Ticho léčí a ví o tom své obor zvaný akustika

Životní úroveň ovšem nestojí pouze na spotřebě energií. Ta je v dnešní době důležitým měřítkem, ale zapomínat byste neměli ani na své vlastní pohodlí. V rámci interiéru se tedy zaměřte na řešení akustiky a darujte si tak tolik potřebné ticho a klid. Narušuje vám domácí pohodu nadměrný hluk z okolí? Nedá vám spát strach ze zlodějů? Máte doma divoké ratolesti, které mají fotbalové hřiště doma i na terase? Zabezpečte se a ze svého domova udělejte oázu klidu, pomohou v tom i skla z Brněnského GLASSOLUTIONS, Saint-Gobain Construction Products CZ a.s.

Dlouhodobé vystavení hluku totiž může vést k poruchám soustředění a spánku i k horší imunitě. Jak se ale z jejich vlivu vymanit? Velkou pomocí mohou být okna. Každý typ skla totiž jinak zpracovává různé frekvence a volba toho správného vám pomůže eliminovat zvuky, které vás doma ruší nejvíce.

Akustika by tak podle Jaroslava Kudýna, obchodně technický zástupce, Glassolutions, měla být tím prvním, na co se při pořizování či výměně oken zaměříte.

Šíření zvuku

Akustické vlastnosti skla a potažmo okna se klasifikují jinak, pokud hovoříme o samostatném výrobku a jinak jestliže je tento zabudován do stavby. Akustické vlastnosti stěn budov se vyjadřují pomocí tzv. vážené hodnoty stavební vzduchové neprůzvučnosti (zkráceně vážené neprůzvučnosti) R‘_w [dB] a nesmějí být nižší než tabulkové normové hodnoty.

Neprůzvučnost oken a dalších jednotlivých součástí obvodového pláště se hodnotí pomocí tzv. vážené neprůzvučnosti R_w [dB]. Požadavku na zvukovou izolaci oken musí pochopitelně odpovídat i stejně přísný požadavek na zvukovou izolaci připojovací spáry.

K tomu, aby byly v budově dodrženy hygienické limity z hlediska hladiny hluku, jak to předepisuje nařízení vlády č. 272/2011 Sb. platné od 1. 1. 2011 o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací, není možné jednoduše navrhnout zasklení oken a dveří výplněmi, byť s relativně vysokou deklarovanou váženou neprůzvučností. Důležitá jsou frekvenční pásma, ve kterých zvukové vlny na budovu působí.

Jinou kvalitu hluku má městská doprava, jinou třeba hluk z výrobního provozu. Návrhu zvukově izolačního výrobku musí předcházet měření, které stanoví tzv. vnější ekvivalentní hladinu akustického tlaku LA_,out [dB]. Z této hodnoty a z požadované hodnoty akustického tlaku interiéru LA_,int [dB] se může správně stanovit požadovaná hodnota vážené neprůzvučnosti okna.

Trojsklo versus dvojsklo

Obecně platí, že záleží na frekvenci zvuku. Častým omylem bývá představa, že trojskla dokážou izolovat hluk lépe než dvojskla. Zvukový útlum oken stanovuje hodnota vzduchové neprůzvučnosti, která se určuje měřením v laboratoři.

„Uveďme si pro srovnání, že u základního dvojskla je to 31 dB, zatímco u trojskla 32 dB. To není téměř žádný rozdíl. Navíc pokud je hluk spojen i s otřesy v bezprostřední blízkosti domu, například při průjezdu těžké dopravy, může docházet k tomu, že se prostřední skleněná tabule bude otřásat, a problém se tak může ještě zhoršit.

Když si pořizujete nová okna, je nejlepší řešit akustický návrh zasklení jako úplně první – vyplývá z něj totiž požadavek na stavební hloubku rámu okna a pokud se udělá špatně, na správné sklo nezůstane dost místa,” varuje Jaroslav Kudýn, obchodně technický zástupce, Glassolutions, Saint-Gobain Construction Products CZ a.s.

Nejprve je přitom třeba si ujasnit, které zvuky se primárně snažíme potlačit. Každý typ skla zamezuje průchodu různých frekvencí jinak – některá budou lépe tlumit zvuk projíždějících aut, jiná zase křik hrajících si dětí. „V základu platí, že čím větší je tloušťka skla, tím lepší jsou akustické vlastnosti. Existuje však takzvaná kritická frekvence, v níž hrubost skla už nepomůže,” vysvětluje odborník z brněnského GLASSOLUTIONS.

V této frekvenci je sklo akusticky oslabeno a tím se sníží jeho celkový akustický výkon. Jednoduché sklo, byť hrubé, nás tedy dostatečně neochrání. „Lepší volbou proto může být sklo vrstvené, nazývané také někdy lepené, jehož součástí je akustická fólie, která zvuk absorbuje,” doporučuje Jaroslav Kudýn.

Základem jsou většinou izolační trojskla, u nichž je z vnější nebo vnitřní strany místo běžného skla použito sklo vrstvené, tedy v podstatě složené ze dvou skel. Mezi nimi je zalaminována speciální fólie, která zajišťuje snížení intenzity venkovního hluku, a to až o 70 % oproti běžným oknům. Integrovaná folie navíc výrazně ztěžuje i možnost úplného rozbití okenního skla.

Kromě toho se doporučuje okna osadit celoobvodovým kováním se třemi nebo i více bezpečnostními uzamykacími body, které zvyšují odolnost proti vloupání. I proto je takové okno vhodné využít jak v přízemí na ochranu proti vloupání, tak ve vyšších patrech, kde jsou s oblibou využívána velkoformátová okna a těmi, v případě nehody, rozhodně nikdo nesmí propadnout.

Laboratorní výsledky a realita

Šedivá je teorie a zelený strom života – to platí i o akustice oken. Výsledky naměřené v laboratořích a prezentované výrobci se mohou diametrálně lišit od měřeních v reálném prostředí v konkrétním domě.

Zjistit, jakou neprůzvučnost okno, které máme doma či které si hodláme pořídit, vlastně má, ale může být celkem oříšek. „Potíž je v tom, že jediná informace, kterou nám dodavatelé oken poskytují, bývá neprůzvučnost původního skla – tedy bez vlivu okenního rámu, těsnění a podobně – často naměřená v jednom standardizovaném rozměru. Hodnota reálného okna v našem bytě se tak může nakonec pohybovat zcela jinde,” vysvětluje Jaroslav Kudýn.

V případě izolačního skla, jehož primárním cílem je tepelná ochrana, hraje roli také rezonance mezi tabulemi. Mezera mezi skly, většinou plněná Argonem, totiž přenáší v některých frekvencích vibrace. Tento problém se dá vyřešit buď asymetrickou tloušťkou jednotlivých skel, anebo opět použitím vrstveného skla ideálně s akustickou / silence / fólií.

Hodnota tzv. vážené laboratorní vzduchové neprůzvučnosti, tedy toho, jak dobře sklo zabraňuje průchodu zvuku, se u průměrného okna s izolačním dvojsklem pohybuje kolem 30 decibelů, a čím je vyšší, tím lépe jsme před hlukem chráněni. Pro srovnání, běžná neprůzvučnost obvodové stěny se pohybuje okolo 50 decibelů. Naším cílem by tedy mělo být vybrat lepší sklo, abychom neprůzvučnost okna maximálně navýšili.

A každý decibel se počítá. Zdají se vám například tři dB jako naprosto marginální rozdíl? Není tomu tak. To je právě kouzlo akustiky. Již zmíněné tři dB může člověk subjektivně vnímat jako poloviční hlasitost. „Nepodceňte vliv každého decibelu a nezapomínejte, že i malé zlepšení může být výrazně cítit. Vyberte si kvalitní sklo a zlepšete svou akustickou ochranu.“ Dodává Jaroslav Kudýn z Glassolutions.

ZDROJ: PR článek divize Glassolutions, společnosti Saint-Gobain Construction Products CZ a.s.