Vlhkost: kde ji v domě hledat a jak s ní zatočit?

Vlhkost v domě je častým problémem zejména v zimních měsících, kdy může docházet ke kondenzaci vlhkosti ve vnitřním prostředí nebo i zatékání do konstrukce porušené, například chladem či mrazem, anebo nesprávně provedené již ve fázi výstavby. Vlhkost v konstrukci je nebezpečná nejen proto, že přispívá k degradaci stavebních materiálů a jejich nesprávné funkci, ale ke vzniku plísní, pro které vytváří optimální prostředí.

Přestože vlhkost se může teoreticky objevit kdekoliv v domě – zejména pokud se jedná o vlhkost, která do konstrukce proniká v důsledku poruchy nebo poškození –, existují místa, která bychom měli kontrolovat na pravidelné bázi, přestože jsme si jisti, že v objektu vše funguje, jak má.

Sklepy a základy jsou náchylné na vzlínající vlhkost ze země nebo na pronikání vody skrze netěsné hydroizolace. Nedostatečné větrání a nízká teplota prostor mohou rovněž vést ke kondenzaci vlhkosti na stěnách a stropech.

Koupelny a kuchyně produkují velké množství vodní páry z vaření, sprchování a praní. Pokud není řešeno dostatečné větrání, může se vlhkost srážet na chladných površích, kterými jsou i obklady, a způsobit vznik plísní.

Obvodové stěny a rohy místností mohou být místem, kde se vlhkost sráží, zejména pokud dochází k tepelným mostům nebo nedostatečnému vytápění a výměně vzduchu, například při blokování nábytkem.

Okna a dveře, zejména pokud se jedná o méně kvalitní výrobky nebo při používání mikroventilace, umožňují pronikání venkovní vlhkosti a chladu do interiéru, což ochlazuje ostění a další přiléhající konstrukce a způsobuje kondenzaci. Kondenzace může být také důsledkem špatné cirkulace vzduchu nebo nadměrné vlhkosti v místnosti.

Podkroví a střecha může představovat problém při zatékání dešťové vody nebo kondenzaci teplého vzduchu v podstřeší. Pokud není střecha správně izolovaná a větraná, může se v podkroví a ve skladbě hromadit vlhkost a vést ke vzniku plísní nebo poškození dřevěných konstrukcí.

Podlahy a podlahové krytiny se mohou potýkat s nedostatečnou hydroizolací podlah. Problémy pak bývají nejčastější u nepodsklepených podlah přízemí, kde se může projevit vzlínající vlhkost – ta pak způsobuje jak mokré skvrny, tak odlepování podlahových krytin.

Kde se vlhkost vzala?

Příčin, jak již bylo nastíněno, vlhkosti v konstrukcích je hned několik. Nejpravděpodobnější příčinou výskytu vlhkosti v zimě je kondenzace, která nastává při kontaktu teplého vlhkého vzduchu s chladnými povrchy, například na oknech, stěnách nebo podlahách.

Nejčastěji se vyskytuje v místnostech s nedostatečným větráním a vysokou vlhkostí. Pamatovat musíme rovněž na to, že čím je vzduch teplejší, tím více vlhkosti pojme. Kondenzace se může objevit i v případě špatně provedených izolací, kdy zejména v zimě dochází k projevu tepelných mostů a kondenzaci vlhkosti v interiéru (opět na chladnější konstrukci).

Protože ale nikdy nejde vyloučit chyby ve skladbě či konstrukci, je třeba brát v úvahu i vzlínající vlhkost, která může pronikat do základů a stěn, pokud je narušena nebo chybí hydroizolace. To se často projevuje mokrými skvrnami na omítkách a odlupující se barvou.

Dále se musíme zaměřit i na možnost zatékání vody poškozením ve střeše, netěsnými okapy, trhlinami ve fasádě nebo špatně utěsněnými okny, které se nejčastěji projeví po zimě nebo při intenzivních deštích. Vrásky mohou nadělat i netěsnosti v rozvodech vody a topení, které vedou k postupnému nasycení stěn a podlah, což se projeví vlhkými skvrnami, plísněmi a někdy i narušením statiky stavebních konstrukcí.

Jak velký problém vlhkost představuje můžeme určit dle toho, o jaký typ výskytu se jedná. Prvním krokem je identifikovat problematické místo, kde se objevují mokré skvrny, odlupuje se omítka či plísně nebo kde cítíme zápach zatuchliny. V lokalizaci problému nám může pomoci i vlhkoměr. Na postižené místo přiložíme plastovou fólii a ponecháme přes noc – dle strany, na které se působení vlhkosti projeví, pak určíme, zda se jedná o vlhkost pocházející z interiéru nebo o vlhkost z konstrukce.

Dle výstupu přijmeme opatření, tedy u interiérové vlhkosti umožníme lepší proudění vzduchu, zodpovědně větráme a umožníme konstrukci vyschnout. Komplikovanější je, když vlhkost pochází z podkladu, takové zjištění vyžaduje další pátrání po příčině problémy – zda jsou konstrukce správně izolovány, zda nedošlo k poškození izolací, zda neidentifikujeme viditelné praskliny nebo známky, že se vlhkost objevuje (či rovnou prosakuje) z okolních konstrukcí…

Plísně, nejlepší přítel vlhkosti

Vlhkost často souvisí s napadením konstrukce plísněmi. Pozitivní zprávou je, že plíseň lze poměrně snadno odstranit. Na druhou stranu, pokud neodstraníme příčinu vlhkosti, plíseň se bude stále vracet.

Abychom se plísně zbavili definitivně, je nutné eliminovat zdroj vlhkosti. Jakmile je tento problém vyřešen, plíseň ošetříme vhodným přípravkem určeným k její likvidaci a mechanicky ji odstraníme kartáčem. Pro snížení rizika opětovného výskytu je vhodné místo ošetřit fungicidním prostředkem. Dále je nutné zajistit pravidelné větrání a v zimě udržovat stabilní teplotu v místnosti. V případě potřeby lze použít interiérový nátěr s protiplísňovou přísadou, který zabrání dalšímu šíření plísní.

Pamatujeme, že přestože jsou plísně poměrně snadno řešitelný problém, neměli bychom jejich výskyt podceňovat, protože mohou být zdravotně nebezpečné – zejména při dlouhodobém vystavení. Při jejich odstraňování je proto důležité používat ochranu dýchacích cest a plísně neodstraňovat „nasucho“, aby se jejich spory nešířily vzduchem.