Urbanismus v době klimatické změny. Kolumbijský Medellín se vzepřel vedru

Mírné klima Medellínu, někdy označovaného jako „město věčného jara“, dlouho pomáhalo přitahovat turisty po celý rok, s rostoucí urbanizací však ani toto město neuniklo efektu městského tepelného ostrova, kde budovy a silnice absorbují a zadržují teplo. V boji s tímto jevem však město ustoupilo od původních plánů a sníženého množství zeleně ve městě a zřídilo zelené koridory. Ty se ukázaly jako pozoruhodně účinné – se snížením teploty až o 2 °C v celém městě a o více než 3 °C v kritických zónách. Mohlo by jít o model pro klimaticky odolné město budoucnosti?

Medellín, druhé největší kolumbijské město po Bogotě, zahájilo svůj program „zelených koridorů“ v roce 2016 kvůli obavám ze znečištění ovzduší a rostoucího tepla. Projekt se skládá z více než 30 zelených koridorů a spojuje nově ozeleněné krajnice silnic, vertikální zahrady, potoky, parky a blízké kopce.

Zpočátku projekt zahrnoval výsadbu přibližně 120 000 jednotlivých rostlin a 12 500 stromů na silnicích a v parcích, přičemž do roku 2021 bylo po celém městě vysazeno 2,5 milionu nových menších rostlin a 880 000 stromů. Záměrem bylo propojit zelené plochy ve městě pomocí uliček a ulic vyplněných stromy a stínem. Počáteční investice do projektu stála dle místní vlády v roce 2022 celkem 16,3 milionů dolarů a roční údržba se vyšplhá na 625 000 dolarů.

Projekt se nyní stal známým po celém světě díky svým pozoruhodným výsledkům při chlazení města. Kromě snížení tepla podle odborníků napomáhá i zlepšení kvality ovzduší a do města přivedl divokou zvěř.

Problematické teplo i vzduch

Teploty nebyly jediným problémem, který Medellín sužoval. Obrovský nárůst soukromé dopravy ve městě začal způsobovat problémy s kvalitou ovzduší. Poloha města v údolí Aburrá, geografickém útvaru, který dokáže zachytit znečištění v jeho horách, situaci nepomohla. Klimatické a povětrnostní podmínky v lokalitě rovněž nejsou právě příznivé pro vertikální rozptyl znečišťujících látek.

Podle IQair, švýcarské firmy, která měří kvalitu ovzduší po celém světě, jsou roční úrovně pevných částic (PM2,5) v Medellínu, i když nejsou nejhorší v Jižní Americe, trojnásobkem povolených limitů WHO, což je více, než jaké jsou hodnoty naměřené například v Bogotě nebo Sao Paulu, ale méně než hodnoty měst, které jsou tímto problémem dobře známé – například Nové Dillí v roce 2022 naměřilo 18tinásobek ročního limitu WHO.

Nicméně během období sucha, které je shodou okolností i obdobím, kdy město čelí nejhorším vzduchových podmínkám, může Medellín dosáhnout hodnot ještě horších. Když znečištění přesáhne 38 µg/m3 (což zdaleka není nejhorší naměřená hodnota v Medellínu), systém včasného varování v údolí generuje alarm, který může vést k omezení používání aut, a radí lidem, zejména zranitelným, aby zůstali doma.

Stromy nyní používané v koridorech fungují jako „zelené bariéry“ proti nebezpečným částicím ve vzduchu a absorbují značné množství znečištění. O některých druzích, jako je mangovník (Mangifera indica), používaných v projektu Medellin bylo známo, že jsou zvláště účinné při pohlcování znečištění.

V čem ještě projekt pomáhá?

V rámci programu „Zelenější Medellín pro vás“ bylo 75 místních obyvatel ze znevýhodněného prostředí vyškoleno botanickou zahradou Joaquina Antonia Uribeho v Medellínu, aby se stali městskými zahradníky a techniky výsadby, aby vysadili a udržovali 30 zelených koridorů jako součást jejich plného provozu.

Tři roky po zahájení programu se efekt městského tepelného ostrova Medellínu snížil o 2 °C. Navzdory klimatickým změnám očekávají představitelé města během 28 let další pokles o 4–5 °C. Tím se obrací předchozí trend, kdy průměrné teploty ve městě v roce 2010 byly o celých 6 °C vyšší, než by měly být průměrné teploty v Medellínu.
Do tohoto projektu ekosystémových služeb bylo investováno 16,3 milionu dolarů, což mělo řadu pozitivních dopadů na životy a blahobyt občanů.

Bioklimatická studie odhaduje, že pouze v jednom koridoru by nová vegetace absorbovala 160 787 kg CO2 ročně v počáteční fázi života rostlin. Projekce studie na 100 let je, že by biomasa rostlin pohltila asi 2 308 505 kg CO2.

Koridory to nekončí

Vedle 30 zelených koridorů je součástí projektu také asi 124 parků, které jsou koridory propojeny a osázeny novou vegetací. Tento nárůst zeleně ve městě má také pozitivní klimatický dopad. Studie z roku 2019 z University of Engineering of Antioquia odhaduje, že pouze dva z těchto parků, kopce Nutibara a Volador, byly zodpovědné za odstranění 40 tun oxidu uhličitého (CO2) ročně z atmosféry.

Podpora místních lidí v Medellínu byla klíčová pro úspěch projektu zelených koridorů – ti si při nakládání s veřejnými penězi v posledních letech vybrali mnoho zelených iniciativ pro město. Ve skutečnosti je ambiciózním cílem Medellínu stát se do roku 2030 vedoucím městem v oblasti elektrické mobility v Latinské Americe. V posledních letech se tak obyvatelům měst a místní samosprávě podařilo prosadit elektrickou mobilitu po celém městě tím, že nahradili naftové veřejné autobusy elektrickými.

Klíčovým zaměřením je zde ekologizace a rozšíření možností veřejné dopravy, snížení znečištění ovzduší a uhlíkových emisí ve městě. V rámci projetku bylo více než 500 autobusů veřejné dopravy dovybaveno elektrickými motory, čímž se snížily emise uhlíku o více než 4 000 tun a naftové částice v ovzduší o 5,4 tuny. Podnikatelská komunita také musela přispět a nabídnout svým zaměstnancům nové možnosti mobility.

Všechny veřejné a soukromé společnosti – včetně univerzit – které mají více než 200 zaměstnanců, jsou povinny vypracovat pro svou společnost takzvaný Plán udržitelné mobility, který stanoví plány, jak zlepšit kvalitu ovzduší a zmírnit dopravní problémy ve městě. Možnosti pro zaměstnance zahrnují domácí kancelář, flexibilní pracovní dobu a spolujízdu ke snížení spotřeby paliva.

Inspirace pro ostatní

V roce 2019 město získalo cenu Ashden Award – která oslavuje transformativní klimatická řešení – v kategorii „Chlazení přírodou“. Tyto úspěchy proslavily projekt po celém světě a kolumbijská města jako Bogota a Barranquilla nyní přijaly podobné plány, přičemž Bogota plánuje zelený koridor na jedné ze svých hlavních tříd. Nedávno také největší město Jižní Ameriky, São Paulo v Brazílii, rozšířilo svou místní verzi koridorů.

Jedním z nejambicióznějších kroků k přeměně Medellínu na zelené město jsou plány místní vlády na uzavření centrálního letiště, odklonění letů na jiná okolní letiště, a přeměně lokality na park. Dosud však byl projekt zablokován místním zastupitelstvem.