Výstavba pasivní dřevostavby svépomocí (pracovní postup)

Hlavním požadavkem ze strany klientů bylo realizovat na provoz úsporný dům. To dává v dnešní době samozřejmě smysl – proč zbytečně utrácet za jakoukoli energii, když existuje koncepční řešení domu, který zajišťuje minimální provozní náklady.

Ušetřené prostředky je výhodnější investovat do jiných aktivit než se během dalších padesáti let „upsat“ distributorům energie. Dalším požadavkem bylo použít na stavbu domu přírodní materiály – dřevo, nepálené cihly a hliněné omítky.

Po určité diskusi padlo rozhodnutí na rámovou dřevostavbu v pasivním standardu. Klienti měli otevřenou mysl a naslouchali faktům, která zněla: „Není důležité za jakou částku si dům zařídíte, ale jakou částku utratíte za realizaci domu a jeho provoz například po třiceti (padesáti) letech“.

„Na tomto projektu byla radost spolupracovat. Klienti měli od začátku poměrně jasno o svých představách a zamýšleném domě,“ vysvětluje Ing. Petr Filip.

Výstavba krok za krokem

Konstrukce rámové dřevostavby (někdy se tomuto konstrukčnímu systému říká také lehký dřevěný skelet) vychází z amerického systému „two by four“ nebo „dvakrát čtyři“. Ten se vyvinul v roce 1840 a přibližně 90 % domů v Severní Americe je postaveno tímto systémem. Základní prvek tvoří fošna o rozměrech 2×4 palce.

Systém je však v Evropě přizpůsoben lokálním požadavkům na tepelnou ochranu a požární bezpečnost, takže použité prvky mají masivnější rozměry. Pro pasivní dům v klimatu střední Evropy je nutno do obvodových konstrukcí použít tepelnou izolaci o tloušťce přibližně 400 mm. Rám stěny se nejprve smontuje ve vodorovné poloze a poté se vztyčí do polohy svislé.

Požadavek na velké tloušťky tepelné izolace v obvodových konstrukcích s sebou přináší požadavek na „speciální prvky“. Sloupky obvodových stěn jsou v tomto případě zhotoveny z izolačních kolíkovaných nosníků. Nosník se skládá z nosného sloupku většinou s profilem 60/120 mm, vložené tepelné izolace z polotvrdých dřevovláknitých desek a dřevěné latě 60/60 mm, které nesou fasádní opláštění. Všechny tři části jsou spojeny kolíkem z tvrdého dřeva. Jedná se o prvek s přerušeným tepelným mostem. To zaručuje efektivní využití velké tloušťky tepelné izolace mezi nosníky.

Po zhotovení rámu obvodové stěny, jsou stěny z vnitřní strany vyztuženy deskami OSB. Deska OSB v tomto případě zajišťuje tři funkce v jedné vrstvě (materiálu): prostorové ztužení, parotěsnost a vzduchotěsnost.

Stropy jsou zavěšeny na vnitřní straně obvodových stěn na podélné fošně. Deska OSB obvodové stěny pak může probíhat mezi jednotlivými patry bez přerušení. Tím se výrazně snižuje složitost realizace vzduchotěsné vrstvy a snadno se tak docílí vysoce vzduchotěsného obvodového pláště domu, který je v případě pasivního domu žádoucí.

Dokončená hrubá stavba

Po zhotovení střechy, kdy už nehrozí zatékání do domu, lze začít s tepelným izolováním domu. Přitom platí, že pasivní dům se rovná masivně izolovanému obvodovému plášti budovy.

V tomto případě se použila „ekologická“ tepelná izolace na bázi skelných vláken spojovaných bez lepidla na bázi formaldehydu (proto má šedou barvu, používá se lepidlo na bázi bramborového škrobu). Vstupní surovinou je sklo, 70% pochází z recyklátu. Izolace se ukládá ve třech vrstvách, spáry jednotlivých vrstev se navzájem překrývají (desky se kladou na vazbu).

Část fasády je realizována dřevěným obkladem a na zbylou část se nanášela omítka. Podklad pod omítkou tvoří dřevovláknitá tepelně izolační deska (hobra). Desky se spojují na pero a drážku, čímž je eliminováno riziko tepelného mostu ve spárách mezi deskami.

Pro zajištění vzduchotěsnosti je třeba všechny prostupy přes vzduchotěsnou vrstvu utěsnit pomocí speciální manžety.

Hlavní přívod a odvod vzduchu do domu (mezi exteriérem a vzduchotechnickou jednotkou) se musí chránit proti nečistotám během celé výstavby (modrá víčka). Zároveň je důležité vzduchotěsné a parotěsné utěsnění potrubí pro vzduchotěsnou vrstvu v obvodové konstrukci.

Tepelná izolace podlahy na terénu – 250 mm vrstva pěnového polystyrenu se realizovala ve dvou vrstvách. Desky každé vrstvy musí být kladeny na vazbu tak, aby žádná styčná spára neprocházela přes obě vrstvy.

Kvality tepelněizolační vrstvy se dosáhne jen její precizní realizací.

Jako otvorové výplně se použila okna s rámem „nové generace“ Alphawin. Jedná se o dřevohliníkový rám s vloženou tepelněizolační vrstvou. Úzké pohledové spáry rámu znamenají vyšší solární zisky a lepší tepelněizolační vlastnosti.

Příprava stropní konstrukce před betonáží roznášecí podlahové vrstvy.

Blower door testem, tedy testem vzduchotěsnosti, se prokázala hodnota 0,41, maximální výměna vzduchu za hodinu pro pasivní domy při tlakovém rozdílu 50 Pa může být na úrovni 0,6 násobku.

Ventilátor se umístil při testu do balkonových dveří, což není příliš obvyklé. Většinou se v našich podmínkách umisťuje do vstupních dveří, protože ty jsou méně těsné než balkonové. Touto „fintou“ se pak eliminuje nejslabší místo v obalové konstrukci domu.

Potrubí pro rozvody vzduchu po domě se realizovalo pomocí „spiro“ trubek z pozinkovaného plechu. Pevné potrubí zajišťuje nízké tlakové ztráty, které znamenají nízkou spotřebu elektrické energie pro provoz ventilátorů. Hladké a pevné potrubí není zároveň náchylné k zanášení případnými nečistotami (prach). V budoucnu je třeba ho čistit.

Na odvodním a přívodním potrubí mezi místnostmi v domě a vzduchotechnickou jednotkou jsou osazeny tlumiče hluku, který zabraňuje šíření hluku od ventilátorů do potrubí.

Černá krabice vlevo nad jednotkou je předehřev vzduchu před rekuperačním výměníkem. Pokud totiž klesne venkovní teplota pod -3 °C, hrozí zamrznutí rekuperačního výměníku a jednotka se stává nefunkční. Větrací jednotky, které nemají zpětné získávání vlhka (a těch je v současnosti na trhu většina) je nezbytnou součástí.

Po instalaci jednotky je třeba vyregulovat větrací systém – přívodní a odvodní ventily pro distribuci vzduchu do jednotlivých místností. K tomu slouží „černá nálevka“, kterou se měří průtok vzduchu. Ventil se následně povolí nebo utáhne tak, aby přes něj protékalo množství vzduchu předepsané v projektu. Bez tohoto vyregulování by byl systém nefunkční.

Vedle vzduchotechnické jednotky je nainstalován zdroj tepla pro vytápění a ohřev vody. Jedná se o tepelné čerpadlo vzduch – voda (odebírá teplo z venkovního vzduchu a po přidání elektrické energie jej „přečerpá“ na vyšší teplotní úroveň a předá jej topné vodě). Celá technologie zabere jen dva moduly 60/60 cm.

Hotový dům před dokončením finálních terénních úprav

Pokud jde o návrh, lze jej nejvíce ovlivnit na začátku při zpracování architektonické studie. Potom následují další kroky – optimalizace PHPP, projekt, detailnější projekt, tepelnětechnické výpočty detailů a samotná realizace stavby. Dům byl navržen v souladu s německou metodikou posuzování. Logickým vyústěním celé snahy bylo udělení certifikátu na pasivní dům nezávislou organizací.