Z odpadu substrát pro zelené střechy. Čeští výzkumníci využili čistírenský kal
V České republice se ročně vyprodukuje zhruba 170 tisíc tun sušiny čistírenského kalu a cca 750 tisíc tun cihelné drti. Výzkumníkům se nyní podařilo vymyslet smysluplné a efektivní využití těchto odpadních materiálů. Oba se totiž mohou stát součástí kvalitního substrátu pro zelené střechy, fasády i stěny. Lze je také využít jako součást pěstebního substrátu pro přípravu rozchodníkových koberců.
Na výzkumném projektu spolupracovali Univerzitní centrum energeticky efektivních budov ČVUT, centrum AdMaS VUT v Brně a soukromé firmy. Finančně ho podpořila Technologická agentura České republiky (TA ČR) v rámci Programu Národní centra kompetence.
„Čistírenský kal obvykle končí na skládkách a na zemědělské půdě. Tyto způsoby využití jsou však zákony, předpisy ale i technicky velmi limitované. Využití cihelné drti problematické není, využívá se v dopravních stavbách jako nestmelená vrstva vozovek nebo sofistikovaněji jako cihlobeton v celé řadě aplikací. Využití jako substrátu však nabízí vyšší přidanou hodnotu,“ upozornil Petr Konvalinka, předseda TA ČR.
Čistírenský kal se nejdříve suší (například v solární sušárně), poté se přemění v pelety, a nakonec upraví slabou pyrolýzou do výsledného uhlíkatého produktu – tzv. biouhlu či kalocharu. Ten se posléze spojí s recyklovanou cihelnou drtí, jílem, spongilitem a kompostem nebo rašelinou. Vzniklý substrát je vhodný nejen na zakládání a údržbu zelených střech, ale i pro předpěstování rozchodníkových koberců, které poté tvoří vegetační vrstvu. Autoři projektu již nabízejí schválené užitné vzory výrobcům substrátů.
Substrát využili i na zelené střeše
Odborníci z Univerzitního centra energeticky efektivních budov ČVUT umístili nový substrát při jeho testování na PVC hydroizolaci budovy pokladny koupaliště Malvíny v Třešti, která již byla s tímto záměrem konstruována. „Plocha byla rozdělena na čtyři části. Na dvou z nich jsme použili standardní komerčně dostupný substrát Optigreen, zatímco na zbylých dvou naše experimentální substráty s podílem recyklovaných materiálů. Již po dvou měsících od spuštění pokusu na nich rostla znatelně zelenější vegetace,“ zdůraznil Michal Sněhota.
Zajímavostí také je, že výzkumu, zahrnujícím experimentální střechu v Třešti a dále též experimentální moduly extenzivních vegetačních střech doplněné o mokřadní část umístěnou v centru AdMaS, se v rámci své diplomové práce věnoval i jeden ze studentů ČVUT. Obdržel za ni Cenu profesora Bechyně pro nejlepší diplomovou práci roku 2021 v kategorii Vodohospodářské a ekologické inženýrství.
Využití čistírenského kalu a cihelné drti je součástí řešení projektu REVOZIM, který reaguje na potřebu zejména menších měst a obcí komplexně řešit hospodaření s vodou a zlepšovat kvalitu života v souladu s principy Smart city a s principy oběhového hospodářství v obcích do deset tisíc obyvatel.
