Betonáž v létě: Rady a tipy pro správný výsledek
Eliška Hřebenářová 
Betonovat lze za každého počasí. Ať už potřebujeme vybetonovat menší plochu, připravit základy, ztracené bednění, stropy nebo jinou velkou či malou část konstrukce, počasí není náš největší nepřítel. Tím je nedůslednost při dodržování technologických postupů. Jak je to tedy s betonováním za extrémně vysokých teplot v letním období?
Za extrémní teplotní podmínky pro betonování lze považovat teploty nad 25 °C a vlhkost vzduchu pod 40 %. Definice stranou – tuhnutí čerstvého betonu je závislé na okolní teplotě a tento fakt nelze nijak popřít nebo obejít. Jakmile teploty přesáhnout 25 °C, hydratace cementu se zrychluje a hmota rychle ztrácí svou požadovanou konzistenci pro ideální zpracování, a to již při samotném transportu připravené betonové směsi.
Jakmile je beton řádně vylit, dochází k rychlému odpařování po celé ploše nové konstrukce, což vede k rychlejšímu tuhnutí povrchové části, hydratace neprobíhá optimálně a dochází ke smršťování, a tedy i nevyhnutelně ke vzniku trhlin na povrchu konstrukce. Povrchová vrstva má následně horší vlastnosti než beton v objemu konstrukce, a i proto může velmi rychle dojít k jejímu dalšímu narušení, poškození či destrukci. Tomu, samozřejmě, musíme zabránit.
Běžná doba zpracovatelnosti betonové směsi je 90 minut – tento čas se počítá od počátku míchání cementu s vodou až po finální uložení do konstrukce. To ovšem neplatí při extrémních letních teplotách. Nad 25 °C se uvedená doba může zkrátit až na polovinu.
Pokud se ztrátě zpracovatelnosti chceme vyhnout přidáním dodatečného množství záměsové vody do připravovaného betonu, snižujeme tím pevnostní třídu betonu a zhoršujeme jeho kvalitu (dojít může např. k většímu smršťování, snížení mrazuvzdornosti, nižší vodotěsnosti ad.).
Letní rizika
Vysoké teploty, které mají vliv na hydrataci cementu, nejsou jediným problémem, který se může v souvislosti s letním počasím vyskytnout. Kromě nich hrozí i rychlejší vysoušení povrchu betonu větem, vyplavování cementu z povrchu betonu silnými dešti nebo přímé vysoušení povrchu konstrukce intenzivním slunečním zářením.
Jak na to?
Abychom zabránili komplikacím se zpracovatelností betonu, je vhodné si betonáž naplánovat na brzké ranní či pozdní večerní hodiny, kdy zpravidla ještě nepanují tak vysoké teploty a práce s betonem bude snadnější a méně uspěchaná. Až teploty stoupnou, budeme již připraveni ošetřovat povrch nové konstrukce.
Složení samotné betonové směsi – celkové složení, nikoli jen přidání dodatečné záměsové vody – může rovněž ovlivnit práci s čerstvým betonem a usnadnit práce při vysokých teplotách. Pro tyto směsi je vhodné využít například směsné portlandské cementy vybrané z tříd s pomalým nárůstem počátečních pevností, resp. cementy se sníženým vývinem hydratačního tepla, které budou mít pomalejší nástup hydratace.
Dalším podstatným momentem pro správné zpracování betonové směsi je její ukládání. Pokud používáme vibrátor, musíme ohlídat dobu, po kterou ho používáme. Práce s vibrátorem musíme ukončit ještě před začátkem tuhnutí hmoty, jinak v objemu dojde k porušení vazeb na rozhraní cementového tmelu, kameniva a výztuže, což ve finále bude znamenat nižší pevnost a trvanlivost výsledného betonu.
Doba tuhnutí, s ohledem na výše uvedené, bude při vyšších teplotách kratší, než na jakou můžeme být zvyklí a s jakou počítáme. Možností, jak si čas zpracovatelnosti prodloužit, je – obdobně jako v zimě – použití aditiv do betonu, tzv. zpomalujících, plastifikačních či ztekucujících přísad.
Péče o čerstvý beton
Uložením betonu do konstrukce naš práce při vysokých teplotách nekončí. Pokud chceme minimalizovat rizika vzniku trhlin, musíme se o beton starat po celou dobu jeho tuhnutí. V první řadě je třeba beton mlžit či citlivě kropit vodou – samozřejmě tak, abychom na povrchu nezpůsobili nerovnosti nebo nezanechali kaluže. Kropíme vodou stejné kvality, jako je voda záměsová, tedy takovou, která nemá výrazně odlišnou teplotu od teploty betonu (plus mínus cca 10 °C), aby nedošlo k poškození vrchní vrstvy vlivem prudkých teplotních změn.
V rámci ochrany před přímými slunečními paprsky je vhodné plochu zastínit, případně s ohledem na možné letní přeháňky, bouřky, krupobití či silnější vítr, i přímo překrýt vlhkou geotextilií nebo folií. To pomůže nejen s ochranou povrchu, ale i s odpařováním vody, protože povrch vydrží po pokropení déle vlhký.
Co je třeba vědět?
Jakmile teploty přesáhnou 30 °C, platí, že bychom neměli betonovat povrchy, které do budoucna plánujeme jako konečné či pohledové, protože riziko, že povrch betonu neuhlídáme a vytuhne v kvalitě jiné, než jakou si představujeme, je násobně vyšší než při betonáži nad 25 °C.
Obecně také platí, že při teplotách nad 30 °C bychom si měli samotnou betonáž řádně promyslet, včetně všech rizik a potřebné časové investice. Ve většina případů je vhodné betonáž při takto extrémních podmínkách odsunout na jiné, příznivější datum.
