Výroba stavebních hmot má perspektivu

Průmyslová výroba stavebních hmot jako celek zaznamenala v roce 2006 výrazný nárůst hospodářského výsledku téměř ve všech oborech. Oproti stejnému období roku 2005 došlo k nárůstu výnosů a hospodářského výsledku před zdaněním, zvýšil se počet podniků a došlo i k mírnému nárůstu počtu zaměstnanců. Zvýšila se hodnota produktivity z přidané hodnoty (o 10,5 %),  produktivita z výkonů vzrostla o 9,9 %, produktivita z výnosů se zvýšila o 9,2 %. Rentabilita výnosů se zvýšila o 7,5 % a rentabilita vlastního kapitálu o 11 %. Celkově lze konstatovat, že ekonomická výkonnost podniků oborů PSH jako celek se v porovnání s 1. až 4. čtvrtletím 2005 výrazně zvýšila. Nárůstu dosáhly, s výjimkou stagnace v oboru pálených zdicích materiálů, všechny ostatní obory průmyslové výroby stavebních hmot. Výroba stavebních hmot se koncentruje do velkých společností, které mají schopnost obstát v konkurenci na evropském trhu. Největší relativní nárůst výnosů zaznamenala výroba žáruvzdorných materiálů (nárůst o více než 50,6 %) a výroba betonových, sádrových, vápenných a cementových výrobků (nárůst o více než  19,4 %). Nárůst ukazatelů je dán dobrou surovinovou základnou pro výrobu stavebních hmot v ČR a  zejména širokou škálou možností užití jejich produkce v pozemním i inženýrském stavitelství (drcené kamenivo pro silnice a železnice, kamenivo a štěrkopísky pro výrobu betonu a asfaltových směsí, výroba transportbetonu, betonové prefabrikace, širokého sortimentu drobného betonového zboží – zdicích prvků, zámkové dlažby, střešní krytiny).

Surovinová základna průmyslu stavebních hmot je u nás bohatá a rozšířená po celém území státu. Závody jsou v blízkosti těžby, protože přeprava objemově velkých a těžkých surovin je drahá. K největším závodům patří cementárny. Jsou umístěny ve středních Čechách (u Králova Dvora a Radotína), v okolí Brna (Mokrá), na severní Moravě (Hranice na Moravě) a ve východních Čechách (Prachovice u Chrudimi) při ložiscích vápenců, které jsou hlavní surovinou pro výrobu cementu. Nejkvalitnější druhy vápence se využívají ve vysokých pecích. K největším vápencovým lomům patří velkolom Čertovy schody u Berouna. V roce 2005 se v ČR vyrobilo téměř 4 mil. t cementu. Na trhu vápna v ČR mají 75% podíl společnosti Českomoravské vápno, a. s., Mokrá, Vápenka Čertovy schody, a. s., a Vápenka Vitošov, s. r. o.  Těžbou sádrovce a jeho zpracováním na balenou a volně loženou sádru se v ČR zabývá společnost Gypstrend Kobeřice, a. s. Pro výrobu cihel byla v minulosti typická hustá síť malých cihelen, téměř rovnoměrně rozložených po celém území státu. Mnohé z nich byly v minulém období zrušeny a výroba se soustředila do velkých závodů. Velké cihelny jsou na Moravě (Hodonín, Brno) a v Čechách na Mostecku. Z celkové roční produkce 1,13 mld. cihelných jednotek, je exportováno asi 90 mil. cihelných jednotek. Rozhodující část tuzemského trhu pálených cihlářských výrobků – klasických cihel a pálené střešní krytiny ovládají tyto společnosti – Wienerberger cihlářský průmysl, a. s., České Budějovice, České cihelny Josef Meindl, s. r. o., Stod a tuzemský zástupce Cidem Hranice, a. s. V poslední době vzrostl podíl výroby stavebních dílů a prefabrikátů. K jejich výrobě je využíván i průmyslový odpad (elektrárenský popílek, struska z vysokých pecí apod.). Závody na výrobu stavebních dílců a prefabrikátů se přidružují obvykle k místům spotřeby produkovaných materiálů. Panelárny byly v blízkosti velkých měst, kde do roku 1989 byla budována sídliště. Výroba obkládaček a keramických dlaždic má u nás velkou tradici. Je soustředěna u ložisek keramických jílů a lupků, především v západních Čechách. V roce 2000 bylo v ČR vyrobeno přes 31 mil. m² keramických obkladových materiálů. ČR se svým exportem kolem 15 mil. m2, zaujímá významné 11. místo na světě. Na produkci keramických obkladových materiálů se podílí v rozhodující míře čtyři velcí výrobci – Rakovnické keramické závody, a. s., Rakovník, Chlumčanské keramické závody, a. s., Chlumčany, Keramika Horní Bříza, a. s., a Borgres, s. r. o., Borovany. V ČR se ročně těží asi 10,0 mil. m3 stavebního kamene pro drcení, 14,7 mil.m³ písků a štěrkopísků, 12,2 mil. t vápence a 3,0 mil. t kaolínové suroviny. Také v těžbě a úpravě uvedených surovin rozhodující část těžebních kapacit je ve vlastnictví renomovaných evropských firem.

Další vývoj produkce průmyslu výroby stavebních hmot závisí především na dynamice růstu výkonů tuzemského stavebnictví a strukturální skladbě stavebních činností, které se odrážejí do jeho materiálových potřeb. Výrazné oživení na stavebním trhu v tuzemsku v posledních šesti letech se příznivě projevilo v nárůstu produkce i ve fyzických jednotkách. U všech rozhodujících oborů pro stavebnictví (s výjimkou keramických obkladů) byl zaznamenán v roce 2006 podstatný nárůst oproti roku 2005.

Hospodářský výsledek před zdaněním vzrostl z 358 mil. Kč v 1. až 4. čtvrtletí 2005 na 1179,3 mil. Kč v 1. až 4. čtvrtletí 2006, tj. o 258 %. Nárůst masy zisku se odrazil ve výrazném zvýšení rentability výnosů o 250 %, hospodářského výsledku na zaměstnance o 225 % a ve zvýšení produkční síly aktiv o 145 %. Všech třináct sledovaných podniků bylo v 1. až 4. čtvrtletí 2006 ziskových.

Hospodářský výsledek před zdaněním se zvýšil z 844,9 mil. Kč na 1059,9 mil. Kč, tj. o 25,5 %, počet zaměstnanců se snížil o 14,7 %. Hospodářský výsledek na jednoho zaměstnance se zvýšil ve srovnání se stejným obdobím předchozího roku ze 483,9 tis. Kč na 711,4 tis. Kč (o 47 %). Celková zadluženost je u tohoto oboru nejvyšší ze všech oborů průmyslu stavebních hmot, ve srovnání s minulým obdobím vzrostla ze 41,3 % na 51,6 %. Tento nárůst je ovlivněn zejména poklesem vlastního kapitálu o 38,2 % v důsledku úbytku počtu respondentů. Průměrná mzda zaměstnanců tohoto oboru činí 24 147 Kč, tj. o 2 235 Kč více než ve stejném období předchozího roku. Všechny čtyři sledované podniky v tomto oboru jsou ziskové.

Obor patří dlouhodobě k ekonomicky stabilním oborům PSH, v řadě ukazatelů dosahuje nejpříznivějších hodnot ze všech oborů PSH. V 1. až 4. čtvrtletí 2006 dosáhly podniky tohoto oboru zisk ve výši 3590,7 mil. Kč, což je o 11,6 % více než ve stejném období minulého roku. Při stálém počtu respondentů poklesl průměrný počet zaměstnanců o 5,2 %. Průměrná mzda zaměstnanců tohoto oboru činí 33 627 Kč, tj. o 1 656 Kč více než ve stejném období předchozího roku a je to nejvyšší průměrná mzda zaměstnanců ze všech oborů PSH. Průměrná mzda u podniků výroby cementu je 33 936 Kč. Všech sedm respondentů v tomto oboru je ziskových.

Výroba betonových, sádrových, vápenných a cementových výrobků je oborem s největším objemem výnosů, tj. 32,45 mld. Kč. V tomto oboru je zaměstnán největší počet pracovníků, jejich počet v 1. až 4. čtvrtletí 2006 činil 9 129 osob. Z celkového počtu 91 sledovaných firem PSH v 1. až 4. čtvrtletí 2006 je 42 firem zaměřených na výrobu betonových, sádrových, vápenných a cementových výrobků, z toho je 37 podniků ziskových a 5 ztrátových. Hospodářský výsledek před zdaněním vzrostl o 20,4 % z 2750 mil. Kč v 1. až 4. čtvrtletí 2005 na 3311,2 mil. Kč v 1. až 4. čtvrtletí 2006.  Průměrná mzda vzrostla indexem 110,4 na 23 720 Kč, což představuje zvýšení o 2 227 Kč.

Klíčové etapy transformace českého trhu stavebních hmot charakterizuje vstup zahraničního kapitálu do významných firem průmyslu stavebních hmot. Zahraniční vlastníci přinesli nejen kapitál, nutný k obnově a rozvoji produkčních kapacit, ale zejména know-how – produkční, finanční a marketingové. Vedle nich však v ČR existuje řada lokálních nezávislých firem.  Některé z nich dokázaly uspět i v soutěži se silnými zahraničními koncerny a v řadě případů jsou  dokonce exportně úspěšné. Současná fáze vývoje je rovněž charakteristická zejména rychle se měnícími požadavky zákazníků, jejich rostoucími nároky (nejen z řad zahraničních investorů) i strukturálními změnami v oblasti stavební výroby. Na ty je třeba rychle a flexibilně reagovat, což významně posiluje potřebu marketingového řízení. Dalším rysem je rychlý rozvoj technologií, a to jak v oblasti výroby stavebních hmot a materiálů, tak při vlastních realizacích staveb.

Zapojení tuzemské ekonomiky do jednotného evropského ekonomického prostoru, jehož vytvořením reagovaly státy EU na probíhající procesy celosvětové globalizace, je objektivně nezbytné. Relativně malá česká ekonomika nemůže zůstat stranou jednotného evropského trhu, který je představován více než čtyřmi sty miliony spotřebitelů s vysokou koupěschopností.

Tlak ostrého konkurenčního prostředí vyvolává u výrobců rovněž potřebu další koncentrace, tj. řešení vazeb řetězců ve sféře výroby, obchodu i marketingu. Firmy se také soustřeďují na své silné stránky, tj. koncentrují výrobu, maximálně využívají moderních linek na výrobu konkurenceschopných sortimentů, kooperují ve výrobě, uvážlivě inovují, dynamicky rozšiřují nebo omezují sortiment dle momentálních potřeb trhu a podmínek rozvoje vnitřní výměny v rámci vyšších organizačních celků, kapitálově propojených.

Dosavadní vývoj ve výrobě stavebních hmot jednoznačně ukázal, že kvalita je neopominutelným faktorem na cestě k úspěšnosti. V centru pozornosti firem a organizací již nejsou pouze poskytované produkty, nýbrž i další aspekty, které zákazníci očekávají a následně i vnímají a hodnotí. Od kvality doprovodných služeb postupují až k prokazované důvěře v dobré jméno poskytovatele.

Specifickou image si organizace a firmy stavebních hmot budují vedle dlouhodobé kvality svých produktů především na základě prokazování pozitivního vztahu k životnímu prostředí a rozvoji lokality, v níž působí a ovlivňují kvalitu života občanů.

Zajímavý je i pohled na konkrétní výrobce z pohledu jejich ochoty poskytovat nejen odborné, ale i laické veřejnosti informace jak o svých produktech, tak ekonomických výsledcích. Dnes již prakticky každý větší výrobce mé své www stránky, kde je možno nalézt řadu informací o firmě. Jiná je situace při účasti firem na různých veletrzích, jejich účasti v TOP žebříčcích, kdy je možné srovnání s ostatními výrobci. Firmám, které své výsledky pravidelně prezentují, patří například firmy z TOP-STAV 100 žebříčku, který organizuje SPS a URS PRAHA, a. s.

Průmysl výroby stavebních hmot lze hodnotit z hlediska konkurenceschopnosti jako stabilizované a perspektivní odvětví s dobrými předpoklady pro další udržení a zlepšování své výchozí pozice v celoevropském konkurenčním prostředí. Úspěšný vývoj aktivit v tuzemsku i zahraničí je však podmíněn trvalým růstem technické úrovně a užitných vlastností výrobků a vysokou efektivitou celého výrobně-obchodního procesu.