Bezpečné vzdálenosti od vodovodů a kanalizací

Sítě technického vybavení (vodovody a kanalizace) je třeba uspořádat tak, aby všechny práce při jejich budování, údržbě, opravách a rekonstrukcích byly bezpečně realizovatelné. To se týká zejména zásahů v komunikacích. Například není dovoleno ukládat vodovod nebo kanalizaci pod stromy.

Bezpečná vzdálenost od vodovodu

Nejmenší dovolená vodorovná vzdálenost je při souběhu vodovodních řadů a přípojek se silovými kabely do 110 kV a kabely elektronických komunikací rovna 400 mm. Nejmenší dovolená svislá vzdálenost je při křížení vodovodních řadů a přípojek se stokami a kanalizačními přípojkami rovna 100 mm. Pro rozvod vody v zastavěném území a pod komunikací platí jiné hodnoty. Ty jsou pro konkrétní případy uvedeny v ČSN 73 6005 – Prostorové uspořádání vedení technického vybavení.

Vodovod musí být uložen v zemi do nezámrzné hloubky. Pokud to není možné, musí se chránit proti zamrznutí jiným vhodným způsobem. V zasypané výkopové rýze se vodovod označuje výstražnou fólií tak, jak je stanoveno v ČSN 73 6006 Výstražné fólie k identifikaci podzemních vedení technického vybavení. Výstražná fólie se současně klade minimálně 200 mm nad potrubí. Je to důležitá informace při ruční dokopávce, že už jsme v bezprostřední blízkosti potrubí. Pro vodovod se používá fólie bílé barvy. Barevné provedení výstražné fólie lze doplnit vhodným nápisem (například vodovod). Nejmenší přípustná hloubka umístění výstražné fólie pod povrchem terénu je 200 mm.

Obr. 1 Ochranné pásmo potrubí vodovodu nebo kanalizace průměru do 500 mm včetně uloženého v hloubce do 2,5 m	Obr. 2 Ochranné pásmo potrubí vodovodu nebo kanalizace průměru od 200 do 500 mm včetně uloženého v hloubce od 2,5 m
Obr. 3 Ochranné pásmo potrubí vodovodu nebo kanalizace průměru od 500 mm uloženého v hloubce do 2,5 m	Obr. 4 Ochranné pásmo potrubí vodovodu nebo kanalizace průměru od 500 mm uloženého v hloubce od 2,5 m

Tab. 1 Ochranné pásmo vodovodního řadu

1)    ochranné pásmo se vytyčuje po obou stranách vodovodního řadu
2)    současně je nejmenší dovolené krytí vodovodního potrubí (tj. vzdálenost mezi vnějším povrchem potrubí a povrchem chodníku nebo volného terénu) 1,0 m

Bezpečná vzdálenost od kanalizace
Kanalizační stoky mohou být samostatné pro odpadní vody a srážkové vody (oddílná kanalizace) nebo společné pro odpadní i srážkové vody (jednotná kanalizace). Při rovnoběžném vedení splaškové a dešťové stoky se hlouběji umísťuje zpravidla splašková stoka.

Kanalizace je pro účely tohoto článku definována jako provozně samostatný soubor staveb a zařízení zahrnujících zejména kanalizační stoky k odvádění odpadních vod a stoky k odvádění srážkových vod. Dešťové vpusti k odvádění odpadních vod místních komunikací nebo z povrchu pojížděných střech mají být umístěny mimo obvyklou stopu pohybujících se vozidel.

Ochranné pásmo kanalizace je vymezeno vodorovnou vzdáleností od vnějšího líce kanalizační stoky na obě strany, přičemž nejmenší dovolená vodorovná vzdálenost je při souběhu stok a kanalizačních přípojek s vedením tepelných sítí, montážními kanály a kabelovody rovna 300 mm. Nejmenší dovolená svislá vzdálenost je při křížení stok a kanalizačních přípojek s vodovodními řady, vodovodními přípojkami, vedením tepelných sítí, montážními kanály a kabelovody rovna 100 mm.

Pro kanalizaci v zastavěném území a pod komunikacemi platí hodnoty podrobně popsané v ČSN 73 6005 – Prostorové uspořádání vedení technického vybavení. Při realizaci výkopů pro stoky kanalizačních přípojek se postupuje vždy proti sklonu stoky. Způsob vhodného odvodnění dna výkopu se potom řeší podle ČSN 75 6101 – Stokové sítě a kanalizační přípojky a podle ČSN EN 1610 (75 6114) – Provádění stok a kanalizačních přípojek a jejich zkoušení.

Potrubí kanalizace musí být uloženo do nezámrzné hloubky nebo musí být odpovídajícím způsobem chráněno proti zamrznutí. Použití výstražných fólií označujících kanalizaci ve výkopové rýze je stanoveno v ČSN 73 6006. Pro kanalizaci se používá šedá barva. Barevné provedení výstražné fólie lze doplnit vhodným nápisem (například kanalizace).

Tab. 2 Ochranné pásmo kanalizační stoky

1)    ochranné pásmo se vytyčuje po obou stranách stoky
2)    současně je doporučeno krytí kanalizačního potrubí (tj. vzdálenost mezi vnějším povrchem potrubí a povrchem chodníku nebo volného terénu) minimálně 1,0 m

Obr. 6 Rýha vyhloubená v komunikaci

Obr. 7 Šachta osazená na kanalizačním potrubí

Stavební práce v ochranném pásmu
V ochranném pásmu vodovodního řadu nebo kanalizační stoky lze provádět stavební práce pouze s písemným souhlasem vlastníka (provozovatele) vodovodu nebo kanalizace. Jedná se o tyto činnosti: zemní práce, umísťování staveb, umísťování konstrukcí nebo jiných podobných zařízení. Rovněž je to provádění terénních úprav, vysazování porostů a provozování skládek (kromě skládek odpadů). Dále sem patří provádění činností, které omezují přístup k potrubí nebo které by mohly ohrožovat technický stav, případně plynulé provozování potrubí.

Výjimky z ochranného pásma
Nezíská-li stavební firma písemný souhlas k provádění výše uvedených činností v ochranném pásmu od vlastníka (provozovatele) vodovodu nebo kanalizace, může následně o povolení k těmto činnostem požádat vodoprávní úřad. Vodoprávní úřad může v odůvodněných případech povolit výjimky z ochranných pásem tak, jak jsou stanovena. Současně může k povolení stanovit podmínky, za jakých mohou být práce prováděny. Vodoprávní úřad při povolování výjimek přihlíží k technickým možnostem řešení a provádění při současném zabezpečení ochrany vodovodního řadu nebo kanalizační stoky a k technicko-bezpečnostní ochraně zájmů dotčených osob.

Obr. 8 Zasypávání rýhy po uložení potrubí

Obr. 9 Práce v ochranném pásmu kanalizace

Povinnosti zhotovitele stavby
Na základě údajů uvedených v projektové dokumentaci musí být před zahájením zemních prací vytyčeny stávající vodovodní a stokové sítě. Pokud se pro udržovací stavební práce projektová dokumentace nezpracovává, musí zhotovitel stavby zajistit vytyčení a vyznačení tras jiným vhodným způsobem. Bez vytyčení a přesného určení podzemních sítí vodovodů a kanalizací nesmějí být zahájeny žádné stavební činnosti. Pokud není možné bezpečně trasu určit, zhotovitel vykope nezbytný počet ručně kopaných sond podle pokynů provozovatele vodovodu nebo kanalizace.

Zhotovitel musí provést odpovídající opatření ke splnění podmínek stanovených provozovateli těchto potrubí a během provádění dbá na jejich dodržování. Rovněž musí vždy seznámit obsluhy strojů i ostatní pracovníky s rozsahem ochranného pásma a s polohou potrubí a hloubkou uložení. Strojní provádění výkopů je přípustné pouze do vzdálenosti 1 m od vyznačené polohy potrubí. Další výkopové práce a obnažování potrubí se potom provádějí jedině ručně.

Při zasahování do jiných staveb nebo pozemních komunikací včetně zásahů do terénu v ochranném pásmu je stavebník (a jeho prostřednictvím i zhotovitel), v jehož zájmu se tyto zásahy konají, povinen na svůj náklad přizpůsobit úrovni povrchu veškerá zařízení a příslušenství vodovodního řadu nebo kanalizační stoky, která mají vazbu na jinou stavbu, pozemní komunikaci nebo terén. Uvedené práce se mohou provádět pouze se souhlasem vlastníka případně provozovatele vodovodního řadu nebo kanalizační stoky.

TEXT: Ing. Kamil Barták, CSc.
FOTO: Archiv autora

Autor se zabývá kontrolou technické úrovně významných staveb a jejich realizací.

Literatura
1.    Zákon č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu (zákon o vodovodech a kanalizacích).
2.    Vyhláška č. 268/2009 Sb., o technických požadavcích na stavby.
3. ČSN EN 805 (75 5011) – Vodárenství – Požadavky na vnější sítě a jejich součásti
4. ČSN EN 12613 (64 6910) – Označovací výstražné fólie z plastů pro kabely a potrubí uložené v zemi
5. ČSN 73 6005 – Prostorové uspořádání vedení technického vybavení
6.    ČSN EN 1610 (75 6114) Provádění stok a kanalizačních přípojek a jejich zkoušení.
7. ČSN 75 6101 – Stokové sítě a kanalizační přípojky
8. ČSN EN 1610 (75 6114) – Provádění stok a kanalizačních přípojek a jejich zkoušení
9. Fialová, Z., Serafín, P.: Ochranná a bezpečnostní pásma ve výstavbě, 3. vydání, ČKAIT, Praha, 2018