Revitalizace vytápění rodinného domu
Přechod na nové energetické zdroje není u starších budov pouze otázkou ekologie nebo zvýšení komfortu. Jaké změny lze provést a jaké jsou výsledné výhody, společnost Panasonic demonstruje na revitalizaci vytápění rodinného domu z roku 1988 tepelným čerpadlem.
I když komfort a ekologie hrají při rozhodování a revitalizaci objektů velkou roli, běžně jde především o ekonomické rozhodnutí. Ceny primárních zdrojů se zvyšují a postupné zdražování vstupů k zajištění pohodlí a chodu domácnosti má i přes lokální výkyvy stabilní růst.
Řada domů, postavených v devadesátých letech minulého století, kdy vrcholila vlna výstavby rodinných domů, je nyní na hranici technologického a technického zastarání – včetně technologií pro jejich vytápění, které jsou samozřejmě i díky cenám na vstupu značnou ekonomickou zátěží rodinného rozpočtu.
Podobně na tom jsou rovněž domy postavené mezi roky 1997 až 2011, kdy nepříliš čitelná energetická politika vedla k roztříštěnosti způsobu vytápění a řada v té době podporovaných způsobů vytápění se ukazuje, bez dotační politiky, provozně neekonomická.
Před nutnost změny ve způsobu vytápění tak byla postavena řada majitelů rodinných domů. Většina z nich, podobně jako u níže představeného realizované řešení, se pohybuje v rámci průměrné zastavěné plochy, tedy od 133,1 m2 do 144,7 m2 (standard pro rodinné domy mezi roky 1997 až 2011).
Naše obydlí jsou si podobná
Ukázkový rodinný dům byl postaven v roce 1988. Má dvě nadzemní podlaží, suterén a neobytné podkroví. Celková zastavěná plocha je 140 m2, podlahová plocha vytápěných místností 300 m2. V současnosti dům obývají čtyři dospělé osoby.
Hlavní konstrukční řešení
Obvodové zdivo je tvořeno z pórobetonových tvárnic a vnější tepelné izolace o tloušťce 8 cm. Dřevěná okna byla navržena s izolačním dvojsklem.
Původní řešení vytápění
Dům byl původně vytápěn kombinací kotle na tuhá paliva (především uhlí) a ústředním elektrickým přímotopem (elektrické patrony o výkonu 2x 12 kW). V objektu byly osazeny litinové radiátory a ocelové rozvody, které zůstaly v objektu bez větších úprav ponechány dodnes.
Běžný režim vytápění
Vytápění elektrickou energií běžně probíhá v přechodném období, v zimním období i v průběhu pracovních dní. Elektrické vytápění ovšem při krátkodobém zapnutí (cca 6 hodin) nedokázalo dostatečně dům vyhřát. Navíc nebylo spouštěno v době vysokého tarifu elektrické energie, takže se dům dostatečně netemperoval.
Kotel na tuhá paliva byl používán hlavě o víkendech a ve dnech s velmi nízkou venkovní teplotou.
Ekonomika je rozhodující
Spolu s rostoucími náklady na vytápění, které byli obyvatelé nuceni vynaložit na komfortní vyhřátí domu, bylo nutné zvážit investici do revitalizace systému vytápění, a tedy i zvážit ekonomicky výhodnější alternativy. Po zvážení všech pro a proti se nakonec majitel rozhodl pro tepelné čerpadlo, a to zejména kvůli úspoře nákladů na vytápění i snadný provoz a pohodlnou obsluhu vytápění.
Stávající kotel přesto zůstal v objektu ponechán jako případná rezerva (například při dlouhodobém výpadku elektřiny) – za dvě topné sezóny, kdy je tepelné čerpadlo v provozu, však kotel zatím nebyl použit.
Okamžitý přínos, okamžité úspory
Během prvního roku vytápění s využitím tepelného čerpadla došlo k úspoře ve spotřebě elektrické energie celého domu oproti průměru z předchozích roků o 4 MWh – průměrná roční spotřeba v letech 2008 – 2012 byla 21 MWh, zatímco v roce 2013 roční spotřeba činila jen 17 MWh.
S tím byla samozřejmě spojena i úspora spotřeby uhlí, jelikož, jak již bylo zmíněno, kotel nebyl při vytápění čerpadlem použit. Uspořená částka pro daný objekt tak představuje, bereme-li v potaz pohyb cen na trhu, přibližně 30 – 35 tisíc Kč, kdy 10 – 15 tisíc připadá na nepotřebné uhlí a 20 tisíc na elektrickou energii.
Další snížení pak lze očekávat od změny technologie ohřevu TUV. V objektu byla minulou topnou sezónu provedena výměna elektrického ohřívače, současný ohřívač je tak napojen pouze na systém tepelného čerpadla.
Rychlá návratnost
Vynaložené prostředky na přechod k tepelnému čerpadlu čítaly 170 tisíc za čerpadlo a 30 tisíc Kč za instalaci. Investovaná částka se při předpokládaném vývoji cen v podstatě za 5 – 6 let vrátí.
Pohodlí, úspory a klid
Kromě finančních úspor přineslo tepelné čerpadlo i zjednodušení obsluhy celého systému. Celá starost o vytápění domu po revitalizaci spočívá pouze ve třech úkonech – zapnout systém na začátku topné sezóny, nezapomenout ho vypnout a průběžně kontrolovat například tlak vody v systému.
Během samotné sezóny byla největším zásahem drobná korekce teploty, která byla ve všech vytápěných prostorech díky tepelnému čerpadlu konstantní po celou topnou sezónu. Celé čtyřčlenné rodině obývající objekt pak systém po přidání ohřívače TUV zajistil i dostatek „okamžité“ teplé vody – což byl v předcházejícím řešení problém zvláště v době, kdy byla voda frekventovaně využívána (například ranní přípravy do školy a práce).
Článek byl uveřejněn v časopisu TZB Haustechnik 4/2018.