byly jak kvalita vnitřního prostředí, tak spokojenost obyvatel bytu vyšší.

Závěr

Všechna tato zjištění poukazují na fakt, že nezdravé vnitřní prostředí budov se stalo celoevropským problémem. Setrvalý nárůst s tímto souvisejících onemocnění se stává pro evropské ekonomiky strašákem, jenž dokáže jednotlivým státům vyčerpat mnoho rezerv určených na péči o nemocné. Další vysoké ztráty představují nepřímé náklady spojené s poklesem produktivity.

Aby se tento trend podařilo zvrátit, je potřeba – kromě případných legislativních změn – šířit osvětu a nabízet řešení, ať už formou správného větrání (řízeného či pasivního), nebo v případě nemocí vyplývajících z nedostatku denního světla, prosvětlením interiérů. Zkušenosti dánského výrobce střešních oken ukazují, že tato řešení nalézt lze a jejich efektivita se ukáže v relativně krátké době.

Zdroj: Výsledky pilotního měření kvality vzduchu ve školním a domácím prostředí v ČR, Katedra TZB ČVUT v Praze pro VELUX, 2012

Z materiálů společnosti VELUX

Článek byl uveřejněn v časopisu TZB Haustechnik 1/2017.