Lehké dělicí konstrukce z pohledu akustiky
Jaké jsou zásady pro navrhování lehkých dělicích příček ve vztahu k vážené vzduchové neprůzvučnosti? Které základní faktory ovlivňují vzduchovou neprůzvučnost těchto konstrukcí z pohledu realizace a materiálového řešení? Odpovědi na tyto a podobné otázky přináší tento příspěvek.
Dvojité konstrukce z lehkých desek
Vzduchovou neprůzvučnost dvojité příčky z lehkých desek nejvíce ovlivňují:
S vyšší plošnou hmotností desky roste i její neprůzvučnost. Zvýšení plošné hmotnosti u lehkých desek lze dosáhnout použitím větší tloušťky desek, použitím těžších, například požárních desek nebo složením pláště ze dvou nebo více vrstev lehkých desek. Pokud je ovšem dílčí deska ohybově měkká a má vysokou plošnou hmotnost, pak se zhoršují tlumicí účinky této vrstvy silným rozkmitáním desky. Tento jev pomůže odstranit asymetrické provedení opláštění konstrukce.
• Jednoduché nebo vícenásobné opláštění
Pro opláštění se používají desky na bázi dřevní hmoty (cementotřískové, cementoštěpkové, dřevotřískové) a sádry (sádrokartonové, sádrovláknité). Pro lehké zdvojené příčky lze jednoznačně doporučit asymetrické provedení opláštění konstrukce. Tím dojde k odstranění nebo aspoň utlumení rezonančních efektů a tudíž ke zlepšení akustických vlastností příčky. U lehké sádrokartonové příčky to znamená použít různé tloušťky desek na pláštích příčky nebo dosáhnout asymetrie zdvojením desek na jedné straně příčky. Význam vlivu asymetrie je zřejmý z výsledků měření – zdvojením i druhého pláště příčky sice zvýšíme hmotnost konstrukce, ale dojde ke ztrátě asymetrie a výsledkem je stejná neprůzvučnost jako u příčky pouze se třemi deskami. Dvojité opláštění je z hlediska útlumu zvuku účinnější než jednoduché opláštění ve stejné tloušťce. Spojení dvou desek nesmí být ovšem provedeno lepením, ale například sponkami, hřebíky apod.
• Tuhost vzájemného spojení dílčích stěn
Dílčí stěny mohou být vzájemně spojeny lehkými kovovými nebo masivními dřevěnými profily nebo mohou být provedeny bez vzájemného propojení. Největšího útlumu se dosáhne, pokud se co nejvíce redukuje přenos zvuku, to znamená, že se dílčí vrstvy vzájemně nepropojí. Akusticky nejvýhodnější jsou dva konstrukčně nezávislé kovové rošty.
• Tloušťka vzduchové mezery
Vzduchová mezera působí mezi dvěma vrstvami jako tlumicí pružina, čím je větší, tím je pružnější a lépe tlumí zvuk (maximální účinná tloušťka izolace je do cca 200 mm).
• Pohltivá výplň ve vzduchové mezeře
Akusticky absorbující materiál ve vzduchové mezeře zvyšuje tlumicí účinek, vlákna izolace rozbíjejí zvukové vlny a snižují tak zvukovou energii. Důležitou vlastností izolačního materiálu je dynamická tuhost, čím je nižší, tím je materiál pružnější a lépe tlumí zvuk. Proto jsou do vzduchových dutin vhodné materiály na bázi minerálních – čedičových nebo skelných vláken a ne materiály s uzavřeným povrchem a vysokou dynamickou tuhostí. Minimální tloušťka izolace by měla dosahovat alespoň 60 % objemu vzduchové dutiny. Optimální objemová hmotnost pohltivé výplně se pohybuje v intervalu 45 až 65 kg/m3. Lehčím materiálům může hrozit postupné sesednutí v konstrukci vlivem mikrovibrací (následná dutina pak vytvoří akustický most zásadně zhoršující parametry příčky) a také jejich akustické vlastnosti nedosahují potřebných parametrů.
• Obvodové a plošné izolace dílčích stěn
Odizolováním stěny od přilehlých konstrukcí se přeruší akustické mosty a tím se výrazně omezí přenos zvuku vedlejšími cestami. Existence akustických mostů v konstrukci způsobuje výrazný pokles vážené stavební vzduchové neprůzvučnosti R’w do té míry, že neprůzvučnost dvojité stěny se snižuje až na úroveň stěny jednoduché.
Vždy je dobré si ověřit z podkladů výrobce, jakým způsobem jsou hodnoty vzduchových neprůzvučností stanoveny. Některé údaje bývají odvozeny pouze výpočtem, jiné jsou změřeny podle platných norem. Solidní výrobce na tyto skutečnosti upozorní. Ve všech případech se jedná o hodnoty vážené laboratorní neprůzvučnosti. Pro dodržení požadovaných hodnot vážené stavební neprůzvučnosti je třeba, aby laboratorní hodnoty byly minimálně o 5 až 6 dB vyšší. Například pokud chceme použít dvojitou příčku k oddělení dvou obytných místností v jednom bytě, je požadovaná hodnota vážené stavební neprůzvučnosti R’w,N = 42 dB. V tomto případě bychom měli použít konstrukci s hodnotou vážené laboratorní neprůzvučnosti minimálně Rw = 48 dB.
| Zásady pro konstrukci dvojitých příček z lehkých desek • Kovové obvodové profily (vodítka) musejí být po celém svém obvodu akusticky (podložením profilů trvale pružnou separační páskou nebo trvale pružným tmelem) odděleny od stávajících stěn, podlah a stropů. • Spáry desek mezi sebou se vyplňují sádrovým tmelem s použitím výztužné pásky. • Styk mezi stěnou a deskami se těsní spárovacím nebo trvale plastickým tmelem. Pro akustické příčky se doporučuje pouze plastický tmel. • Ve spojích mezi deskami a stěnami nesmí být žádný otvor ani spára. • Vyplnění na celou tloušťku příčky akustickou izolací má podstatný vliv na zlepšení vzduchové neprůzvučnosti. • Zvýšení počtu sádrokartonových desek zlepšuje vzduchovou neprůzvučnost. • Použitím různé tloušťky plášťů na jednotlivých stranách příčky se zlepší akustické vlastnosti příčky (jak vzduchová neprůzvučnost, tak i frekvenční charakteristika). • Zdvojené, na sobě nezávislé stěny dosahují nejlepších akustických vlastností. • Dilatační oddělení mezi lehkou deskou a nosným kovovým profilem (stačí jednostranně) samolepicí páskou z PE výrazně zlepšuje vzduchovou neprůzvučnost. • Akustická lehká příčka s garantovanými vlastnostmi (sádrokartonová, sádrovláknitá) není tím správným místem k šetření na materiálu nebo k záměně značkových komponentů za neznačkové, což se týká všech prvků konstrukce (desky, profily, izolační materiál, spojovací materiál). Např. použitím nesystémových profilů klesne neprůzvučnost až o 4 dB. • Montáž musí být prováděna v souladu s technologickými předpisy výrobce. • U plovoucích podlah příčku osazujeme na nosnou konstrukci, ne na roznášecí vrstvy plovoucí podlahy. |
prof. Ing. Jiří Vaverka, DrSc.
Autor je vysokoškolský profesor na FA VUT Brno a FAST Ostrava.
