Termovize otopných soustav

Termodiagnostická kontrola otopných soustav je komplikovaná technická záležitost, která vyžaduje znalosti z více technických oborů. Externí termodiagnostické kontroly lze provádět například pomocí termovizní kamery zavěšené na dronu z výšky 40 až 50 metrů, což se může jevit komplikovaně (do hry vstupuje létající technické zařízení – dron), ale zároveň jde o podstatné zjednodušení kontroly (vzhledem k rychlosti provedené kontroly a ucelenému obrazu inspekce).

Termodiagnostická kamera funguje na principu zachycení elektromagnetického záření (EMZ), které se odrazí od měřeného objektu. EMZ dopadající na budovu se rozdělí na několik částí. Zjednodušeně můžeme říci, že pro správné posouzení úniků tepla jsou nejdůležitější dvě části dopadajícího, resp. odrážejícího se záření, a to:

• část EMZ pohlcovaného budovou – míru pohlcení udává tzv. emisivita materiálu, ze kterého je povrch budovy zhotoven (zde je třeba brát v úvahu i barvu povrchu);
• část odraženého EMZ – nejpodstatnější část, zaznamenatelná termodiagnostickou kamerou.

Samozřejmě při správné termodiagnostické analýze je třeba brát na vědomí další parametry měření, jako jsou teplota okolí, vlhkost vzduchu a odrazová teplota.

Termodiagnostické měření pomocí dronu (UAV)

Popis zjišťování technického stavu fasády před provedením rekonstrukce budovy (v případě, že vyžaduje rekonstrukci) – ideální případ při zjišťování technického stavu budovy, a to v navazujících činnostech, jako jsou:

• Letecká inspekce celé budovy s termodiagnostickou kamerou za účelem zjištění úniků tepla, která je prováděna v zimních měsících – v topném období, kdy je největší rozdíl teplot mezi interiérem budovy a vnějším prostředím.
• Letecká inspekce celé budovy s termodiagnostickou kamerou za účelem zjištění místa, kde se dešťová voda dostává do izolace střechy a protéká do částí pod střechou. Tato inspekce je prováděna v letních měsících a za specifických povětrnostních podmínek – samozřejmě pokud k zatékání dané budovy dochází.
• Letecká inspekce celé budovy s digitální kamerou za účelem zjištění povrchových trhlin a prasklin na fasádě budovy (obr. 3a, 3b) – tato inspekce může být prováděna i v zimních i v letních měsících.

Po vyhodnocení výsledků ze všech inspekcí je nutné předat dané zjištění (technické zprávy) majitelům budovy (resp. správci budovy) ke zhodnocení a k posouzení. Osvědčuje se, aby firma provádějící inspekci osobně vysvětlila jednotlivá zjištění a doporučila další postup. Samozřejmě finální postup a rozhodování v celé záležitosti je na majitelích budovy a správci.

Před plánovanou rekonstrukcí budovy poslouží technické zprávy z inspekcí jako podklad pro zhotovitele rekonstrukce a v dostatečném předstihu mu usnadní technickou přípravu (ukáží problematická místa a závažnější narušení vnější fasády – největší tepelné mosty, trhliny/praskliny na fasádě, průsaky vody, narušení izolace).

Po provedení rekonstrukce budovy

Po celkové nebo částečné rekonstrukci a skončení prací ze strany zhotovitele, ale ještě před předáním prací majiteli/správci budovy, je vhodné provést:

• termodiagnostickou inspekci celé budovy, jejímž cílem je:
  ○ zjištění tepelných mostů na fasádě budovy – tedy zda tepelné mosty nalezené před rekonstrukcí byly odstraněny a zda během rekonstrukce nevznikly nové;
  ○ zjištění výsledného stavu střechy budovy po rekonstrukci – stav jednotlivých částí střechy např. po odstranění nasáklé střešní izolace.
• snímání celé budovy digitální kamerou za účelem zjištění povrchového stavu fasády.

Praktické znázornění

Termodiagnostický snímek je vytvořen pomocí termokamery zavěšené na dronu (obr. 1). Na tomto snímku je jasně vidět místo, kudy teplo uniká z bytového domu (růžové čáry). T

akové úniky mohou mít za následek nepohodlí občanů, a pokud se daná situace s obytným domem neřeší, může to mít dopad i na celkový zdravotní stav majitelů/nájemníků bytů, například vlivem nežádoucího působení plísní apod.

Obdobný problém je vidět i na dalším termodiagnostickém snímku (obr. 2). Označená místa na rohu budovy představují zvýšenou teplotu vůči okolní stěně přibližně o 5 °C.

Letecká diagnostika obytné budovy pomocí dronu (UAV) s běžnou kamerou

Je to letecká diagnostika, která se od termovizní odlišuje tím, že:

• je podstatně méně náročná na analýzu pořízených snímků a videí,
• je méně náročná na přípravu samotného letu,
• je použita „běžná“ kamera, kde není třeba nastavovat parametry jako u termodiagnostické kamery.

Výstupy z letecké diagnostiky lze vidět na obr. 3a, b. K těmto snímkům a viditelným trhlinám je třeba dodat, že záběry byly provedeny v 15. patře 21patrového obytného domu. V takové výšce by bylo ze země velmi problematické zjistit rozsah a závažnost dané trhliny jak pro správce obytného domu, tak i pro majitele bytů, což vedlo k použití dronu, který umožnil detailní zjištění technického stavu fasády.

V tomto konkrétním případě bylo před samotným letem a stanovením postupu letecké práce správcem obytného domu definováno, že se na dané straně fasády s určitostí nachází tři trhliny podobného rozsahu, jako je obr. 3a, o zbylých třech fasádách nebyly bližší informace udány.

Zajištění celkového stavu fasády bylo stěžejní z hlediska oslovení stavební firmy, která by byla schopná fasádu opravit. Bez přesného počtu prasklin a trhlin a celkového detailního pohledu na danou fasádu totiž stavební firmy odmítaly vyhotovit cenovou nabídku, jelikož nebyly přesně schopny určit rozsah prací.

Po letecké inspekci celého obytného domu bylo zjištěno, že na dané fasádě se nachází ještě 14 podobných trhlin. Samotná letecká inspekce ukázala i mnoho malých trhlin, které se nacházely v blízkosti uchycení balkonů.

Závěr

Ve srovnání s náklady na celkovou rekonstrukci budovy/bytového domu jsou náklady za monitorovací služby (viz Monitorování a výstupy) zanedbatelnou částkou, která může majitelům a správcům budov ušetřit množství nepříjemností a problémů v budoucnosti.

Článek byl uveřejněn v časopisu TZB Haustechnik 3/2019.