Elektrické vytápění ve starších bytech
V dnešní době stále stoupá zájem o výhodnou koupi starších nemovitostí s vizí jejich rekonstrukce. Lidé často vyhledávají menší bytové jednotky, ať už pro vlastní bydlení, či jako investici. Jak se ale zachovat v případě, že na zevrubnou rekonstrukci si musí byt nejprve „vydělat“? Majitel staršího bytu se v takové situaci většinou neobejde bez počáteční investice do zcela nezbytných prvků, které umožňují byt pohodlně užívat. Jedním z nich je bezesporu vytápění. Zejména v činžácích z první poloviny minulého století často narazíme na několik desítek let stará akumulační kamna. Vyzpovídali jsme odborníky v oboru elektrického vytápění i pojištění nemovitostí.
Jak by si měl v optimálním případě počínat majitel staršího bytu, ve kterém jsou původní akumulační kamna ve špatném či nefunkčním stavu? Je rozumné zvolit variantu opravy starých akumulačních těles? Jaké jsou klady a zápory této varianty?
Oprava starých akumulačních kamen není obecně doporučována, ale samozřejmě záleží na typu závady. Obecně mezi mínusy pro řešení opravou můžeme počítat: problematický způsob demontáže a zpětně kompletace tělesa, obtížnou zpětnou kompletaci obvodového pláště, který bývá často zkroucený vlivem vysokých teplot, špatnou manipulaci s kamny, určitě také zastaralé a nevyhovující tepelnětechnické vlastnosti a nízkou účinnost oproti dnešním výrobkům. Po odstranění jedné závady je tu navíc vysoká pravděpodobnost dalších navazujících závad. Ke kladům hovořícím pro opravu můžeme počítat nižší aktuální investiční náklad než při pořízení nových kamen a nižší náklady na dopravu a přepravu materiálu.
Na co doporučujete dát si v takovém případě především pozor?
Vybrat si autorizovaný servis výrobce kamen. Pokud je vůbec ještě na trhu.
Jak dlouhou životnost ještě mohou mít opravená akumulační kamna?
Reálná životnost akumulačních kamen je patnáct až dvacet let. Jejich životnost ovlivňují faktory jako prašnost, umístění nebo nároky na provoz. Následná životnost po opravě je individuální a nelze ji přesně specifikovat. Nepsaným pravidlem je, že výrobce drží náhradní díly zhruba ještě deset let od ukončení výroby. Takže životnost třicet let starých akumulačních kamen se blíží nule.
Co je dobré vědět ohledně bezpečnosti v takovém případě?
Opravu musí provádět certifikovaná osoba. Snižuje se tím případné riziko požáru či úrazu elektrickým proudem.
Co by obnášela varianta výměny starých kamen za soudobou alternativu? Jaké jsou v takovém případě možnosti a jaké cenové relace?
Výměna starých kamen za nová znamená demontáž původních a napojení nových s využitím stávajícího připojení. Cena nejběžněji montovaných akumulačních kamen o výkonu 3 kW se pohybuje mezi 14 000 až 18 000 Kč bez DPH. Repasovaná kamna bývají samozřejmě levnější, ovšem záruka bývá v takovém případě pouze jeden rok.
Jsou zde i další možnosti elektrického vytápění kromě opravy nebo výměny za současnou verzi akumulačních kamen? Jak v tomto ohledu najít nejlepší poměr cena/výkon?
Investičně nejdostupnější je výměna za přímotopná tělesa nebo infrapanely. Není nutno dělat teplovodní rozvody, ale provozní náklady jsou vyšší cca o třetinu než u akumulačního vytápění. Dále tepelné čerpadlo vzduch–vzduch, které navíc umožňuje i chlazení místností. Jedná se již o finančně náročnější investici, ale provozně sníží náklad zhruba o 50 %. Nevýhodou může být umístění venkovní jednotky. Určujícím faktorem spotřeby a ceny je samozřejmě také tepelná ztráta objektu.
Nebo je lepší přejít na zcela jiný typ vytápění, než na elektrické?
Je třeba si uvědomit, že při přechodu z akumulačních kamen například na vytápění plynovým kondenzačním kotlem, elektrokotlem či tepelným čerpadlem vzduch–voda musíte počítat s velkým zásahem do konstrukce obytných prostor z důvodu nutnosti zavedení teplovodní otopné soustavy. S tím samozřejmě souvisí i vyšší pořizovací náklady.
Když si chce majitel svoji nemovitost pojistit ještě dříve, než bude topení opraveno či nahrazeno novým, jak se k takové situaci postaví pojišťovna?
Systém vytápění je součástí bytu, nikoli domácnosti. Majitel bytu je povinen udržovat je v řádném stavu a mít na ně všechny předepsané revize. V případě, že by ze závad na topení vznikla škoda, bude pojišťovna zkoumat, do jaké míry vznik a rozsah škody souvisí s provozem vadného topení. Pokud shledá, že je zde příčinná souvislost, je oprávněna krátit pojistné plnění.
Na otázky odpovídali: Ing. Petr Novotný (Stiebel Eltron), Mgr. Petr Holubec (Pražská energetika), Eva Svobodová (pojišťovna UNIQA).
TEXT: RED, FOTO: SHUTTERSTOCK
Článek byl uveřejněn v časopisu ASB 6/2017.
