Větrné turbíny zabíjejí velryby: jak se australský hoax vymkl kontrole

Obrázky ukazující velrybu bez života na pláži a fotky hořící velryby vyskakující z oceánu s větrnými turbínami na pozadí – právě tyto záměrně šokující záběry stojí za jedním z nejrozšířenějších hoaxů současnosti. Snímky se totiž objevily na plakátech, cedulích a v příspěvcích na sociálních sítích v regionech Hunter a Illawarra v Novém Jižním Walesu, v Austrálii, jako součást rostoucí kampaně proti plánu australské vlády na otevření pobřežních větrných zón u pobřeží.

Zaplacená reklama, která má za cíl zastavit vybudování offshorové větrné farmy používá velryby k získání pozornosti, přestože nedisponuje žádnými spolehlivými a ověřitelnými daty, že k úrazům či úhynům velryb dochází. Vědci ovšem mají jasno: domněnka, že větrné turbíny zabíjejí velryby, není podložena věrohodnými důkazy. Mystifikátoři přitom došli tak daleko, že svá tvrzení podpořili publikací pod jménem vědce a experta na podmořský život Quentina Hanicha, který s tím přitom neměl nic společného.

Přestože v mezidobí došlo ke stažení dotyčného textu, informace se nadále šíří a posiluje kampaň podporovanou místními obyvateli, rybáři, surfaři a provozovateli cestovního ruchu proti pobřežní větrné elektrárně. Odpor k elektrárně se navíc zvětšuje nehledě na podporu průmyslu, odborů, místních poslanců a radních, univerzit a ekologických skupin. Situace došla tak daleko, že se do situace snaží vložit už i Greenpeace a Australian Conservation Foundation a kolující tvrzení, že by kvůli elektrárně zemřelo až 400 velryb ročně, vyvrátit.

Pro nezúčastněné osoby se může situace jevit jako součást výzvy, jak Austrálii posunout od převážně uhelné energie na provoz téměř výhradně prostřednictvím obnovitelných zdrojů energie. Rozhodně to ale není reakce, kterou vláda očekávala, když ministr pro změnu klimatu a energetiku Chris Bowen minulý rok nastínil návrhy na šest pobřežních větrných zón po celé zemi a tvrdil, že Austrálie má „pobřežní energetický potenciál světové třídy“ a že „jen jedna rotace jedné pobřežní větrné turbíny poskytuje tolik energie, kolik vygeneruje průměrná střešní solární instalace za jeden den.“

Opozice podporovaná koalicí

Konzultační období pro první zónu u Gippslandu ve Victorii bylo vyhlášeno s relativně malou kontroverzí. Jiná situace byla v Hunteru, kde byla v červenci vyhlášena pobřežní větrná zóna o rozloze 1800 km2, která začíná asi 20 km od pobřeží, a v Illawarře, kde končí konzultační období příští týden.

Situace dokonce došla tak daleko, že dlouholetý odpůrce obnovitelné energie a popírač klimatu Barnaby Joyce minulý měsíc na shromáždění v Port Stephens řekl, že podpora obnovitelné energie je kult a vyzval dav, aby se bránil. Obdobně Peter Dutton, politik vládnoucí koalice, který již dříve nebyl tak zcela zastáncem ochrany životního prostředí, uvedl, že se obává, že ptáci, velryby a delfíni jsou ohroženi, a že „nebyly zvažovány žádné ekologické dopady, které budou tyto obrovské větrné turbíny, 260 až 280 metrů od vody, mít na mořský život“.

Velikost odporu v Illawarře se v plné síle ukázala před dvěma týdny, když se asi 1000 lidí zúčastnilo shromáždění na Flagstaff Hill ve Wollongongu a stovky surfařů pořádaly souběžné protesty „paddle-out“ v regionech Hunter a Illawarra. Odpůrci uvedli, že jim nebyl poskytnut dostatek informací o tom, co bylo plánováno, a tak mají pocit, že vláda proces urychluje, aniž by řádně prozkoumala dopad na mořský ekosystém.

Znepokojení místní komunity pramení zejména z již předložených plánů na výstavbu 105 turbín ve vzdálenosti 14 až 30 km od pobřeží Illawarra, a to ještě před tím, než uplynulo konzultační období. Na to politici reagují, že plán není zárukou, že dojde k realizaci v této podobě a rozsahu – finální projekt bude v souladu s veřejným zájmem.

Lidé se brání nedostatku informací

Přestože bylo vyhlášeno tříměsíční období pro konzultace a vyjádření obav, zdá se, že místní byli informováni až na poslední chvíli – a to ještě nedostatečně. Přestože celá řada lidí není proti obnovitelné energii, chtějí být alespoň ujištěni – spolehlivými daty –, že jejich obavy o oceán, podmořský život, rybolov, vodní sporty v oblasti a komunitu obecně jsou neopodstatněné. Obdobně by chtěli vědět, pro koho je energie na turbínách vyráběná určena. Existují totiž obavy, že bude zásobovat ocelářský průmysl a ne místní obyvatele.

Velryby jako symbol

Lidé našli podporu pro své obavy na sociálních sítí. Jen od letošního dubna se sdružují v bezmála dvaceti skupinách a stránkách, z nichž některé mají tisíce členů, kteří jsou dennodenně aktivní. Někteří z nich, samozřejmě, sdílejí související klipy Fox News a emotivní obrázky mrtvých velryb na pobřeží New Jersey. Jiní se spojují s nepodloženým tvrzením bývalého amerického prezidenta Donalda Trumpa, že „větrné mlýny“ stojí za „tak trochu praštěnými“ velrybami, a vedou tak ke zvýšenému počtu úmrtí.

Některé materiály sdílené online lze dokonce vysledovat zpět k protivětrnému aktivismu v USA spojenému s energetickým průmyslem a pravicovými think-tanky s napojením na průmysl fosilních paliv. Od australských odpůrců větrných elektráren dokonce k americkým aktivistům směřovaly žádosti o sdílení informací a taktik. V jednom případě Australan poslal zprávu do skupiny Protect Our Coast sídlící v New Jersey a požádal o tipy. Jedna z nich například zněla: „Najděte všechny ohrožené druhy v oblasti a začněte protestovat.“

Podpora v menšině

Skupiny na sociálních médiích, které podporují pobřežní větrnou energii v Austrálii, jsou obecně menší a novější. Za většinou z nich přitom stojí normální lidé ze sousedství – jako je tomu například u Good for the Gong, která chce čelit rostoucím dezinformacím a poskytnout prostor k produktivní diskusi o problémech.

Hlavní, dle místních radních, ovšem je, aby Illawarra nepromeškala příležitost sehrát svou roli v nápravě klimatické krize a využila nové ekonomické příležitosti, zejména v oblasti „zelené“ oceli. S ohledem na to, že odpůrci disponují nejhoršími taktikami ze zahraničí a záměrnými dezinformacemi, se celá situace stala velmi emotivní a zpolitizovanou. A to do té míry, že někteří již ani nechtějí o reálných faktech slyšet.

Zdroj: The Guardian – přeloženo, upraveno