Zvláštní střecha tvořená betonem

Střecha zdaleka nemusí být jen ta tradiční s pálenou krytinou. Naopak, moderní technologie přejí zvláštním konstrukcím a ty zhusta vyžadují zvláštní řešení. Jedním z nich byla například betonová monolitická střecha, realizovaná pro Centrum environmentální výchovy Krkonošského národního parku ve Vrchlabí.

Předpokladem byla realizace střechy, která bude nejen funkčním prvkem budovy, ale zároveň představí i stylizovaný model krkonošské krajiny, a to nejen z vnější části, ale i z té vnitřní. To samo o sobě předpokládá netradiční řešení, kterého se zhostili betonáři ze společnosti Metrostav s podporou dodavatele bednění, společnosti Česká Doka.

Výroba zvláštního bednění pro podobné projekty je vždy individuální záležitostí. Je důležité, aby architekt, investor i realizační firma a dodavatel bednění našli společnou cestu, která zohlední nejen představy o finální stavbě, ale také možnosti její realizace.

A to nejen s ohledem na funkčnost konstrukce, ale i její estetické vlastnosti. V případě této stavby se navíc počítalo také s pohledovým betonem, protože vnitřní část konstrukce nese výrazný otisk prken, která jsou v kontrastu s přírodními materiály užitými uvnitř i vně budovy.

Realizace zvláštního bednění pro střechu

Střecha se skládá ze čtrnácti segmentů, z nichž třináct má tvar trojúhelníku, jeden pak čtyřúhelníku. Vrchní část střechy, tvořená třemi trojúhelníkovými segmenty, má sklon do 3°. Druhá část střechy, kterou tvoří zbylých deset segmentů, pak má sklon od 8 do 54°.

Pro tuto realizaci bylo vyrobeno 144 segmentů bednění, které představují více než 1 000 m² střechy. Výroba zvláštního bednění začíná třídimenzionálním návrhem, který je následně převeden do plánů jednotlivých celků a detailů konstrukce.

V dílně na zvláštní bednění společnosti Česká Doka v pražských Čakovicích jsou pak jednotlivé celky, sestávající nejčastěji z překližkových ramenátů, dřevěných nosníků Doka H20 TOP a ocelových paždíků, vyrobeny a zkompletovány.

Bednicí plášť byl v tomto případě montován až na stavbě, protože se jednalo o prkna z místních zdrojů a bylo třeba přesně zapracovat detaily jednotlivých zlomů. Jeho bezpečná montáž byla zajištěna použitím podkladové překližky.

Důležité je, že jednotlivé prvky byly na stavbu dodávány systémem „just in time“, tedy ve správnou chvíli na správném místě, a to tak, aby se bednicí celky nehromadily na stísněném pracovišti, ale mohly být obratem kompletovány. Takový přístup znamená pro stavbu značnou úsporu času i peněz.

V rámci celé stavby pak byly ve spolupráci se statikem a technologem pevně stanoveny pracovní spáry, protože složitost stavby vyžadovala jejich jasné a přesné rozvržení. Samotná betonáž střechy probíhala ve třech taktech, kdy část střechy byla bedněna oboustranným bedněním a část s menším sklonem pouze spodní deskou.

Ve finální úpravě pak na betonový skelet přišla parotěsná fólie, zateplovací vrstva, hydroizolační souvrství, separační a ochranná rohož, protiskluzný systém a následně extenzivní zemní substrát a předpěstovaná rohož ze suchomilných rostlin.

Vzhledem k tomu, že větší část budovy je pod zemí a na povrch vykukuje právě a pouze střecha, celek skutečně připomíná krkonošské panorama. Na první pohled ale možná málokdo tuší, že se pod zeleným kopcem skrývá technologicky zajímavá monolitická stavba.

Možnosti zvláštních bednicích celků

Zvláštní bednění se používá všude tam, kde nestačí tradiční stěnové nebo stropní bednění. Složité tvary, neobvyklé konstrukce nebo oblouky menších poloměrů jsou příkladem takového nasazení.

Může jít o monolitické celky, jako je například zmiňovaná střecha Krkonoš­ského environmentálního centra, nebo menší části, které mohou být realizovány jako prefabrikované dílce a na stavbě následně kompletovány. Dalším aspektem jsou například požadavky na povrch monolitu, který bývá právě u zvláštních konstrukcí často ponechán jako pohledový.

Nepřehlédněte: Betónový loft v Mlynici

Taky se potom nabízí nepřeberná škála možností otisků, od hladkých povrchů až po strukturované nebo různě ztvárněné matrice. Je jedno, zda se jedná o velký projekt nebo menší stavbu. V případě, že je třeba nasadit zvláštní bednění, bude takový objekt vždy jedinečný a bude odrážet osobnost investora i architekta.

Bednění je jen prostředkem, jak tohoto účelu dosáhnout, ale bez kvalitních bednicích systémů a jasné spolupráce může i sebezajímavější projekt přinést spíš starosti než radost z budování.

Článek byl uveřejněn v časopisu Realizace staveb 4/2019.