V pražských bytech dýchají lidé prach, toxiny a plísně. Množství je kritické
V pražských bytech byly naměřeny kritické úrovně oxidu uhličitého, těkavých organických látek, prachových částic a plísní. Alarmující zjištění přinesly výsledky měření kvality mikroklimatu v šesti běžných a používaných domácnostech. Zvýšené množství těchto látek přitom může způsobovat vážná onemocnění.
Z údajů naměřených přístroji Univerzitního centra energeticky efektivních budov ČVUT (UCEEB) vyplývá, že vzduch v interiéru může být škodlivější v zatepleném a nadstandardně zaizolovaném bytě bez kvalitního vzduchotechnického systému než ve staré zástavbě, kde kvůli netěsnostem profukuje.
Řešením může být vedle instalace vzduchotechniky i správné provětrávání domácnosti. Kvalita vzduchu byla srovnávána ve staré zástavbě, panelovém domě, novostavbě a v energeticky úsporných projektech s automatickým systémem řízeného větrání s rekuperací tepla. Vybrané budovy se lišily lokalitou, způsobem zateplení a technikou větrání.
Podle produktového manažera JRD Petra Valeše je na výsledcích pokusu možné dobře demonstrovat, jak rychle se v domácnosti vytvoří nezdravé až toxické mikroklima, před kterým varuje. „Nevyvolává totiž jen bolest hlavy či únavu, ale může přispět ke vzniku astmatu nebo závažnějších onemocnění,“ uvedl Valeš.
Limit byl překročen dvojnásobně
Koncentrace oxidu uhličitého v noci přesahovala 3000 ppm (částic na milion) oproti doporučené hodnotě pro vnitřní prostředí 1500 ppm. „Čtyřčlenná rodina tuto normovou hodnotu překonala v nevětraném pokoji o velikosti cca 30 metrů čtverečních již za 1,5 hodiny, dvě děti ve svém desetimetrovém pokoji pak za 2,5 hodiny,“ doplnil Valeš.
Maximální doporučená hodnota pro těkavé organické látky v interiérech je 100. Naměřené hodnoty potenciálně karcinogenních těkavých látek ale běžně přesahovaly hranici 200, která je zdraví škodlivá.
Majitel JRD Jan Řežáb proto apeluje, aby si lidé pořídili čidla, která zachycují hodnoty oxidu uhličitého, těkavých látek nebo relativní vlhkosti, a poté zkoušeli různé intervaly větrání otevřenými okny či ventilací. Jako nejefektivnější ale vidí využití systému řízeného větrání s rekuperací tepla a prachovými filtry.
Řežáb spolu s ředitelem pro vědu a výzkum UCEEB Antonínem Lupíškem společně apelovali na nutnost zvýšit povědomí o zdrojích těkavých organických látek. Vedle nábytku, čalounění, koberců a čisticích prostředků jsou jimi totiž i některé plastové hračky. To podle Valeše nepřímo potvrdily výsledky měření ve dvou mateřských školách, které JRD zveřejnilo letos v dubnu.
