Bednění jako prostředek k dosažení architektonického záměru

Stále častěji se u stavebních projektů setkáváme se záměrem zanechat na finální stavbě viditelné betonové povrchy. Moderní architektura tímto směrem přímo sprintuje, a tak můžeme ambiciózní konstrukce vídat stále častěji. Na rozdíl od betonových konstrukcí, které mají pouze nosnou funkci, se mohou viditelné betonové plochy na celkovém architektonickém ztvárnění stavby výrazně podílet a vytvořit projekty, jaké by z jiných materiálů byly těžko proveditelné. Formwork for Architecture Art Architects are using visible concrete surfaces on constructions more often then before. Unlike conrete structures, which have only a supporting function, visible concrete surfaces are part of design of the building. This means, that formwork is an significant part of design and architects need to know how to use the specific formwork features to meet their ideas of the final building look.

Pro dosažení kvalitních a takzvaně pohledových povrchů je ale důležitá souhra všech klíčových účastníků stavby – realizačních týmů, dodavatele betonové směsi i dodavatele bednění a bednicích systémů. Při návrhu je totiž nutno brát ohled na technické možnosti bednění, které zásadně ovlivňuje finální vzhled stavby, ať už se jedná o tvar, členění, strukturu povrchu nebo dokonce i odstíny betonových ploch.

Představa investora a architekta se však často může diametrálně lišit od možností stavebního provedení, a je tedy důležité, aby architekt měl už od počátku jasnou představu o realizaci betonových ploch a možností nasazení bednicích systémů. Mnoho typických vlastností bednění pak totiž může využít právě ve prospěch finální stavby a vyjádření specifického uměleckého záměru. Důležité navíc je, aby celý projekt byl skutečně realizovatelný v požadované kvalitě v podmínkách monolitické stavby.

V každém případě unikát
Každý betonový povrch je unikátem, jehož vzhled a povrch závisí na mnoha proměnlivých faktorech. I proto je těžké jednoznačně definovat, jak by měl výsledný povrch vypadat; jako nejoptimálnější se tak jeví použít příměr k referenční stavbě, kde byl podobný záměr už realizován. K nejlepšímu výsledku pak mohou přispět i znalosti detailů, jako například jaké bednění a odbedňovací prostředek byly využity k formování zmíněného referenčního betonu.

Možnosti bednění jsou rozličné a nabízejí řadu využití díky nasazení rozdílných bednicích forem pro rovné nebo oblé stěny, sloupy, stropy a další konstrukce. Pro složitější tvary, zejména ty, pro které není možné použít systémové bednění, je pak nutné vyrobit bednění přímo na míru. I to může samozřejmě vykazovat stejné vlastnosti jako bednění systémové – tedy stejně kvalitní otisk na povrchu betonu a stejně jednoduché nasazení. A je jedno, zda se pak jedná o povrch hladký nebo strukturovaný.

Strukturu povrchu betonu zásadně ovlivňují povrchy bednicích desek. I jejich použití se často řídí záměrem architekta, který má jistou představu o finálním vzhledu stavby i jejím následném využití. Hladké povrchy na stavbu přinese například deska Xlife se speciálním polypropylenovým povrchem, montovaná zejména do systémových bednění Framax a Frami. Uvedené zušlechtění desky zajišťuje nejen dlouhodobě a rovnoměrně hladký povrch betonu, ale také snižuje náklady díky menší pracnosti při dodatečných opravách betonu, výměně desek a čištění. Otisk, který deska zanechává, je čistý, hladký a světlý. Naopak lehkou strukturu dřeva, ale zároveň hladký povrch, je pak možné docílit například použitím bednicí desky Doka 3-SO.
Hrubý otisk dřeva přináší frézovaná bednicí deska Doka 3-SO se strukturou. Díky jednostranné povrchové úpravě lakem a kartáčovanému povrchu s vyfrézovanými podélnými drážkami je tak možné dosáhnout světlých betonů s přirozenou strukturou dřeva a typického otisku prken, který se hodí všude tam, kde je záměrem přiblížit se tradičním materiálům. Výhodou použití systémového bednění i pro rustikální povrchy je zejména tuhost konstrukce a snadné použití celého systému bednění.

Představy architektů a investorů se ale neomezují jen na rovné plochy – stále častěji se objevují různé struktury či plastiky vkládané do rámů bednění místo bednicích desek. Takový otisk, který originálním způsobem ozvláštní stavbu, je pak většinou realizován gumovou nebo dřevěnou matricí.

Nejen desky zanechávají otisk
Při plánování nasazení bednění je nutné nejen vybrat pěkný otisk kvalitní bednicí desky, ale je třeba počítat i s otiskem spojovacích prvků a kotev nebo například rámů bednění. Mnoho těchto typických vlastností totiž může architekt využít ve svůj prospěch a ozvláštnit jimi designový záměr stavby. Už při prvních krocích při plánování stavby je tedy vhodné, aby architekt měl jasnou představu o tom, jaké bednění je vhodné pro tu kterou stavbu použít, a spolupracoval s odborníky na bednění při plánování jeho nasazení. Musí totiž počítat s tím, že například v případě nasazení rámového bednění bude celou stavbou prostupovat síť otisků rámů bednění.

Kvalitní prostředek pro odbedňování je nutností
Pěknému povrchu betonu výrazně napomáhá i dobře zvolený odbedňovací prostředek, který je nutné použít pro snadné oddělení bednění od konstrukce, a omezuje vznik pórů a lunkrů. Ideálním je například Doka OptiX, který je možné stříkat bez nutnosti stírání a který má navíc i jednoduchou optickou signalizaci použití; po jeho zprůhlednění je možné betonovat. Po nanesení je bednění použitelné už za třicet minut a nanesená vrstva si své vlastnosti uchovává až dva týdny. Další alternativou je například Doka Trenn, který se vyznačuje nízkou spotřebou (až 100 m² na jeden litr), je vysoce roztékavý a hodí se tak i ke konzervaci stavebních zařízení. Samozřejmostí je, že pro perfektní otisk je potřebné také bednění před použitím zbavit všech nečistot a vyvarovat se škrábanců a drobných poškození při manipulaci. Na dokonalém povrchu je totiž každá nečistota vidět a nepořádek na staveništi tak může výrazně znehodnotit finální povrchy.

Samotné bednění je důležitým prostředkem k dosažení záměru architekta. Skvělé výsledky ale může přinést jen dokonalá souhra stavebních týmů, architekta i odborníků na bednění a dodržování technologické kázně i čistoty na staveništi. Jen tak lze dokončit dílo v požadované kvalitě i ke spokojenosti všech a náklady udržet v přijatelné výši. I díky narůstajícím zkušenostem konstrukčních týmů přibývá podobných staveb, které odhalují svou betonovou podstatu, a architekti vytvářejí stále odvážnější návrhy. Což je určitě dobře, protože díky tomu se výrazně zvyšuje český a slovenský architektonický kredit nejen u nás, ale i v zahraničí.

Referenční stavby
Prkenný most pro biokoridor u Bílinky
Pro stavbu dálničního mostu pro biokoridor na dálnici D8 byla nasazena sada bednění připomínajícího otisk přírodních prken. Most slouží pro přechod zvěře, a tak bylo záměrem architekta, aby působil co nejméně rušivě, a to i povrchem betonu. Desky Doka 3-SO se strukturovaným povrchem byly použity nejen na vnější opěrné stěny, ale i na samotný tubus tunelu, kde bylo nutné je namontovat na oblé ramenáty vynesené na nosníkové bednění Top 50. Stabilita bednění stěn byla zajištěna pomocí opěrných rámů Universal na jedné, respektive kombinací podpěrných věží Staxo100 s vřetenovými vzpěrami na druhé boční stěně tunelu. Střední stěna s pilíři byla betonována do rámového bednění Framax Xlife pro hladký otisk. Na bednění stropu tunelu byly použity podpěrné věže Staxo100 s bednicím pláštěm v systému Top50, doplněném ramenáty pro dosažení přesného tvaru a maximální kvality povrchů konstrukce tunelu.

Hladké povrchy pro divadlo loutek v Ostravě
Klíčová byla kvalita bednění i pro přístavbu budovy divadla loutek v Ostravě. Všechny monolitické konstrukce byly totiž prováděny jako stěny z pohledového betonu bez dodatečných úprav. Přesné určení měly i polohy pracovních spár a vše doplnily požadavky na spárořezy jednotlivých stran fasád. Pro realizaci podzemní části tak bylo vybráno rámové systémové bednění Framax Xlife s novými bednicími deskami; pro optimální povrch betonu doplněné o odbedňovací prostředek na bázi emulze Doka OptiX. Nadzemní část pak byla specifikována předepsaným spárořezem, tedy otiskem styku bednicích desek. Navíc se vyžadovalo, aby svislý spoj bednicích desek vždy procházel přes střed kotevního otvoru. Na základě těchto požadavků i představy výsledného povrchu betonu bylo navrženo použití rámového bednění Framax a nosníkového bednění TOP 50, které po předmontáži z jednotlivých systémových komponentů plně odpovídalo požadovaným parametrům. O kvalitě stavby navíc svědčí i to, že hned v roce dokončení získala významné ocenění stavba roku.

Symetrický spárořez pro rodinný domek
Nejen symetrický spárořez, ale i bezvadné pohledové plochy byly požadavkem pro stavbu rodinného domku v Praze. Při nasazení osvědčené kombinace rámového bednění Framax s deskami Xlife a odbedňovacího prostředku Doka OptiX dokázal stavební tým dosáhnout efektních povrchů na všech stěnách domku. S použitím stropního bednění Dokaflex 1-2-4 s deskami Doka 3-SO pak dostaly svůj čistý vzhled stropy, a bednění vyrobené z desek Dokaplex zase zformovalo schodiště.

TEXT: Radek Syka
FOTO: Česká Doka bednicí technika

Radek Syka je manažer marketingu ve společnosti Česká Doka bednicí technika, spol. s r. o.