Betonáž za každého počasí

Doba pro zpracování betonu je závislá na teplotě betonu a teplotě okolí. V létě je tato doba kratší, v chladnějších částech roku samozřejmě pak delší. Ideální doba zpracování dovezeného betonu je každopádně co nejrychleji po jeho přivezení na stavbu.

Betonáž za horkého počasí je důležité důkladně připravit. Jde například o navlhčení podkladního povrchu, ochranu betonu před zahřátím, ochranu betonu před přímým slunečním zářením nebo silným větrem. Je důležité brát v úvahu i rychlejší ztrátu zpracovatelnosti betonové směsi a nutný rychlejší nástup uprav povrchu a ošetření betonu.

Beton by rovněž měl být chráněn před přímým sluncem, mlžen či kropen vlažnou vodou a kladen na navlhčenou a od prachu vyčištěnou plochu, a to při běžných denních teplotách – tedy nikoli v tropickém počasí.

Naopak betonáž za chladného počasí vyžaduje pečlivou kontrolu teploty betonu. Při +4 – 0 °C je potřeba beton zakrýt a zajistit mu takovou péči, aby teplota samotného betonu neklesla pod +5 °C. V noci, když se teploty pohybují jen pár stupňů pod bodem mrazu lze beton pouze přikrýt fólií, kolem -5 °C už je ovšem třeba přikročit k použití horké páry, horkého vzduchu nebo ohřívačů a beton striktně udržovat v teplotě prostředí kolem +5 °C. Při -10 °C je třeba konstrukci obklopit uzavřeným prostorem, který nedovolí únik tepla či vzduchu a umožní udržet teploty kolem +8 °C.

Nezbytné je také začít s betonáží před nejteplejší částí dne a používat teplý beton, nebo ohřívat prostor mezi betonem a vrstvou, která ho zakrývá. Za běžných podmínek je možné počítat, že objednaná zpracovatelnost betonu (konzistence) vydrží cca 90 minut od jeho namíchání. Poté beton ztrácí rychleji konzistenci a je čím dál těžší ho požadovaným způsobem zhutnit. Pokud beton není zpracován do doby, než začne tuhnout, pak se dostatečně nespojí, a následná konstrukce nebude řádně funkční.

Správné ukládání betonu

Ukládání betonu nejlépe zajistí jak speciální technika dodavatele, ale samozřejmě i prostředky stavební firmy. I zde je ovšem podmínka – beton nesmí padat z výšky větší než 1,5 metru a narážet do bednění. U větších staveb se beton zpravidla čerpá. Kromě čerpání je možné ukládání betonu do konstrukce i dalšími způsoby jako jsou bádie, speciální trychtýřovité nádoby se spodním uzávěrem nebo skluzem přímo z autodomíchávače. Ukládání betonu se provádí vždy do vyčištěného bednění.

U základových desek je třeba uložený beton již v průběhu betonáže začít zpracovávat do roviny základové desky tzv. nivelační nebo vibrační lištou. Vzduch vnesený do betonu dopravou a ukládkou betonu snižuje jeho pevnost, proto je třeba betonové plochy hutnit – a to se týká všech typů betonu, čerstvých i pytlovaných.

Výjimku tvoří betony samozhutnitelné, označené jako SCC, které se naopak hutnit nesmí. Tyto betony nabízí vysokou rychlost ukládání betonu, rychlejší výstavbu a tím i úsporu nákladů. Je také možné použít lehce zpracovatelné betony (například EASYCRETE), které vyžadují nižší intenzitu hutnění.

K hutnění se nejčastěji využívají ponorné vibrátory (s mechanickým pohonem, planetové, vysokofrekvenční, s elektromotorem či pneumatické). Vzduch lze ovšem odstranit i pomocí elektrických vibrátorů, příložných vzduchových vibrátorů, vibračními lištami či prostým propichováním betonu tyčemi nebo dusáním. Po celou dobu hutnění je nutné dát pozor na přehutnění, které by vedlo k segregaci čerstvého betonu. Proto je obecně vhodné, aby ukládku betonu obecně prováděli zkušení pracovníci.

Specifika pohledových betonů

U pohledových konstrukcí tvoří očím a prostředí trvale vystavenou plochu beton, jehož vzhled byl vytvořen nejčastěji otiskem formy, bednění nebo tzv. matrice. Ne vždy je pohledový beton absolutně hladký, v řadě případů je požadována přirozená pórovitá struktura betonu. Výsledný vzhled pohledového betonu by měl být předem jasně definován, aby odpovídal představě architekta – určuje se např. barva, již zmíněná struktura povrchu, členění ploch či geometrický tvar konstrukce.

Nezřídka je nutné vyrobit individuální bednění, aby pohledový beton dosáhl požadovaného tvaru a vzhledu. To vede k použití lehce zpracovatelných až samozhutnitelných betonů, které se roztékají po bednění a snadno vyplní všechny záhyby konstrukce a vznikne kvalitní a i pohledově hladká plocha.