Zpracování betonu
Doba pro zpracování betonu je závislá na teplotě betonu a teplotě okolí. V létě je tato doba kratší, v chladnějších částech roku samozřejmě pak delší. Ideální doba zpracování dovezeného betonu je každopádně co nejrychleji po jeho přivezení na stavbu.
Zpracování dle teploty
Betonáž za horkého počasí je důležité důkladně připravit. Jde například o navlhčení podkladního povrchu, ochranu betonu před zahřátím, ochranu betonu před přímým slunečním zářením nebo silným větrem. Je důležité brát v úvahu i rychlejší ztrátu zpracovatelnosti betonové směsi a nutný rychlejší nástup úprav povrchu a ošetření betonu. Beton by rovněž měl být chráněn před přímým sluncem, mlžen či kropen vlažnou vodou a kladen na navlhčenou a od prachu vyčištěnou plochu, a to při běžných denních teplotách – tedy nikoli v tropickém počasí.
Naopak betonáž za chladného počasí vyžaduje pečlivou kontrolu teploty betonu. Při +4 – 0 °C je potřeba beton zakrýt a zajistit mu takovou péči, aby teplota samotného betonu neklesla pod +5 °C.
V noci, když se teploty pohybují jen pár stupňů pod bodem mrazu lze beton pouze přikrýt fólií, kolem -5 °C už je ovšem třeba přikročit k použití horké páry, horkého vzduchu nebo ohřívačů a beton striktně udržovat v teplotě prostředí kolem +5 °C. Při -10 °C je třeba konstrukci obklopit uzavřeným prostorem, který nedovolí únik tepla či vzduchu a umožní udržet teploty kolem +8 °C.
Nezbytné je také začít s betonáží před nejteplejší částí dne a používat teplý beton, nebo ohřívat prostor mezi betonem a vrstvou, která ho zakrývá.
Za běžných podmínek je možné počítat, že objednaná zpracovatelnost betonu (konzistence) vydrží cca 90 minut od jeho namíchání. Poté beton ztrácí rychleji konzistenci a je čím dál těžší ho požadovaným způsobem zhutnit. Pokud beton není zpracován do doby, než začne tuhnout, pak se dostatečně nespojí, a následná konstrukce nebude řádně funkční.
Správné ukládání betonu
Ukládání betonu nejlépe zajistí jak speciální technika dodavatele, ale samozřejmě i prostředky stavební firmy. I zde je ovšem podmínka – beton nesmí padat z výšky větší než 1,5 metru a narážet do bednění. U větších staveb se beton zpravidla čerpá. Kromě čerpání je možné ukládání betonu do konstrukce i dalšími způsoby jako jsou bádie, speciální trychtýřovité nádoby se spodním uzávěrem nebo skluzem přímo z autodomíchávače. Ukládání betonu se provádí vždy do vyčištěného bednění.
U základových desek je třeba uložený beton již v průběhu betonáže začít zpracovávat do roviny základové desky tzv. nivelační nebo vibrační lištou. Vzduch vnesený do betonu dopravou a ukládkou betonu snižuje jeho pevnost, proto je třeba betonové plochy hutnit – a to se týká všech typů betonu, čerstvých i pytlovaných.
Výjimku tvoří betony samozhutnitelné, označené jako SCC, které se naopak hutnit nesmí. Tyto betony nabízí vysokou rychlost ukládání betonu, rychlejší výstavbu a tím i úsporu nákladů. Je také možné použít lehce zpracovatelné betony (například EASYCRETE), které vyžadují nižší intenzitu hutnění.
K hutnění se nejčastěji využívají ponorné vibrátory (s mechanickým pohonem, planetové, vysokofrekvenční, s elektromotorem či pneumatické). Vzduch lze ovšem odstranit i pomocí elektrických vibrátorů, příložných vzduchových vibrátorů, vibračními lištami či prostým propichováním betonu tyčemi nebo dusáním.
Po celou dobu hutnění je nutné dát pozor na přehutnění, které by vedlo k segregaci čerstvého betonu. Proto je obecně vhodné, aby ukládku betonu obecně prováděli zkušení pracovníci.
Specifika pohledových betonů
U pohledových konstrukcí tvoří očím a prostředí trvale vystavenou plochu beton, jehož vzhled byl vytvořen nejčastěji otiskem formy, bednění nebo tzv. matrice. Ne vždy je pohledový beton absolutně hladký, v řadě případů je požadována přirozená pórovitá struktura betonu. Výsledný vzhled pohledového betonu by měl být předem jasně definován, aby odpovídal představě architekta – určuje se např. barva, již zmíněná struktura povrchu, členění ploch či geometrický tvar konstrukce.
Nezřídka je nutné vyrobit individuální bednění, aby pohledový beton dosáhl požadovaného tvaru a vzhledu. To vede k použití lehce zpracovatelných až samozhutnitelných betonů, které se roztékají po bednění a snadno vyplní všechny záhyby konstrukce a vznikne kvalitní a i pohledově hladká plocha.
Vypracováno z podkladů skupiny Českomoravský beton, odborníka na beton a vydavatele „Rádce na beton“ a „Návod na použití betonu“.
Eliška Hřebenářová