Realizace renovace betonové podlahy v zámečku v Brně-Medlánkách

Metoda povrchové úpravy betonu technologií superbeton zajistí bezprašnou, velmi tvrdou, snadno udržovatelnou a trvanlivou podlahu, která je navíc vzhledově atraktivní. Jak se postupovalo při konkrétní realizaci renovace betonové podlahy v Brně-Medlánkách?

Na jaře roku 2010 jsme byli osloveni provozovatelem vyhlášené zámecké restaurace MonAme v historickém zámečku v Brně-Medlánkách s požadavkem na renovaci starých betonových podlah v dosud nevyužívané části přízemí. Pro budoucí stylovou pivnici Smaltovnu v tomto krásném objektu byla betonová podlaha upravená technologií superbeton.

Přípravné práce
Během obhlídky plochy a zhotovování zkušebního vzorku jsme zjistili, že stávající betonová podlaha není soudržná. V minulosti byla skladba podlahy neodborným způsobem postupně několikrát zvyšována a nosná betonová deska je rozdělena do mnoha plovoucích celků. Jediným schůdným řešením v tomto případě bylo odstranění staré betonové desky včetně horních pochozích vrstev a instalace nového betonového monolitu, který by následně bylo možné upravit naší technologií.

Betonová deska
Instalaci betonové desky provedl podle našich instrukcí subdodavatel, se kterým dlouhodobě spolupracujeme. Po odsouhlasení cenové nabídky a způsobu provedení povrchových úprav byla ze směsi C20/25 čerpáním instalována betonová deska o tloušťce 150 mm s obvodovými dilatacemi.

Po uložení betonu provedl subdodavatel hutnění a rovnání povrchu vibrační a hladicí lištou, přesyp kamenivem frakce 8 až 16 mm a opětovné strojní zahlazení povrchu. Následoval ochranný a uzavírací nástřik pro zpomalení odparu vody a řezání spár.

Takto instalovanou betonovou desku jsme nechali přibližně 5 týdnů vyzrát a poté nastala fáze aplikace samotné technologie superbeton.

Technologie superbeton
Superbeton je metoda povrchové úpravy betonových povrchů tak, aby byly trvale bezprašné, velmi tvrdé, trvanlivé, snadno udržovatelné a vzhledově atraktivní. Typicky zahrnuje krokové broušení povrchu diamantovými nástroji (v různých hrubostech – podle požadovaného vzhledu a stupně lesku), aplikaci speciálních prostředků (například densifikátorů, barviv a uzavíracích prostředků), vysokootáčkové leštění a následný jednoduchý systém doporučené údržby podlahy pro zachování jejích atraktivních vlastností.

V tomto konkrétním projektu investor požadoval vzhled tzv. pepř a sůl, což je provedení, kdy je na povrchu záměrně nerovnoměrně zobrazeno otevřené jemné plnivo a místy i plochy neodbroušeného cementového mléka. Jde o jakýsi mezistupeň mezi provedením Industrial (na povrchu je zobrazeno pouze vyleštěné cementové mléko bez otevřeného plniva) a Decorative (vzhled podobný teracu – na povrchu je zobrazeno plnivo větší frakce).

Podlaha má v tomto provedení jednotný lesk a optickou hloubku, nicméně nepravidelné rozmístění ploch s cementovým mlékem je na první pohled známkou toho, že se skutečně jedná o beton, nikoliv o epoxidovou stěrku nebo jiný umělý materiál. Barvení podlahy nebylo požadováno, k charakteru objektu se lépe hodila přirozená barva betonu.

Realizace povrchové úpravy
Prvním krokem povrchové úpravy nové betonové podlahy bylo mokré broušení diamantovými nástroji hrubosti 50 s pryskyřičnou vazbou. K mokrému broušení jsme přistoupili hlavně proto, že bylo nutné odstranit zmíněný uzavírací nástřik a suchým broušením, které v rámci naší technologie v kombinaci s permanentním odsáváním prachu od brusek upřednostňujeme, dochází k pálení nástřiku i brusných nástrojů na povrchu podlahy. První brusný krok je nejdůležitější operací celé technologie, protože tímto krokem už na začátku povrchových úprav určujeme finální vzhled podlahy v tom či onom místě. Abychom se vyvarovali nechtěného nadměrného otevření plniva v místech povrchových nerovností, kde byla podlaha kvůli nedokonalému strojnímu zahlazení o několik milimetrů vyvýšená nebo v případě spojovací chodby ve dvou místech lomená, a zároveň dosáhli jednotného stupně lesku i v pozvolných prohlubních, použili jsme na naší planetové brusce flexibilní uložení jednotlivých diamantových nástrojů. Tyto speciální unašeče přenášejí přítlak stroje na každý nástroj jednotlivě, takže je možné brousit a leštit povrch kopírováním pozvolných povrchových nerovností bez jejich srovnávání.

Po důkladném provedení prvního brusného kroku a umytí podlahy od zbytků brusné kaše následovalo postupné suché broušení do kříže hrubostmi 70, 120 a 200. V této fázi jsme aplikovali densifikátor betonu na bázi amorfního křemíku.

Densifikátory
Densifikátory jsou velmi důležitou součástí všech systémů leštěných betonů, protože iniciují v pórech betonu chemickou reakci, během níž se měkký hydroxid vápenatý mění v hydrát křemičitanu vápenatého, který utěsňuje póry a povrch se tak stává méně nasákavý, bezprašný a velmi odolný vůči abrazi.

Díky masivnímu nástupu leštěného betonu jako finální nášlapné vrstvy v průmyslových, ale i komerčních a rezidenčních objektech v USA v poslední dekádě došlo k převratnému vývoji i v oblasti densifikátorů. První generaci densifikátorů představovaly prostředky na bázi křemičitanu sodného a křemičitanu draselného. Jejich aplikace byla časově zdlouhavá a pracná, hloubka penetrace relativně malá a reakce v betonu probíhala pomalu.

Pro náš projekt jsme použili poslední generaci densifikátorů, jejichž základem je amorfní křemík a lithium. Tyto prostředky obsahují nanočástice s velkým povrchem, díky čemuž je chemická reakce velmi rychlá a probíhá do hloubky několika milimetrů. Povrch podlahy po aplikaci těchto densifikátorů je natolik kvalitní, že svým zákazníkům poskytujeme desetiletou záruku na bezprašnost.

Aplikace densifikátoru a broušení
Densifikátor jsme aplikovali rozprašovačem a následným rozetřením látky mikrovláknovým mopem. Povrch podlahy je potřeba udržovat vlhký po dobu přibližně 30 minut případným opakovaným nástřikem. Po uschnutí podlahy jsme provedli další brusné kroky diamantovými nástroji hrubosti 400, 800 a 1 500.

Výhodou graduálního broušení je fakt, že investor, pokud je přítomen na stavbě, může průběžně kontrolovat, jestli požadovaná úroveň lesku v kterýkoliv okamžik už odpovídá jeho představě, a leštění zastavit, případně rozhodnout o provedení dalších kroků vedoucích ke zvýšení lesku.
–>–>

Dokončovací práce
Po ukončení posledního brusného kroku hrubostí nástrojů 1500 jsme dokonale vyčistili podlahu a aplikovali nanotechnologický uzavírací prostředek (tzv. shield), který reaguje s betonem a na povrchu vytváří velmi tvrdý mikrofilm zabraňující znečištění, ale zároveň zachovává paropropustnost podlahy.

Shield se nanáší ve dvou tenkých vrstvách, přičemž je velmi důležité provést po každém nátěru ultra vysokorychlostní zaleštění speciální podlahovou leštičkou s vysokými otáčkami (2000 ot./min a vyšší) a padem s tepelnou clonou.

Podlaha by se během tohoto procesu měla vyhřát nad 30 °C, čímž se uzavírací prostředek dokonale spojí s podkladem a vytvrdne. K dosažení takové teploty je ve většině případů nutné použít propanovou leštičku velkého průměru (60 až 75 cm), kde obvodová rychlost a velký přítlak na pad vytváří tření, kterého většina elektrických podlahových leštiček dostupných na trhu není schopna dosáhnout. Tímto posledním krokem byla podlaha dokončena a předána investorovi.

Závěr
Tříčlenný tým potřeboval na provedení povrchové úpravy nášlapné vrstvy o ploše přibližně 110 m2 technologií superbeton tři pracovní dny včetně času stráveného dobrušováním krajů speciálním strojem Extrema.
Ucelený systém povrchové úpravy betonu, který jsme jako první na českém trhu představili na stavebních veletrzích v Brně už v roce 2009, si postupně získává své příznivce.

Beton je tradiční materiál, který znali již staří Římané, a v dekorativní podobě ho lze s úspěchem použít i při rekonstrukcích památkově chráněných objektů. Industriální provedení v nejrůznějších barevných odstínech zase čím dál častěji volí do svých projektů architekti moderních staveb ve funkcionalistickém duchu.

TEXT: Ing. Jiří Gillig
FOTO: archiv S. U. P.

Autor je ředitel S. U. P., spol. s r. o., společnosti, která výhradně zastupuje několik předních světových výrobců průmyslových strojů pro povrchové úpravy a údržbu všech typů podlah.

Článek byl uveřejněn v časopisu Realizace staveb.