Kvalita ovzduší v Praze se kvůli změně způsobu vytápění může zhoršit
Centralizované vytápění v Praze se značnou měrou podílí na tom, že se kvalita ovzduší v metropoli nezhoršuje. Pokud se však začne měnit způsob vytápění obyvatel Prahy, může to znamenat poměrně zásadní zhoršení kvality ovzduší.
Náklady na bydlení se každoročně zvyšují a občané se z pochopitelných důvodů snaží hledat úspory, kde se dá. V posledních letech se například objevují nabídky firem, které mají přesvědčit bytová družstva či společenství vlastníků o výhodnosti odpojení bytového domu od centralizovaného zásobování teplem (CZT) a vybudování vlastní plynové kotelny.
Na papíře vypadají čísla velice lákavě, bohužel mnohdy jsou některými firmami údaje značně zkreslovány, protože snahou je pochopitelně prodat kotelnu. Na jedné straně tedy velmi často dochází k předkládání nepravdivých informací o výhodnosti odpojení od CZT a na druhé straně jsou naprosto opomíjena hlediska vlivu na životní prostředí.
Decentralizované vytápění má jednoznačně horší vliv na životní prostředí. Je to dáno tím, že zdroje tepla jsou umístěny přímo ve městě, kdežto například Praha je primárně vytápěna 60 km vzdálenou Elektrárnou Mělník a teplo je následně přiváděno horkovodním potrubím.
Proto v Praze spaliny ze zdrojů CZT obyvatele nijak negativně neovlivňují. Elektrárna Mělník je mimo katastr města a další minoritní zdroje (Malešice, Veleslavín atd.) mají vysoké komíny s dobrými rozptylovými podmínkami a nejsou umístěny přímo v zásobovaných sídlištích.
Navíc pro zdroje výroby tepelné energie v soustavách CZT jsou předepsána velice striktní opatření týkající se vlivů vypouštěných spalin na kvalitu ovzduší. Jejich plnění přísně a pravidelně kontrolují příslušné orgány.
Kogenerace
V teplárnách a blokových plynových kotelnách probíhá navíc kombinovaná výroba elektřiny a tepla (kogenerace). Pražská teplárenská tak využívá palivo k výrobě dvou druhů energie, které by jinak bylo nutné vyrábět odděleně. Aby elektrárna vyrobila elektřinu, potřebuje horkou páru, která uvede do pohybu turbíny. Zbytkovou tepelnou energii nevypouští chladicími věžemi do ovzduší, ale odvádí ji tepelným napáječem do Prahy a Neratovic. Takto je maximálně využita účinnost paliva a výrazně snížena produkce emisí na území hlavního města.
Zemní plyn a vliv na životní prostředí
Zemní plyn při spalování produkuje některé nežádoucí emise, i když samozřejmě v mnohem menším množství než například uhlí. Jedná se zejména o oxidy dusíku (NOx), jichž bývá produkováno cca 200 až 220 mg/m3 plynu. Tyto zplodiny jsou obsaženy i ve výfukových plynech automobilů a znamenají značné zdravotní riziko, neboť způsobují rozklad červených krvinek. Dále je to oxid siřičitý (SO2) v množství cca 35 mg/m3 plynu.
| Příklad: Domovní kotelna pro 24 bytů (v nezatepleném domě) vyrobí obvykle okolo 550 GJ/rok tepelné energie (pro vytápění a přípravu teplé vody). To znamená, že jedna takováto kotelna může vyprodukovat až 4 114 g oxidů dusíku za rok. Přitom u menších kotlů (pro domovní kotelny o výkonu do 0,2 MW) je množství oxidů dusíku až 1,4x vyšší než u kotlů pro blokové kotelny o výkonu nad 0,2 MW. V dodatečně budované domovní kotelně v panelovém domě (v bývalé kočárkárně apod.) nelze ani instalovat plynový motor pro kombinovanou výrobu elektřiny a tepla. Je to jednak z důvodů prostorových, jednak proto, že hluk z motoru by se přenášel do bytových prostor. Oproti tomu je u zdrojů centralizovaného vytápění zavedeno (ze zákona) kontinuální měření emisí. Tyto zdroje jsou tedy mnohem šetrnější k životnímu prostředí. |
Menší zdroje = více emisí
Pokud by se rapidně zvýšil počet domovních kotelen (po odpojení od CZT), může to znamenat zcela zásadní zhoršení kvality ovzduší v těchto lokalitách. Uvedené množství spalin přitom vychází z laboratorních podmínek a zkoušek. Některé prameny uvádějí v praxi (změřeno akreditovanými laboratořemi u více než tisíce případů na kotlích různých výkonů) při spalování zemního plynu v kotlích výskyt oxidů dusíku až o 1 řád vyšší.
Odpojením od CZT se nezlepší ekologické podmínky. V případě domovní kotelny přibude další zdroj znečištění, nebo dokonce více zdrojů při individuálním plynovém vytápění v jednotlivých bytech. Je známo, že součet škodlivin na větším počtu malých zdrojích je větší než škodliviny z většího zdroje o stejném součtovém výkonu. Projevuje se to zejména při „startování“ malých kotlíků, neboť ty vlivem regulace startují častěji než větší zdroj pro více objektů či bytů.
Další komplikace znamená i dodatečné vybudování komínu pro domovní kotelnu. Obvyklé umístění na fasádě domu (pomineme-li estetické hledisko) může způsobit přenášení vibrací a hluku z kotlů do bytů, u jejichž oken komín prochází. Kromě toho se tím zhorší možnost následných úprav (zateplení) či oprav obvodového pláště domu.
Odpojení od CZT tedy rozhodně nepřináší pouze samá pozitiva, a pokud o něm majitelé domů vůbec uvažují, měli by před konečným rozhodnutím celou věc důkladně promyslet.
V případě zájmu o radu či konzultaci kontaktujte pracovníky obchodního oddělení na tel. 266 752 327 či 266 752 335. Případně na e-mailu ptas@ptas.cz.
www.ptas.cz
Zdroj: PR článek společnosti Pražská teplárenská a.s.
