Vytápění a chlazení budoucnosti: systém BKT
Systém celoplošně temperovaného stropu má před sebou podle všech předpokladů skvělou budoucnost. Již před lety se začal objevovat ve větší míře u administrativních a veřejných budov, ale nyní se zájem architektů a hlavně projektantů obrací směrem k bytovým domům.
Hlavní pozornost je upřena na ekonomiku a efektivitu provozu, neboť s tímto nízkoteplotním systémem je možné při kvalitně navržené architektuře a technologii dosáhnout vynikajících výsledků tepelné zátěže na m2.
Připomeňme krátce, že systém vytápění a chlazení BKT firmy REHAU, převzato z německého Beton Kern Temperierung, je založen na principu akumulace tepla silných betonových konstrukcí (cca 25 cm), prostřednictvím potrubí, které je vloženo do stropní konstrukce před betonáží, ve kterém během provozu proudí chladicí nebo teplonosná látka. Naakumulované teplo je dle potřeby celoplošným sáláním následně předáváno do místnosti.
Efektivita na prvním místě, komfort na druhém
Principiálně je sálavý způsob vytápění a chlazení velice komfortní a pocitově velmi příjemný pro člověka, ale hlavně je nesrovnatelně zdravý. To proto, že nezpůsobuje ani při chlazení nepříjemné teplotní rázy, jako u běžné klimatizace, a nevíří se při něm prach.
Když si uvědomíme, že člověk skoro 90 % času pobývá v budovách, nejen v práci, ale i doma, pak je to přínos obrovský. A nejzajímavější na tom všem je, že energetická úspora je v současných podmínkách na trhu s energiemi hozenou rukavicí všem konkurenčním systémům.
Přestože za dokonalý systém se považuje kombinace podlahového vytápění a stropního chlazení (takové projekty bytových domů jsou již realizované), z ekonomických důvodů se projektanti často přiklánějí k jednoduššímu a dodejme i rozšířenějšímu systému BKT. V ideálním případě je zdrojem energie tepelné čerpadlo s chladicím modulem, ale dobře může posloužit rovněž kondenzační plynový kotel.
Každopádně se jedná o nízkoteplotní systém, u něhož se vstupní teplota topného média pohybuje např. okolo 28/23 °C, respektive 18/20 °C při režimu chlazení.
Kvalita projektu hraje roli
Předpokladem efektivního provozu u takto projektovaného bytového domu, s ohledem na investiční náklady, je spojení moderní architektury a špičkové technologie. Projekt by měl v prvé řadě zohlednit, aby se dům v létě nepřehříval (účelné stínění), a naopak v zimě maximálně využil přirozených tepelných zisků ze slunce (např. bohatě prosklené lodžie).
Technicky je nejdůležitější správně navrhnout rozložení topných okruhů včetně jejich celkové délky. A samozřejmě nesmí chybět chytrá regulace, která bude reagovat na aktuální klimatické podmínky v kontextu s potřebami uživatelů jednotlivých bytů. Je vyzkoušené, že i bytový dům je možné navrhnout také v pasivním standardu s použitím tepelného čerpadla a to dokonce při rozumných investičních nákladech.
Vždyť se ušetří nemalé peníze za konvenční zdroje tepla, rozvody, radiátory apod. Jeden příklad za všechny: jeden konkrétní bytový dům byl naprojektován tak, že jeho tepelná ztráta činí pouhých 12 kW, přičemž každý byt má svou vlastní regulaci – nejmodernější systém NEA SMART 2.0. Když si uvědomíme, že budovy spotřebují celosvětově až 40 % veškeré energie, jsou takto navržené systémy obecně maximálně ekologické.
Co víc si přát? Dodejme ještě, že kromě příznivých matematických výpočtů a čísel jsou systémy celoplošného vytápění a chlazení přínosem také po stránce designu. Prostor, ve kterém je veškerá technologie vytápění/chlazení ukryta v konstrukci, je pak využitelný na 100 %.
Přiznejme, že každý centimetr k dobru je plus pro developera i uživatele. Někdo může třeba namítnout, že betonový strop, třebaže je vyroben z pohledového betonu, je pro bytovou výstavbu nevhodný, zejména kvůli akustickým vlastnostem (beton je tvrdý). I to lze ale úspěšně vyřešit, a akustické vlastnosti vylepšit – například povrchovou úpravou.
Sečteno podtrženo, všechny výhody systému BKT u projektů bytových domů jednoznačně převažují, a proto můžeme mluvit o tom, že se jedná o systém budoucnosti.
ZDROJ: PR článek společnosti REHAU
